Která rýže je nejlepší při dietě a jaká snižuje cholesterol?

I v našich supermarketech narazíte na řadu odrůd. Vybrat si můžete třeba z jasmínové, basmati, různých kulatozrnných rýží, jako je arborio nebo carnaroli. Běžně k dostání je dnes už i celozrnná nebo červená rýže. Liší se nejen cenou, ale i svým složením a tím pádem i vhodností použití pro různé pokrmy. Z italských kulatozrnných rýží s vysokým podílem škrobu jen těžko připravíte vietnamská jídla, stejně jako z basmati nikdy neuděláte klasické italské risotto. Jaké jsou nejznámější druhy a k čemu se hodí?

Na první pohled jsou rýžová pole v lecčems podobná obilným, avšak je tu jeden podstatný rozdíl: rostliny rostou ve vodě. Její pěstování je náročné na péči a to ji předurčuje k pěstování v oblastech, kde je dostatek srážek. Sazenice se musí každý rok ručně zasázet do rýžových polí, která připomínají mělké bazénky. Sklizeň probíhá jednou ročně. Přesto je po kukuřici druhou nejpěstovanější kulturní plodinou. Kukuřice se ale z většiny pěstuje pro jiné než potravinářské účely, takže rýže je de facto nejčastěji konzumovanou obilovinou na světě. Pěstuje se – kromě Antarktidy – na všech kontinentech a není proto divu, že jí existuje na 40 tisíc odrůd.

Její zrnka jsou 4–5x delší, než jsou široká. Jejich délka je obvykle 7–9 mm. Po uvaření zůstává nadýchaná a jen minimálně se lepí. Je jasně bílá, v chuti jemná a hodí se na přílohy nebo do salátů. Patří mezi ně např. basmati nebo jasmínová rýže.

U nás asi nejoblíbenější druh rýže je vlastně obyčejná dlouhozrnná, jen za sebou má proces úpravy v páře a pod tlakem, kterému se anglicky říká parboil. To má za následek, že se jádra jednotlivých zrnek dokonale oddělí a taková rýže se pak nelepí. Tento proces ale nezaměňujte s předvařením, vařit se musí stejně jako jakákoliv jiná rýže. Má lehce nazlátlou barvu, která pochází z otrub – při tlakové úpravě se otruby lehce zanoří do jádra zrnka. Nejčastěji se používá do polévek, předkrmů a dalších pokrmů, kde je potřeba zachovat nelepivost rýže. U nás se těší velké oblibě i při přípravě příloh nebo „českého rizota“.

Tento pojem u nás není příliš zavedený, v praxi se ale jedná o druhy rýže, které mají zrnko asi 3x delší než široké, délka zrnka je asi 6 mm. Uvařená je jemná a má hezký, plný tvar. Oproti dlouhozrnné rýži má větší tendence se lepit. Využívá se při přípravě rýžových kaší a jiných dezertů, kde je potřeba, aby zrnka díky své hladké struktuře lepila a zároveň dobře držela tvar.

Její zrnka jsou méně než 2x dlouhá než široká. Obsahuje také vyšší podíl tuku a hlavně velký podíl škrobu. Její použití je typické pro italskou kuchyni, kde se z ní vaří hlavně risotto – lepivé, krémové rizoto. Její nejznámější odrůdy jsou arborio, carnaroli a vialone nano.

Tahle bílá dlouhozrnná rýže se používá hlavně v thajské, vietnamské a dalších asijských národních kuchyních. Pěstuje se hlavně v severním Thajsku. Má lehce oříškovou chuť a úžasně voní. Není ale nijak ovoněná – její jasmínová vůně je její přirozenou vlastností. Zrnka lehce lepí k sobě, hodí se na sladkou i slanou úpravu. Je prokázaný její vliv na snižování cholesterolu v krvi.

Tenhle typ kulatozrnné rýže se jmenuje podle severoitalského města Arborio, v jehož okolí se pěstuje. Po uvaření zůstává pevná, ale pružná a mazlavá, což ji předurčuje k přípravě italského rizota. Používá se hlavně v Lombardii a přilehlých regionech, dělá se z ní typické, husté šafránové milánské rizoto. (Oproti tomu Vialone Nano je mnohem náročnější na uvaření, snáze ji připravíte na skus – rizoto z ní bude méně husté a je typická pro Benátsko. Carnaroli je nejmladší odrůda a je někde na půl cesty mezi arborio a vialone – udělá úžasně hebké krémové rizoto a přitom se dá skvěle udělat jen na skus).

Basmati je velmi podobná jasmínové rýži, je základem hlavně indické a blízkovýchodní kuchyně. Jedná se prý o nejušlechtilejší rýži – pěstuje se v Indii (tam jí říkají Dehra Dun) a Pákistánu (tam je to Super Kernel Basmati) na úpatí Himálají a rýžová pole se zavlažují ledovcovou vodou. Správně by rýže měla po sklizni 1,5–2 roky ležet v temnu a suchu, aby dobře vyschla. Taková pak téměř nelepí, nízký obsah vody snižuje dobu přípravy. Čerstvě uvařená voní jako oříšek. Je velmi snadno a lehce stravitelná. Pokud držíte redukční dietu, měli byste z rýží volit právě basmati – má velmi nízký glykemický index.

Prakticky se vlastně nejedná o rýži, je to jen její příbuzná. Jsou to semena vodní trávy rostoucí v severoamerických a kanadských bažinách. Právě kvůli svému původu se jí říká také indiánská rýže, byla tradiční součástí indiánských jídelníčků. Má tmavou barvu, dlouhá zrna a i po úplném uvaření, které může trvat i 60 minut, je velmi žvýkavá. Pokud semena namočíte večer předem do vody, dobu vaření o něco zkrátíte. Má lehce uzenou chuť a hodí se třeba ke zvěřině nebo do salátů.

Jedná se opět o dlouhozrnnou rýži. Lehce načervenalou, někdy více, někdy méně nahnědlou barvu má její slupka – používá se neloupaná. Má vysokou výživovou hodnotu, hodí se připravovaná na sladko i na slano. Před vařením se doporučuje ji asi na 2 hodiny namořit do studené vody, aby se pak snáze uvařila. Dejte si pozor jen na jednu věc, díky vyššímu obsahu tuků oproti klasické bílé rýži snáze žlukne. Je prý až třikrát výživnější než brambory.

Kolik rýží máte doma vy? A které máte největší spotřebu?