Článek
Život v páru není snadný a je potřeba činit kompromisy. Jenže někdy to vypadá, že žádná dohoda, která by vyhovovala oběma, neexistuje. Ve skutečnosti vidíte situaci beznadějně především proto, že vám chybí potřebný nadhled. Ten naopak mají vztahoví mediátoři, kteří umějí pomoci s lecjakým trápením. A proto Šárka napsala mediátorce Kateřině Bělkové.
Dobrý den,
chtěla bych se poradit, jak řešit situaci, která mě s přicházejícím létem a časem dovolených čím dál víc trápí. Jsme s přítelem už tři roky a je nám spolu – myslím – dobře. Co ale není vůbec podle mých představ, je čas dovolených. Přítel pracuje v cestovním ruchu, tudíž v hlavní sezoně dovolenou čerpat nemůže, já zase pracuji ve škole a dovolenou mohu čerpat pouze o prázdninách. A to je náš kámen úrazu.
Přítel jezdí na dovolenou většinou na podzim nebo na jaře, a to s partou kamarádů, které má ještě ze střední. Mě to rok od roku víc a víc mrzí. Snažila jsem se s ním o tom mluvit, ale on to jako žádný problém nevidí. Vždy mi jen řekne, že jsme spolu přece celý rok a společné dovolené si prý užijeme dost, až budeme mít děti. Já už bych i o dětech uvažovala, ale chtěla bych si s přítelem užít i nějakou dovolenou ještě jen ve dvou.
Mimo to se většinou na všem nějak dohodneme, ale v případě dovolené jako by byl přítel úplně někdo jiný. Na jeho čas na dovolenou mu prostě nemohu sáhnout. Snažila jsem se s ním hledat alespoň nějaký kompromis. I já si mohu na podzim či na jaře vzít dovolenou, minimálně v době jarních prázdnin. Proto jsem navrhla, že by třeba s partou jeli někam blíž právě v době jarních prázdnin, abych za nimi mohla přijet třeba aspoň na jeden týden. Vím, že v létě je to pro něj složité, moc dovolené si vzít nemůže, ale pár dní by třeba mohl. I to jsem navrhovala – pár dní v létě, kdy bychom někam jeli jen my dva.
Ale hned byl oheň na střeše. Vyjel na mě, že přece nebude dalších x lidí nutit, aby trávili dovolenou v Chorvatsku, když mají v plánu minimálně dva týdny v Asii, a že když si pár dní bude chtít nechat na dovolenou se mnou, tak už mu nezbyde na dlouhou dovolenou s partou. Prostě vůbec nemá potřebu to řešit ani měnit.
Po tomto výstupu mě napadlo, jestli mu to prostě takhle vyhovuje, nebo jestli přede mnou dokonce něco netají. Nechci být paranoidní, ale intuice mi říká, že dovolené mimo dobu, kdy mohu já, možná nejsou jen náhoda. Mám si o tom všem s přítelem promluvit? Nebo je to prostě jen můj problém a vidím strašáky tam, kde nejsou? Vždy jsem si myslela, že je důležité, aby spolu partneři mohli mluvit o všem. Ale po té poslední scéně, kdy jsem jen zkusila téma nadhodit, už si tím nejsem tak jistá. Děkuji předem za nestranný pohled. Šárka (25)
Milá slečno Šárko,
děkuji za váš dopis a určitě je moc dobře, že se snažíte situaci řešit a chcete s přítelem sdílet to, co vás trápí, a chcete zkusit hledat řešení, které bude vyhovovat oběma. Píšete, že z důvodů rozdílných pracovních podmínek pro čerpání dovolené nemůžete s přítelem trávit dovolenou společně. Ale veškeré vaše snahy o kompromis skončily partnerovým odmítnutím, tudíž si teď nejste jistá, jestli o takto společně strávený čas vůbec stojí.
Jediný způsob, jak najít odpověď na tuto otázku, je, že si o tom s přítelem promluvíte. I když se vám do toho možná po poslední rozmluvě a jeho ostřejší reakci možná nechce.
Pro rozhovory tohoto typu je velice důležité, nejen co chcete řešit, ale také kdy a jak to řeknete. Je možné, že přítelova reakce nebyla vstřícná právě proto, že rozhovor nebyl dobře načasován: třeba v tu chvíli řešil zrovna něco jiného a neměl kapacitu plně se věnovat tomu, co pro vás bylo v tu chvíli důležité. Proto bych vám určitě doporučila, abyste toto téma otevřela znovu, až budete oba v klidu, ničím nerušeni a v dobré náladě. Až takové podmínky nastanou, řekněte mu upřímně, že jste z jeho poslední reakce nesvá a chtěla byste si to celé ujasnit. Řekněte mu, jaké pocity ve vás jeho postoj k vaší vstřícné snaze hledat řešení, které bude vyhovovat vám oběma, vyvolal. Popište mu (bez výčitek a obviňování), jak se cítíte.
Poté dejte prostor i vy jemu, ať i on vyjádří svůj názor na celou věc a jestli je nějaká cesta, jak to celé pojmout, abyste byli spokojení oba. Snažte se být co nejvíce upřímná, věcná a naslouchejte, co bude říkat váš přítel. Věřím, že po takovém rozhovoru budete mít jasnější představu, a moc věřím a přeji vám, abyste našli s přítelem shodu a mohli jste tak prožívat dovolenou podle svých představ vy oba.
Pokud ovšem přítel s Šárkou na dovolenou opravdu nechce, pak je nějaký přijatelný kompromis jen těžko představitelný. Zvlášť když jako problém vnímá situaci jen ona. Jak vyjednávat, když je kompromis nejhorší řešení?
