Článek
Mediátoři umí zkrotit kdejaký konflikt, ať už partnerský, pracovní, nebo jakýkoli jiný. Proto se na ně lidé v těžkých situacích často obrací. Udělala to i Karolína (28), která napsala mediátorce Kateřině Bělkové.
Dobrý den,
ráda bych znala váš názor na problém, který nyní řeším se svými kamarádkami. Jsme parta čtyř holek, známe se z práce, a i když už spolu nepracujeme, scházíme se pravidelně dál. Vše mezi námi fungovalo skvěle, v poslední době se ale atmosféra pokazila. Je to hlavně kvůli tomu, že jedna z kamarádek – Marta – zjistila, že trpí roztroušenou sklerózou. Ze začátku jsme se jí snažily být oporou, byl to pro nás pro všechny šok. Nicméně Martina nemoc je ve fázi, kdy by to na ní v podstatě nikdo nepoznal, dostala léky, ale jinak může žít úplně normální život. Ona se ale od začátku postavila do role totální oběti, kdykoli to jde, tak o své nemoci mluví, maluje si katastrofické scénáře, a když někam společně vyrážíme, tak ona se vždy nechá obletovat jako královna.
Zpočátku jsme to neřešily, ale je to čím dál horší. Navíc se s ní rozešel přítel a ona naší pomoci začala zneužívat. Jedna z nás jí pravidelně vozí nákupy, druhá ji vozí po doktorech, třetí pomáhá na zahradě. Nechtěly jsme ji v tom nechat, ale už je single skoro dva roky, pořád se babrá v tom, jak to má těžké, místo aby se zaměřila na budoucnost a zkusila si třeba najít nový vztah.
Na jednom setkání s kamarádkami, kde Marta zrovna nebyla, už jsem to nevydržela a řekla jsem jim, co si o tom myslím. Bála jsem se, že mě budou brát jako mrchu, ale ukázalo se, že pocit zneužívání zažívají i ony. Hlavně nám vadí její přístup, kdy každou naši pomoc bere jako samozřejmost. A pokud náhodou některá nemůžeme, tak se urazí a na několik týdnů přeruší kontakt. Mám Martu ráda, proto ji nechci pomlouvat za zády, ale cítím, že takhle už to dál nevydržím. Proto bych se chtěla zeptat, jak jí mám citlivě sdělit, že už jí odmítám dělat poskoka? Nebo jí to raději neříkat, třeba si na to časem přijde sama? Jen se bojím toho, že když to budu v sobě dusit, že mi pak ujedou nervy a já to na ni vše vysypu v návalu emocí nebo po sklence vína, a to bych nerada. Nechci jí ublížit, jen chci trochu upravit hranice našeho přátelství.
Kamarádce ráda pomůžete, ale co když to je na úkor vašich vztahů?Foto: Dragana Gordic, Shutterstock.com
Milá Karolíno,
Děkuji za Váš dopis, je dobře, že chcete situaci řešit dříve, než dojde k výbuchu emocí, to je určitě vždy lepší. Otázka nastavení osobních hranic je velice důležitá, čím dřív se naučíte si tyto hranice vymezovat, tím lépe se vám bude žít, a to nejen ve vztahu s kamarádkou, ale i s partnerem, v práci, v rodině. Nejdřív si ale musíte uvědomit, kde právě ty vaše hranice jsou. Co jste ještě ochotná a schopná pro kamarádku udělat a co už je příliš. Je velice důležité, abyste v tom k sobě byla naprosto upřímná, je zcela v pořádku, že každý máme tyto hranice jinde. To, co je pro někoho ok, je pro jiné už neúnosné.
Pak si můžete s kamarádkou promluvit. Je dobré, abyste byly rozhovoru obě plně přítomné a nic a nikdo vás nerušil. Pak můžete Martě sdělit, jak vám na vašem vzájemném přátelství záleží a co vás nyní trápí. Určitě pomůže zmínit, že jste tento rozhovor iniciovala právě proto, že ji máte velmi ráda a že o ni nechcete přijít, že tím rozhovorem chcete vaše kamarádství podpořit a posunout dál.
Až řeknete vše, dejte samozřejmě také prostor Martě, s tím, že byste chtěla pochopit její vnitřní svět. Možná, že za jejím jednáním najdete ještě něco úplně jiného… Pokud se vám svěří, pokuste se společně hledat cestu, která bude přijatelná, příjemná a obohacující pro vás obě. Moc vám oběma přeji, aby se vám situaci podařilo zvládnout co nejlépe a přátelství pro vás mohlo být opět plné radosti.
Mít přátele je důležité, ale ne všichni vám prospívají. Tohle je 5 typů kamarádů, kteří vám spíš škodí. Pozor na ně!
