Článek
Mediátoři tu jsou od toho, aby lidem pomáhali řešit nejrůznější spory. Vztahové, rodinné, pracovní i přátelské. Lidé se na ně obrací, když chtějí předejít konfliktu nebo si sami už nevědí rady. Udělala to i Věra, které se pohádala s kamarádkou, ale přátelství chce zachránit. Jak to vidí mediátorka Kateřina Bělková?
Dobrý den, paní mediátorko,
chtěla bych poradit ohledně situace, kterou bohužel řeším se svou kolegyní a zároveň kamarádkou. Lenka je moc fajn holka, shodneme se téměř ve všem, obě máme moc rády kulturu, máme stejný smysl pro humor, obě milujeme cestování a obě jsme single.
Jediné, v čem se neshodneme, je přístup k opačnému pohlaví. Já toužím po trvalém vztahu, Lenka si chce jen užívat. Na tom není nic špatného, ať si užívá, ale ona jde někdy do extrému. Když je střízlivá, je téměř stydlivá a s chlapem, který se jí líbí, není leckdy schopná prohodit souvislou větu. Zato když si dá skleničku, stane se z ní šílená koketa.
A mně to její koketování začíná čím dál tím víc vadit. Někam přijdeme spolu, ale jakmile se objeví chlap, který navíc má zájem, Lenka na mě úplně zapomene. Já pak raději odcházím. Nejhorší je, že se takhle chová i v práci.
Korunu tomu všemu nasadila na posledním pracovním večírku, kde se cinkla a začala flirtovat s kolegou, který se mi líbí, což Lenka moc dobře věděla. Byla jsem už vážně vytočená, také jsem už měla něco upito, tak jsem se neudržela a pěkně jí to všechno od plic řekla. Bohužel, jak sem byla v ráži, řekla jsem toho víc, než bych kamarádce říct asi měla. Například také to, že už si z ní kolegové dělají srandu a vsázejí se, kdo ji na dalším večírku dostane.
Lenka na mě zůstala koukat jako opařená, jak kdyby rázem vystřízlivěla, rozbrečela se a šla domů. Od té doby je náš vztah na bodu mrazu. Mě to ale moc mrzí, mám ji ráda a to, jak se chová k chlapům je ostatně její věc. Ona je teď ke mně ale hrozně chladná, jakmile jsme někde samy, hned opouští prostor. Už to trvá skoro dva měsíce, proto bych se chtěla poradit, jestli to mám ještě nechat být nebo zkusit Lenku někam vytáhnout, tam se jí omluvit a vyříkat si to s ní? A co když mě odmítne, je tím naše kamarádství definitivně ztraceno? Děkuji předem za Váš čas.
Milá Věrko,
děkuji za Váš dopis. Hned v úvodu bych chtěla ocenit, že máte odvahu konflikt řešit a nechcete o svou kamarádku přijít. V tuto chvíli uvízlo Vaše přátelství na mrtvém bodě, protože jste toho kamarádce řekla víc, než jste chtěla. A také způsobem, jaký byste asi za normálních okolností nepoužila. Samozřejmě by bylo ideální, kdybyste to, co Vás na kamarádce štve, řešila za střízlivého stavu a s chladnou hlavou, nicméně všichni jsme jenom lidi a každý někdy uklouzne.
Proto pokud nechcete o kamarádku přijít, nezbývá, než to zkusit a požádat ji, zda byste si mohly v klidu popovídat. Pokud pozvání k rozhovoru přijme, určitě se snažte být co nejvíce upřímná. Řekněte jí vše, jak to opravdu cítíte a proč. Upřímná omluva má v konfliktech velikou sílu, na to bohužel často zapomínáme. A určitě dejte najevo i to, že o kamarádku nechcete přijít a že Vám na vašem přátelství záleží.
Pak bude také důležité vyslechnout i kamarádku, ona totiž může mít na celou situaci úplně jiný pohled, a pokud si ho v klidu vyslechnete, třeba její jednání pochopíte a podíváte se na celou věc ze zcela nové perspektivy. Pokud by pozvání na schůzku nepřijala, můžete jí zkusit třeba napsat dopis nebo e-mail, i psaný projev je způsob komunikace, jehož výhodou je to, že si můžete v klidu zformulovat myšlenky. Přeji, aby se Vám podařilo přátelství s kamarádkou brzo obnovit a neztratila jste tak člověka, na kterém Vám záleží.
Přátelství by mělo být vždy založeno na upřímnosti a otevřenosti. Ale co když dojde řeč na intimnosti? O sexu s kámoškami? Tohle jim nikdy neříkejte
