Článek
Mediátoři umějí zklidnit leckterý konflikt či hádku a dát do pořádku rozhárané mezilidské vztahy, proto není divu, že se na ně lidé obracejí s kdečím. Mediátorce Kateřině Bělkové napsala i Marcela (25).
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jak obnovit vztah s o deset let starším bratrem, s nímž se téměř nestýkám. Bratra měla moje maminka se svým prvním mužem, nicméně odmalička ho vychovával můj táta, jemu také bratr říká „táto“. Bohužel kvůli velkému věkovému rozdílu jsme si k sobě s bratrem nikdy nenašli cestu. Každý jsme byli vždy úplně jinde, neměli jsme moc společných témat. Já jsem se vždy cítila spíš jako jedináček, ale zároveň jsem po sourozenci moc toužila. A tak bych chtěla zkusit takovýto vztah navázat. Nyní už jsme přece jen oba dospělí, a proto věřím, že už bychom společná témata najít mohli.
Jenže vůbec nevím, jak začít. Když se sejdeme třeba na nějaké rodinné oslavě, tak se ke mně bratr stále chová jako k malé holce, oslovuje mě „Špunte“ a o nic z mého života se nezajímá. On sám už je ženatý, mají dcerku a druhé dítě na cestě. I s neteří bych se moc ráda vídala, jsem přece její teta a klidně bych ji někdy vzala na výlet nebo ji pohlídala, kdyby o to bratr a jeho manželka stáli.
Napadlo mě, že bych zkusila bráchu pozvat někam ven, vím, že má rád muziku, já se o hudbu také zajímám, tak třeba na nějaký koncert. Ale trochu se stydím a nevím, jestli by mu nebylo trapné, že jde na koncert se „Špuntem“. Ani nevím, jestli se mi nevysměje, když mu řeknu, že bych se s ním chtěla více vídat, abychom oba věděli, že tu pro sebe jsme. Poprosila bych o pomoc s překlenutím prvotních rozpaků naši mamku, ale ta je bohužel vážně nemocná a hlava jí už moc neslouží. To je ostatně také další důvod, proč bych chtěla vztah s bratrem navázat. Nikdo neví, jak dlouho tu ještě s námi mamka bude, a bojím se, že po jejím odchodu se odcizíme úplně. Jak mám tedy dát bratrovi najevo, že stojím o to, aby byl součástí mého života, a já bych zase chtěla být součástí toho jeho?
Vážená slečno Marcelo,
děkuji za důvěru, se kterou se na mě obracíte. Navázání vztahu s osobou, s níž si zatím nejsme příliš blízcí, vyžaduje odhalení citů, což může být někdy opravdu těžké, zvlášť pokud si nejsme jistí, zda o to druhá strana stojí a jak zareaguje. Nicméně odvážnému štěstí přeje, a jak jste mi svou situaci popsala v dopise, tak si dovolím shrnout, že v podstatě nemáte co ztratit. V současné chvíli je váš vztah s bratrem spíše formální, a pokud o jeho prohloubení bratr nebude stát, tak zřejmě i nadále formální zůstane. Ve vztazích platí pravidlo reciprocity a potřebnosti vnitřní motivace u obou dvou.
Jestli máte chuť se s bratrem sejít, domluvte si setkání na nějakém neutrálním příjemném místě, kde budete mít možnost si v klidu popovídat. Společný koníček, kterým by koncert bezesporu mohl být, je určitě dobrý základ, jen zvažte, zda se jedná o druh akce, kde budete mít prostor si popovídat. Již z bratrovy reakce na návrh byste měla vycítit, zda o setkání stojí. Podle toho se také budete moci rozhodnout, co vše mu řeknete a jak moc se mu otevřete. Doporučuji řídit se aktuálním pocitem, jaký ze schůzky budete mít.
Zpočátku může být bratr v rozpacích, proto mu dopřejte čas, aby vaše návrhy zpracoval a v klidu si je nechal projít hlavou, případně je třeba probral se svou ženou. Komunikačně je výborná metoda upřímného popsání pocitů. Řekněte mu, jak se cítíte, uveďte popisné a nekritické sdělení toho, co vás trápí a co se podle vás na vztahové a komunikační úrovni mezi vámi děje, a nakonec je důležitá žádost či prosba, co byste ráda vy, o co byste stála. Dle mých zkušeností by tato komunikační metoda měla dobře zafungovat. Možná byste také mohla nabídnout občasné pohlídání malé neteře, rodiče malých dětí obvykle bývají vděční za jakoukoli pomoc a aktivitu pro své děti, takže by to mohla být možná dobrá příležitost, jak se s bratrem a jeho rodinou víc poznat.
Sourozenecké vztahy bývají všelijaké a rozhodně ne vždy láskyplné. Stát se může cokoli. Důkaz? Spor dvou sester: Málem se rozešly kvůli psovi!
