Křehké saláty: Jaké můžete vypěstovat i doma na balkoně?

Na jejich pěstování totiž není nic těžkého, stačí jim pravidelná zálivka. Pakliže nemáte zahradu, tak nezoufejte, bude jim vyhovovat i truhlík za oknem a zasadit si je můžete v podstatě kdykoliv během sezony.

Polníček nebo také kozlíček polníček se dá pěstovat i v zimě, je opravdu velmi nenáročný a celkem dobře mrazuvzdorný. Chuťově je podobný hlávkovému salátu, jeho drobné lístky, respektive jejich svazečky, se ale snáze konzumují. A v neposlední řadě je bohatší na zdraví prospěšné látky. Pokud jej vysejete znovu i na konci léta nebo dokonce až na začátku října, máte o sklizeň postaráno skoro až do Vánoc. Truhlík stačí překrýt netkanou textilií. Jakmile mu naroste čtvrtý pár listů, rostlinku můžete sklidit. Na okně jej můžete pěstovat v podstatě celoročně.

V kuchyni jej využijete nejčastěji do salátů, jde ale dobře zpracovat i tepelně, třeba jako špenát, nebo spařit do omáček na těstoviny nebo polévek. Jeho nasládlá, lehce oříšková chuť se skvěle hodí k bramborám, rajčatům i masu.

Je víc než velmi bohatý na vitamin C – obsahuje ho víc než třeba citrony. Je bohatý i na řadu pro imunitu a proti stresu působících vitaminů a minerálů, v neposlední řadě obsahuje velké množství kyseliny listové.

Za listové saláty jmenujme asi nejrozšířenější salát dubáček, někdy se mu říká i trháček nebo česáček. Listové saláty se od těch hlávkových hodí dobře i k pěstování v truhlících za okny. Rozdíl hledejte už v názvu: hlávkové saláty rostou v pevných hlávkách, listové saláty rostou jako volné uskupení listů. Zasadit si jej můžete od jara do poloviny léta, jeho sklizeň přichází asi 8 týdnů od výsevu. Z volných růžic se odtrhávají vnější, největší listy, uprostřed dál dorůstají listy nové. Sklízet je tak můžete celé léto. Pokud si ke světlé variantě dubáčku zasejete i jeho „červenou“ verzi, budete mít saláty i krásně barevné. V květináči navíc vypadají opravdu malebně!

Chutná nasládle, příliš staré listy mohou zhořknout. Chutí lehce připomíná vlašské ořechy. Hodí se do všech salátů, jaké si dovedete představit, ale pamatujte na to, že velmi rychle vadne. Je proto dobré sklízet jej těsně před konzumací. Kromě salátu z něj můžete připravit třeba méně obvyklou, ale velmi zajímavou salátovou polévku.

Obsahuje velké množství hořčíku, vápníku a fosforu, z vitaminů jmenujme hlavně E, K, C, A a skupinu B. Vitaminy E a K jsou rozpustné v tucích, takže do zálivky nezapomeňte dát trochu olivového oleje nebo třeba podmáslí. Posiluje kardiovaskulární systém a zvyšuje imunitu.

Ač se jedná o salát hlávkový, pokud máte dostatečně velký balkon nebo terasu, vypěstujete si tam i tohoto krále zelených salátů. Jeho dlouhé, úzké listy jsou opravdu neuvěřitelně křehké a v dochuti lehce nahořklé, milují ho ale i děti. Jediné, co potřebuje, je ne přespříliš horké stanoviště, v létě je potřeba jej aspoň zastínit. Zhruba 4 týdny po výsevu v té době asi 10 cm dlouhé listy odřízněte zhruba 3 cm nad zemí. Rostlina obrazí znovu a z další sklizně se budete těšit za dalších 6–8 týdnů. Díky tvaru i dvojí sklizni má velkou výnosnost i na malé ploše, proto se z hlávkových salátů pro pěstění bez zahrady hodí nejvíce.

V kuchyni ho využijete nejen do salátu Caesar, který se bez něj neobejde. Italové jej dusí podobně jako špenát nebo kapustu, ale i zapékají. Přepůlený se dá grilovat na roštu, je z něj i skvělá polévka.

Jako všechny saláty, i ten římský je bohatý na vlákninu, vitaminy nebo železo. Obsahuje i lactucin, který podporuje trávení a pomáhá celkové tělesné i duševní pohodě.

Jaké jsou vaše zkušenosti s domácím pěstováním salátů?