Článek
Při pohledu na několik let staré video se tají dech. Tělo dvanáctiletého chlapce je zkroucené křečí, fixované v nepřirozené poloze, chudák kluk se nemůže postavit, najíst ani mluvit. Trpí takzvanou dystonií – vůlí neovladatelnými stahy svalů. Lékaři nevědí, co s ním, naděje na normální vývoj je mizivá. Další záznam pořízený o pár let později: tentýž chlapec se otáčí v tanečních! Tenhle zázrak způsobila milimetrová elektroda, usazená hluboko v jeho mozku.
Přeprogramovat mozek? To umíme!
Převratné metodě, která může pacientům totálně změnit život, se říká hluboká mozková stimulace. Do přesně určeného místa v mozku zavedou lékaři tenkou elektrodu, napojenou na neurostimulátor, umístěný pod kůží na hrudníku. Neurostimulátor do elektrody vysílá rychlé elektrické impulzy, které příslušné mozkové centrum „přeprogramují“ a potlačí jeho chybné chování, třeba nežádoucí pokyny pohybovému ústrojí pacienta. Dokáže tak pomoci lidem v pokročilé fázi neurologických onemocnění – kromě dystonie je to především Parkinsonova choroba, ale také epilepsie nebo některé typy deprese.
Naučit mozek novým úkonům už alespoň trošičku lidé umějíFoto: thinkstock
Vypnout – zapnout!
Hluboká mozková stimulace onemocnění ve skutečnosti nevyléčí, dokáže ale potlačit příznaky natolik, že je nemocný zase schopen normálního života. Vůbec prvním pacientem, který u nás tento zákrok podstoupil, byl úspěšný grafik, postižený takzvaným esenciálním tremorem, neurologickou poruchou, projevující se nezvládnutelným třesem rukou a hlavy. Takový nemocný nedonese lžíci polévky do úst, nepodepíše se, neoholí... Úspěšnost metody je pěkně viditelná na dvou kresbách, pocházejících z ruky pacienta. První čmáranice, pořízená s vypnutou stimulací, demonstruje jeho marné pokusy udělat byť jen rovnou čáru. Druhá kresba, vytvořená po zapnutí elektrody, představuje profesionálně vyvedenou kytici se všemi detaily.
„Je to, jako když zapnete spotřebič. Během několika desítek sekund po stisknutí ovladače můžete pozorovat, jak třes mizí. Nevíme přesně, proč to funguje, kvalita života se tím ale posouvá řádově někam jinam,“ popisuje docent Robert Jech z Centra pro extrapyramidová onemocnění VFN v Praze.
Rizika mozkových operací jsou značná, nic, co se nedělá běžně, nelze považovat za rutinu. Ale výsledky jsou šokující!Foto: thinkstock
Strefit se do zrníčka rýže
Stimulovat mozek není jako vytrhnout zub. Už samotná operace je mimořádné náročná. „Mozkové centrum, na které se zaměřujeme, je velké zhruba jako zrnko rýže. My se ale s elektrodou potřebujeme trefit do určité části toho zrníčka,“ vysvětluje docent Robert Jech. Jako každý složitý zákrok je i mozková stimulace spojená s určitými riziky a úskalími, není proto bohužel vhodná pro každého. Pacienty, u kterých lze očekávat dobré výsledky, vybírá tým odborníků, ve kterém je kromě neurologa a neurochirurga i psychiatr, radiodiagnostik a rehabilitační pracovník.
S implantátem navždycky
Implantát dostávají pacienti natrvalo, jeho vypnutí by většinou znamenalo návrat potíží. Trvale mají i neurostimulátor, který lze dobíjet bezdrátově přes kůži. S tím, jak se vyvíjejí technologie, se ale před výzkumníky otevírají další a další slibné možnosti využití této metody. Testují se už například způsoby, jak pomoci kvadruplegikům (lidem, kterým ochrnuly všechny čtyři končetiny). Lékaři doufají, že bude časem možné ovládat pomocí stimulace nervových center protézy.
Úžasné, viďte? V porovnání s takovými úspěchy můžete na nějakou tu nerudnou sestřičku na středisku v klidu zapomenout.
