Kostýmy z Hříšného tance: Ikonické šortky sklidily kritiku, nejdražší položkou byly Swayzeho boty

Oblíbený „Hříšňák“ byl natočen za rekordních 43 dní s nízkým rozpočtem, který nenaznačoval, že by mělo jít o více než průměrný film s tématikou prázdninové lásky. Nikdo netušil, o jak velký hit nakonec půjde. Filmové kostýmy dostala na starost americká výtvarnice Hilary Rosenfeld, která ale musela jít několikrát proti vlastnímu přesvědčení.

Přestože se film natáčel v roce 1986, příběh se měl odehrávat v létě roku 1963 a byl inspirován vzpomínkami scenáristky Eleanor Bergstein, která trávila rodinné dovolené v hotelu Grossinger poblíž New Yorku. Ten byl mimochodem v roce, kdy se film natáčel, uzavřen a loni shořel.

Populární místo znala i samotná kostýmní výtvarnice Hilary Rosenfeld, jejíž rodiče se tu dokonce seznámili. Dokázala si tak dobře představit místní klientelu, která tu, podobně jako ve filmu, častokrát hledala románky. A správně počítala s tím, že rozpočet nebude stačit na oblečení odpovídající danému roku. Frekvence nákupů tehdy navíc nebyla ani zdaleka taková, jako je dnes, a opravdoví rekreanti by nejspíš do kufru přibalili to nejlepší, co jim do šatníku přibylo za poslední roky, tedy podle děje filmu z konce padesátých let.

Hotelový personál, hosté, hlavní postavy a jejich oblečení na den i večer… kostýmní výtvarnice na místo opravdu necestovala „nalehko“. Nashromáždila celou hromadu oblečení a stovky párů bot. Velkou část z něj navíc musela vynaložit za –⁠ citujeme „nezvykle drahé“ boty Patricka Swayzeho neboli Johnnyho. Herec měl tehdy své oblíbené místo v Los Angeles, kde vyráběly boty na zakázku, a protože chtěl, aby mu dokonale seděly, odmítal z tohoto požadavku slevit. Jedny taneční boty stály více než celý Johnnyho šatník, producenti ale věděli, jak je důležité mít na place spokojeného herce.

Zatímco boty stály majlant, tanečníkův oblíbený křivák byl gratis. Herec si ho totiž vypůjčil od asistenta výroby, jehož bylo i auto, které mělo patřit Johnnymu. Kožená bunda byla navíc realisticky obnošená a zbytečně nezakrývala tělo hlavního hrdiny. Na tom, že by mělo být z jeho muskulatury vidět co nejvíce, se štáb jednoznačně shodl. Proti byla jen kostýmní výtvarnice, která vysvětlovala, že dobová bunda by měla být delší. Marně.

Když Frances Houseman neboli Baby přijíždí na prázdniny, setkáváme se se sedmnáctiletou dívkou (Jennifer Grey bylo ve skutečnosti šestadvacet let), pro kterou móda není prioritou a která nechce být, na rozdíl od své sestry Lisy, vidět. Její postoj se v průběhu filmu mění, a ačkoli producenti filmu tlačili na to, aby působila více sexy, výtvarnice Hilary Rosenfeld musela vycházet z toho, co mohla mít Baby opravdu s sebou. Mění se proto spíše způsob, jakým jednotlivé kousky nosí. Zatímco zkraje se zakrývá neforemným kardiganem, v druhé části filmu odhalí břicho tím, že si košili nebo tílko zauzluje.

Ačkoli jde o kombinaci, která je s filmem silně spjatá a reinterpretuje se dodnes, Hilary Rosenfeld za ni sklidila kritiku. Mluvíme o lososovém tílku a krátkých džínových šortkách, ve kterých se Jennifer Grey coby Baby učí taneční kroky. I když v nich vypadá přitažlivě a divák ve vzduchu začíná cítit love story, šortky neodpovídají šedesátým létům, ale těm osmdesátým, ve kterých se film natáčel.

Chyba samozřejmě padla na hlavu kostýmní výtvarnice, ačkoli ta se snažila prosadit, aby hlavní postava zůstala u delší varianty (na fotce výše). Tuhle debatu ale prohrála a herečka si oblékla šortky z vlastních zásob. Později upřesnila, že šlo o kultovní značku Levi´s.

Nejvíce pozornosti (a místa na plakátech) se dostalo šatům, ve kterých Baby tančí v závěru filmu. Ačkoli základní kousky pořizovala, kde se dalo, tyhle světle růžové šaty navrhla sama Hilary Rosenfeld. Potřebovala totiž oblečení, které nejen dobře vypadá, ale dá se v něm i dobře hýbat. Přesto se při natáčení několikrát stalo, že se látka roztrhla, a šaty se tak neustále opravovaly. Ačkoli je prý ženy poptávají dodnes, výtvarnice je nepovažuje za bůhví jak výjimečné. Sama ale přiznává, že herečce skvěle padly, hodily se do filmového finále a působily svůdně i romanticky zároveň.

Které další taneční filmy byste si neměli nechat ujít?