Kosmetoložka: o bio kosmetice, drahých krémech a denním použití opalovacích přípravků

Uměli byste si vybrat krém podle složení, podobně jako třeba paštiku nebo jiné potraviny? Ve složení obou jsou látky, kterým se vyplatí vyhnout, ale pro laika je velmi nesnadné se v tom vyznat. Jak to tedy se škodlivostí či bezpečností kosmetiky je a podle čeho ji kupovat? I o tom je rozhovor s Natálií Živockou.

Předpokládám, že nějaká éčka starající se o konzervaci a trvanlivost jsou i v kosmetice, podobně jako v potravinách. Je to tak?

Je to velmi podobné – i v kosmetice potřebujeme, aby se přípravky rychle nekazily, protože zkažený produkt může být nebezpečný. Konzervační látky ale mohou pleť dráždit a být škodlivé i pro životní prostředí. Dostanou se totiž do vody, protože kosmetiku z těla smýváme vodou, která pak teče do čističky. Ale všechny složky jsou hodnoceny podle legislativy EU a podle výsledků může být jejich použití omezeno povolenou koncentrací nebo mohou být zakázány. Při určení koncentrací se počítá s tím, že je budete používat obvykle 3–6 měsíců.

To je koncentrace v jednom výrobku, ale při líčení jich často vrstvíme víc a tuto doporučenou dávku lze snadno překročit, nebo ne?

Ano, pokud si nedáme pozor na složení. Málokoho při výběru kosmetiky zajímá a většinou si přečteme jen to, zda jde o přípravek na vrásky, akné, hydrataci, na mastnou pleť. A pak lze dávkování problematické složky přešvihnout a vyvolat například podráždění kůže.

Ale vyznat se ve složení kosmetiky, to už je vyšší dívčí, na to asi jen tak někdo nemá trpělivost ani znalosti.

To je pravda, je to peklo, protože názvosloví v kosmetice nemá ani nic společného s chemií, kterou se učíme na škole. Běžný uživatel nemá šanci. I to je důvod, proč jsme vymysleli aplikaci Wewell, která s tím pomůže – naskenujete čárový kód z výrobku a ona to za vás přečte, posoudí jednotlivé složky, zařadí do stupně bezpečnosti, vhodnosti pro vaši pleť. Je nestranná, značka výrobku ji nezajímá, hodnotí jen složení, nic jiného.

Platí z hlediska bezpečnosti a problematické chemie v kosmetice to, co u potravin, že je vždy lepší vybrat výrobek s označením bio?

V kosmetice je označení bio trochu problematické, protože zákon takový pojem nezná. To je věc výrobce, zda to tak označí, a kdyby to tak nebylo, nelze ho za to stíhat. Vodítkem jsou jen případné získané certifikáty – ovšem i ty udělují soukromé subjekty a výrobci za to platí, takže je dobré si vybrat některý, který má dobrou pověst a kterému věříte. Obvykle určují, že ve složení nejsou ropné produkty, syntetické produkty a barviva a musí tam být minimálně 98 % složek přírodního původu.

Navíc ono označení bio má dvě roviny. První je, že výrobek neohrožuje přírodu, vodní živočichy nebo nezatěžuje proces čištění pitné vody. Ale pokud jde o zlepšení nebo udržení kvality pleti, pak mezi označením přírodní a syntetické jako chemik až tak rozdíl nevidím, protože účinná látka může být často stejná molekula, stejná látka, jen jinak vyrobená.

Jak se lidé chtějí vyvarovat chemie, roste zájem o doma vyrobenou, ryze bylinnou a přírodní kosmetiku. Ta je dobrou volbou?

Osobně bych si na pleť nikdy nenatřela nic, u čeho neznám přesně původ a proces výroby. Doma je velmi těžké správně přípravek zakonzervovat, takže se rychle kazí a není jisté, na co použité složky degradují. Navíc nelze zaručit čistotu výroby a čistotu surovin. Také platí, že přírodní složky jsou náchylnější na teplotu, vlhkost, mohou se v nich množit bakterie, které se tam dostaly při výrobě. Za mne je to rizikové.

A existuje přírodní kosmetika, kterou za bezpečnou považujete?

Ano, koupíte ji v klasické drogerii a věřila bych té s certifikáty třeba Ekocert, CPK nebo Natrue. Víte, ono není až tak zásadní si vybírat za každou cenu mezi přírodní a jinou kosmetikou, ale najít tu, která je vhodná pro vaši pleť, nevyvolá začervenání nebo jinou reakci a pleť udrží v uspokojivé kvalitě. Protože to je úkol kosmetiky, pleť udržovat, a ne dělat zázraky.

Když se ale díváme na reklamy, tak zázrak skoro slibují. Třeba i díky novým omlazujícím složkám - dřív to byla kyselina hyaluronová, teď retinol či bakuchiol. Jak účinné opravdu jsou?

Vždy bude nějaká látka, která bude populární – dříve to byl koenzym Q10, dnes právě retinol, za pár let se objeví něco dalšího. Částečně to je marketing, ale také jsme třeba objevili postup, jak onu látku v kosmetice správně použít, jak ji dostat do pokožky, aby měla účinek. A jmenované mají srovnatelný a prokazatelný účinek, jen díky reklamě můžete některou v určitou chvíli víc vidět.

Takže nemám zahodit krém se „starou“ kyselinou hyaluronovou a rychle koupit nový s retinolem?

Určitě nic nevyhazujte, spotřebujte ho, a teprve až si budete kupovat nový, může to být ten s retinolem. I když právě u něj vidím i několik rizik, o kterých se moc nemluví. Dává se teď skoro do všeho, takže je snadné ho předávkovat. A to může poškodit kožní bariéru, kterou není snadné obnovit.

Proto byste ho měli hledat ve všem, co používáte, a dohlédnout, aby byl jen v jednom z přípravků. Také byste měli vědět, že pleť si na retinol musí zvyknout, takže třeba krém s ním nikdy nenasazujte hned na denní používání. Nejdřív ho použijte jednou týdně, pak po čtrnácti dnech dvakrát týdně – až zhruba během tří měsíců byste ho měli aplikovat obden nebo denně, pokud pleť neprotestuje. A jestliže ho používáte, pak vždy pleť chraňte proti UV, protože zvyšuje citlivost pleti na slunce.

Může tou ochranou proti UV být třeba make-up s ochranným faktorem?

S ochranným faktorem u make-upu je problém. Aby byl uvedený faktor účinný, musíte make-upu dát dostatečné množství – a to je na délku dvou prstů, ukazováčku a prostředníčku. Je to opravdu velké množství, které nikdo normálně nepoužije, a pleť tak není proti UV takto dostatečně chráněná. Lepší je použít klasický opalovací krém, nechat ho zaschnout a teprve pak dát make-up.

Čím si při používání kosmetiky nejvíc nebo nejčastěji škodíme?

Koupíme si drahý krém a pak ho použijeme jen občas, aby vydržel, když byl drahý. Ale on může účinkovat jen při pravidelném používání, a navíc se po nějaké době začne kazit a může spíš uškodit. Při každém nabrání prstem do něj zaneseme bakterie a plísně, které se v něm množí. A málokdo dodržuje doporučenou dobu spotřeby krémů po otevření, což je většinou 3–6 měsíců, jak uvádí symbol otevřené krabičky na obalu.

A může nám kosmetika po uplynutí této doby škodit? Každá asi máme ve své kosmetické taštičce letitou řasenku, rtěnku nebo stíny.

Nejrizikovější jsou ty, které nanášíme na větší povrch kůže a jsou tekuté, takže se víc vsáknou do pokožky – podkladový krém, báze, make-up, korektory a podobně. Méně problematické jsou ty v tubě nebo pumpičce, do kterých nesaháme. Sypké pudry nebo oční stíny neobsahují vodu a bakterie se v nich neudrží. U těch je problém zase s degradací pigmentů, tedy možnou změnou barvy. Ale není to dramatické a nebála bych se je používat i po uplynutí lhůty. Vlastně jsem nezažila nikoho, kdo by třeba stíny stihl vypotřebovat v doporučeném termínu.

Protože se vyznáte ve složení kosmetiky, nemáte pro nás nějaký tip na skvělý produkt, který třeba oddálí vrásky?

Jestli bych mohla něco doporučit, pak je to denní používání přípravku proti UV. Právě tohle záření ovlivňuje stárnutí pleti a tvorbu vrásek, takže se budete chránit, nebudete předčasně stárnout, a ještě se ochráníte proti rakovině kůže. Doporučila bych denní používání nejméně SPF 30.

A nejsou jejich složky nebezpečné při denním používání?

EU má jednu z nejpřísnějších legislativ, co se složení přípravků proti UV týče, takže pokud si je koupíte někde v kamenné prodejně, tak jsou v pořádku. Rizikem by mohly být ty zakoupené mimo EU. A také pozor – pro děti do tří let se smí používat jen ty s fyzikálním UV filtrem, který se nevstřebává do kůže.

A co přípravky proti vráskám, dokonce jsou i speciálně vyráběné pro +20, +40 a podobně. Je dobré se tímto věkovým doporučením řídit?

Pokožka se věkem mění, ale tato doporučení bych brala jako velmi orientační. Hlavním kritériem je to, co právě potřebuje vaše pleť. Někdo může mít ve čtyřiceti akné a může mu vyhovovat kosmetika pro dvacetileté. Když nevíte, co vybrat, zajděte se poradit ke kosmetičce.