Královské lásky: Eduard a Wallis

Už coby princ byl mladý charismatický Eduard miláčkem britské veřejnosti a také žen. Jeho srdce ale nakonec získala dvakrát rozvedená Američanka Wallis Simpson. A protože manželství s takovou ženou bylo pro korunu nepřijatelné, Eduard se rozhodl trůnu vzdát.

Trůn proto připadl Albertovi neboli králi Jiřímu VI., ten tak vládl v nejtěžší době, během druhé světové války. Ukázal morální sílu, podporoval lid a neopouštěl Londýn. Eduard s Wallis namísto toho silně sympatizovali s nacisty a „trpěli“ ve vyhnanství, kde pořádali večírky. Nejen jeho bratr, ale i švagrová, britská vláda a britský lid jim nikdy neodpustili.

Královská láska Eduarda VIII. (†77) a Wallis (†89) byla bezesporu velká a vášnivá, byla ale i sobecká a nebezpečná.

Dívka z významné rodiny z Baltimoru nebyla nijak oslnivě krásná, byla ovšem velmi ctižádostivá a společenská. Uměla tančit a konverzovat a byla zajímavá. Rodina jí dopřála vynikající vzdělání a Wallis měla prý jediný úkol – uspět ve společnosti a dobře se vdát.

První manželem se stal šarmantní námořník Winfield Spencer (†61), ze kterého se ovšem krátce po svatbě vyklubal násilník a alkoholik a s pauzami spolu byli 11 let.

Makléř Ernest Simpson (†61) kvůli ní opustil rodinu, a když ji požádal o ruku, vzala si čas na rozmyšlenou. Nakonec se vzali a začali žít v Londýně. Brzy se seznámili s místní smetánkou, začali navštěvovat ty správné večírky a netrvalo dlouho a upoutali pozornost prince. Tedy, spíš Wallis a její drzé vystupování.

Nejstarší syn krále Jiřího V. (1865–1936) a Marie z Tecku (1867–1953) studoval na námořních školách a toužil zapojit se do akce během první světové války. To mu jako následníkovi trůnu nebylo umožněno, ale vše sledoval a podle historiků od té doby cítil potřebu zabránit jakémukoli globálnímu konfliktu takových rozměrů.

Od 20. let zastupoval otce během pracovních cest, ale pro své rodiče byl spíše zklamáním. Nezodpovědný a znuděný mladík dával jasně najevo, že plnění povinností nebo vyšší cíle jsou pro něj noční můra. Propadal často depresím a nebyly mu cizí ani myšlenky na sebevraždu. Šťastný se cítil ve Spojených státech, na večírcích a obklopený ženami. Pro ty byl idolem na úrovni hollywoodské hvězdy, udával i módní trendy. Zasmušilý švihák měl fanynky po celém světě. On si záměrně vybíral jako milenky vdané paní, aby nehrozily závazky.

Wallis Simpson byla jednou z nich, ale přesto úplně jiná.

Během prvního setkání byla prý Wallis nastydlá, ale i přes neustálé smrkání dokázala svou prostořekostí budoucího krále oslnit. Pohybovali se v Londýně ve stejných kruzích a brzy se stalo veřejným tajemstvím, že paní Simpson je novou milenkou Eduarda. Jeho otec z toho byl nešťastný, hovořilo se totiž o tom, že Wallis patřila mezi velké sympatizantky Adolfa Hitlera (1889–1945). Král ji i nechal sledovat, ale zjistil především, že má Wallis další milence. Pravda je taková, že Eduard s nacismem sympatizoval, považoval ho za protipól komunismu. A kdyby zůstal na trůnu, chtěl údajně prosadit mírové řešení konfliktu s Německem.

Začínalo být ale jasné, že Eduard je Wallis posedlý a jen tak se jí nevzdá. Ona byla v poměrně složité situaci, postavení (vdané) milenky krále jí moc jistou budoucnost nedávalo, vyhlídky na případné manželství zaváněly ještě větším průšvihem. Wallis prý dokonce Eduardovi říkala, že se vrátí k manželovi, budoucí král ale hrozil sebevraždou, pokud od něj odejde.

Když král Jiří v roce 1936 zemřel, nastoupil Eduard na trůn a začala se chystat jeho korunovace. S vdanou ženou po boku se navzdory protokolu ukazoval na veřejnosti, Wallis se mezitím rozváděla a svatba byla na spadnutí. Jenže Eduard nebyl jako král jen hlavou státu, ale i anglikánské církve. A ta nedovolovala další sňatky rozvedeným lidem, jejichž bývalí partneři dosud žijí. Pro Eduarda to zjednodušeně řečeno znamenalo buď trůn, nebo žena, kterou miluje. A tak se po 326 dnech své vlády rozhodl abdikovat.

Králem se stal jeho bratr Albert, korunovaný Jiří VI. A Eduard s Wallis si řekli „ano“ ve Francii v roce 1937.

Jak britské, tak americké tajné služby měly manželský pár v hledáčku kvůli vztahům s Německem. Eduard zde na návštěvě zdravil typickým nacistickým pozdravem a byl podezříván z vynášení tajných informací. Nakonec Winstonu Churchillovi (1874–1965) došla trpělivost a jmenoval jej bahamským guvernérem, aby ztratil vliv. To udělalo čáru přes rozpočet německému ministrovi zahraničí Ribbentropovi, který měl s bývalým králem velké plány. 

Po válce mu žádná další funkce nabídnuta nebyla, žili s Wallis ve Francii, a ač se snažil o usmíření s rodinou, nikdy k němu doopravdy nedošlo. Především jeho švagrová, královna matka, mu nikdy neodpustila. Vinila jej z předčasné smrti svého manžela Bertieho. A absolutně nenáviděla Wallis, stejně jako kdysi světová veřejnost.

Eduard se věnoval psaní knih, Wallis psala sloupky. Oba si užívali společenský život, Wallis se stala módní ikonou a nejlépe oblékanou ženou své doby. Eduard zemřel v roce 1972, Wallis jej o 14 let přežila. Oba jsou pohřbeni bok po boku v Anglii ve Frogmore v areálu hradu Windsor.

Velká láska, ve které byl ve hře i trůn, fascinuje dodnes. A nejen veřejnost, ale i historiky. Opravdu to byla jen láska k ženě, kvůli které se Eduard vzdal trůnu? Využil nepřijatelného sňatku jako záminku k tomu, aby nemusel usednout na trůn, který nikdy nechtěl? Nebo za tím bylo ještě úplně něco jiného? Kdo ví, co všechno v sobě tento příběh ještě ukrývá.

Jaká byla královská láska Bertieho a Alžběty?