Konec trapasů! Gnoči, nebo ňoky? Tahák, jak si správně objednat jídlo

V jakékoli italské restauraci najdete na jídelním lístku zhruba totéž: pizzu, těstoviny, saláty, možná nějakou tu rybu nebo steak. Pokrmy mívají italský název a u jejich objednávání můžete pěkně narazit.

Italština sice nepatří mezi výslovnostně složité jazyky, přesto má pár základních zákonitostí, jejichž neznalost může způsobit problém. Ano, stačí, když si jako předkrm objednáte brušetu místo bruskety (píše se bruschetta), a ostuda je na světě. Nechcete se přece ztrapnit před kolegou či nadřízeným nebo se zesměšnit hned na prvním rande.

Nemá smysl zaplétat se do jednotlivých výslovnostních pravidel italštiny. Jednodušší bude postupně probrat notorické chyby. Hned v úvodu italského menu většinou najdete už zmiňovanou bruschettu /brusketu/, která je obvykle opečenou formou ciabatty /čabáty/ s rajčaty. S těmi se zase potkává mozzarella /mocarela/ v předkrmu zvaném caprese /kapreze/. V ošatce vám číšník nejspíše přinese pečivo zvané focaccia /fokáča/, které může doplňovat carpaccio con parmigiano /karpáčo kon parmidžáno/.

Na těstovinách zvaných pasta se nedá nic zkazit, ovšem už nejjednodušší verze s česnekem, olejem a feferonkou má zapeklitý název aglio, olio e peperoncino /aljo, oljo e peperončino/. Platí zde stejné pravidlo jako u těstovin tagliatelle. Dvojhláska „gl“ se totiž vyslovuje jako „lj“. Až si budete objednávat široké nudle, raději řekněte taljatele, přinejhorším tajatele.

Pomyslnou nejvyšší příčku problémové výslovnosti obsadily gnocchi. Nebohé bramborové noky můžete slyšet objednávat jako gnoči nebo ňoči. Italovi to musí doslova trhat uši. Zapamatujte si a radši třikrát v duchu vyslovte: ňoky, ňoky, ňoky. To je jediný správný tvar.

Po dobrém obědě jistě přijde vhod kávička. Českého turka většina hostů ráda vymění za lahodné espresso. Ovšem pozor! Není to žádné „expreso“. Expres si objednáte leda tak na poště, zatímco velká káva se spoustou mléka je caffè nebo latte macchiato (druhy kávy podle způsoby přípravy by vydaly na samostatný článek). Proto vždy objednávejte: makijáto!

Poslední dvě lahůdky jsou víno a zmrzlina. Smetanová s kousky čokolády dovede pěkně potrápit. Už malým dětem raději vysvětlete, že ten nejdelší název se čte jednoduše stračatela (psáno stracciatella). A vy si mezitím dejte decku červeného chianti /kjanty/.

Z francouzštiny se tolik názvů jídel neujalo, ale stejně: neubližujte křehkému croissantu a říkejte mu pěkně kroasán. Tučná kachní játra foie gras pak nazývejte čistě foa grá. Fantastický salát s bramborami, vajíčkem a tuňákem si příště klidně dejte beze strachu, že se ztrapníte. Teď už budete vědět, že pochází z Azurového pobřeží, z města Nice, proto se niçoise čte nysoáz.

A na konec pár záludností ze světa. Placka zapečená se sýrem, původem z mexické kuchyně, se jmenuje quesadilla, ale pozor na q na začátku. Čte se kesadíja. U masových fajitas pak objednáváte fachitas. A pamatujete na modré „lepidlo“ hojně používané v karibských koktejlech? Legendární kurakao (psáno Curaçao) je ve skutečnosti kyraso. Kdo by to řek’?

Když nevíte, jak se jídlo vysloví, objednáte si ho? Nebo zvolíte něco jiného? Anebo si raději italskou focacciu upečete sami? Napište nám!