Článek
Cože, ty jsi jedináček? To bych do tebe nikdy neřekl! Čtyřicetiletá Karolína tohle slýchá běžně. „Má dvakrát víc přátel než já, a to jsem ze třech dětí. A všichni ji milují – je totiž kdykoli připravená se pro ně rozkrájet,“ směje se její manžel. Karolína vzpomíná: „Ve druhé třídě jsem začala chodit do turisťáku. Byla tam super parta, která mi nahradila sourozence. Scházíme se dodnes."
Být jedináček má své výhody!
„Zatímco dříve bylo jedináčkovství téměř automaticky spojováno s nafoukaností, sociální izolací a sobectvím, dnes víme, že to tak vůbec být nemusí. Ukazuje se, že jedináčci mívají lepší školní výsledky, vyšší úroveň rozumových schopností, někteří mají i příznivější osobnostní charakteristiku, jako je přizpůsobení se a sociální dovednosti," potvrzuje psycholog Václav Mertin.
Jedináčci dříve mluví, mívají lepší slovní zásobu a „dospělejší" zájmy. Často bývají velcí čtenáři. Mají lepší příležitost rozvíjet svoje nadání – veškerá pozornost, očekávání, ale i materiální zázemí rodičů patří jen jim. Jediné dítě se nejspíš nebude muset trápit tím, že mu rodiče nemůžou zaplatit lyžařský kurz nebo koupit hudební nástroj.
Jak vychovávat „jedinou perlu"?
„Rozumní rodiče dokážou využít přednosti jedináčkovství a na minimum omezit nepříznivé vlivy," říká Václav Mertin. Především je potřeba zabránit sociální izolaci a pocitu „celý svět se točí kolem mě". Jak to udělat?
- Dopřejte dítěti společnost vrstevníků. Pošlete je do školky co nejdřív, získá tam důležité sociální zkušenosti. Rok před nástupem do školy je pozdě! Podporujte vzájemné návštěvy s kamarády, přihlaste dítě do skautského oddílu, pěveckého sboru či jiné vrstevnické skupiny. Pozor, individuální zájmy, jako je tenis nebo klavír, tuhle funkci neplní! Pořádejte společné výlety s přáteli, kteří mají děti podobného věku, a udržujte kontakty se širší rodinou. Dítě potřebuje někoho, s kým se občas může „spolčit“ proti dospělým!
- Vyhněte se přehnané péči. Nadměrné očekávání a ambice rodičů jsou jedním z největších nebezpečí, které jedináčkovi hrozí. Nechte svého potomka volně dýchat, nezahlcujte ho pozorností, láskou ani nároky. Pěstujte si své vlastní zájmy – vědomí, že je hlavním středobodem vašeho života, je pro dítě neúměrná zátěž a zodpovědnost a může mu v budoucnosti ztěžovat osamostatnění.
- Nepřehánějte to s ochranou. Je pochopitelné, že o jedináčka máte strach. Důvěru ve své schopnosti a samostatnost ale získá jen tehdy, když mu k tomu dáte prostor. Svěřujte mu co nejdřív drobné domácí práce a povinnosti a nedopřávejte mu všechno, co si přeje – i když si to třeba můžete dovolit. „Občas zatněte zuby a překonejte to, že váš miláček utrpí nějakou újmu, že je špinavý, že se uhodí, že se s někým popere, že na něho někdo neprávem zakřičí a že vždycky nevyhraje,“ radí Václav Mertin.
Jedináčků je stále víc
První dítě ve třiceti i více letech? To dnes není žádná výjimka. Snadno se pak může stát, že žena už druhé dítě prostě nestihne. Svou roli hraje i vysoká rozvodovost – mnohá manželství se rozpadnou dřív, než si druhé dítě stihnou pořídit. Pokud je to i váš případ, není důvod k obavám nebo výčitkám. Vaše dítě má velkou šanci vyrůst ve schopného a zodpovědného člověka.
Jak je to u vás? A považujete to za výhodu nebo za nevýhodu?