Článek
Zdání klame. I když si myslíte, že vám vztah v jeho důležitých aspektech klape, můžete mít někde pod postelí ukrytou tikající bombu. Ta se nazývá „rozhovor“ nebo „dialog“. A důvod, proč má na partnerství takový vliv?
„Často ve své praxi sleduji, že právě kvůli nedostatku komunikace může vztah ztroskotat,“ varuje koučka a ženská terapeutka Jana Zittová ze Školy pro ženy, která se podobnými případy běžně setkává. Pozor, ať nejste další na řadě…
Jak vypadá a vzniká problém?
„Například jistý manžel chodil domů z práce naprosto vyčerpaný. Se svou ženou mluvil, jen když bylo potřeba něco zorganizovat nebo opravit. Mezi nejdelší rozmluvy patřily jen hádky. Úplně nakonec se tihle dva přestali přít a najednou si neměli co říct,“ vypráví odbornice s tím, že v tento moment aktéři původně spokojeného páru začínají žít vedle sebe, ne spolu.
Únava z práce bývá častou příčinou neochoty se bavitFoto: Profimedia
„V tomto případě vzájemný ne-respekt a stálý tlak mezi ženou a mužem bohužel vedly k rozpadu manželství, ale nutno dodat, že dnes dotyčný muž celou situaci přehodnotil. Sám říká, že práce už mu nedominuje, tráví víc času společně s dětmi, ale také jako pár. Momentálně s novou partnerkou hovoří o všem, a to hlavně, když cítí napětí nebo se jemu či jí něco nelíbí,“ popisuje vznik komunikační krize Jana Zittová, která zastává názor, že dobré vztahy a vzájemné porozumění nejsou výsledkem náhody nebo štěstí.
Podle ní všichni mohou vědomě a záměrně vytvářet podmínky dobré komunikace, ovšem v dlouhodobých vztazích je dobré znát postup. Pokud tedy cítíte, že spolu nemluvíte jako dřív, nečekejte, „až se rozchod zeptá“.
Nedostatek pozornosti jako varování
Koučka říká, že na počátku je vždy pozornost, která je prvním nástrojem, bez kterého neuděláte nic. Ať už jde o rozhovor, jednání, spor nebo flirt – vždy tam bude: Vidím tě, vnímám tě. Je potřeba dávat vědomou pozornost partnerovi.
„Zkuste navázat zřetelný a láskyplný oční kontakt. Ten se totiž u dlouhodobých vztahů může vytrácet. Partneři spoléhají, že mají svého partnera jistého a že není potřeba tolik pečovat o jeho pozornost jako na začátku vztahu. Chyba. Je důležité dát jasný signál v řeči těla. Může to být i úsměv či pokývání hlavy,“ vyjmenovává Jana Zittová a přidává další radu. Radujte se z pozitivní reakce druhého. Taky spolu tvořte a nalaďte se na stejnou vlnovou délku.
Zkuste se ke konverzaci ze začátku klidně trochu přinutit, uvidíte, že své plody tato snaha přineseFoto: Profimedia
Dávejte pozor na všechno, co vám partner dává najevo. Zvlášť důležitý je charakter jeho projevu, tempo řeči a řeč těla. „Dávejte pozor na pohyby a gesta. Můžete vycítit, jakou náladu váš protějšek vyzařuje. Vychází vám aktivně vstříc? Nebo je zdrženlivý, zahleděný do sebe? Všechno, čeho si u druhého povšimnete, je vlastně ‚vlnou‘, která z něj vychází. A na tu se můžete naladit,“ radí koučka, která dodává, že pak by mělo následovat uznání.
Přijímání pocitů i názorů
Akceptováním druhého nevynášíte žádný soud o tom, co cítí, co si myslí nebo co dělá. Uznání můžete vyjádřit několika málo upřímnými slovy. Správně s druhými mluvit znamená především naslouchat jim a vnímat je.
„Komunikace nikdy neznamená monolog nebo schopnost přesvědčit protějšek o své pravdě, ale vidět se v něm jako v zrcadle. Je to stejné jako při tanci. Cílem je nalezení společného rytmu,“ uzavírá Jana Zittová.
Mimochodem, víte, kdo kdysi pronesl větu: „To nejdůležitější v komunikaci je slyšet to, co nebylo řečeno“? Americký teoretik, filozof managementu a ekonom P. F. Drucker. Všichni moudří totiž vědí, že musí mluvit, mluvit a zase jenom mluvit…
A jak vy rozpoznáváte komunikační krizi?
