Kompoty: Ano, nebo ne? Komu škodí a kdy mohou být prospěšné

I když někteří výživoví odborníci bijí na poplach, že zavařování a kompotování je kvůli přidanému cukru nejméně zdravý způsob zpracování ovoce, kompoty rozhodně nezatracujte. Mají sice svoje hříchy, mohou však přinést i zdravotní benefity. Jaká jsou pro a proti?

Chcete si po obědě dopřát něco sladkého? Pak je kompot rozhodně lepší volba než kus koláče či bábovky. I když má miska kompotovaného ovoce kolem 200 až 400 kJ, pořád je to asi o tisíc kilojoulů méně, než má jediný kousek sladkého pečiva.

Ovoce v kompotu je přirozeným zdrojem vlákniny. „Mezi její hlavní benefity patří zvyšování objemu stravy a vyvolání pocitu nasycení, a to bez navýšení energetického příjmu,“ říká Michaela Ryglová, odborná garantka výživy společnosti Bonavita. Vláknina tak pomůže zahnat hlad a má výrazně menší počet kalorií než ostatní složky potravy. Kompot uspokojí chutě na sladké, osvěží, pomůže s polykáním hutnější stravy a zvýší pocit nasycení.

Své místo v obědovém menu mají kompoty také proto, že dokážou podpořit trávení. Knedlíky nebo maso zpracovává tělo hůře a kompot se šťávou bohatý na vlákninu a ovocné kyseliny těžký pokrm vhodně doplní. Podpoří práci žaludku i peristaltiku střev a pomůže předcházet přemnožení kvasinek ve střevech, které by mohlo způsobit křeče, plynatost a pocit nafouklého břicha.

Trápí vás zácpa? Vyzkoušejte kompot! Uleví obzvlášť švestkový, ale skvělé jsou i zavařené meruňky, jablka, hrušky nebo angrešt. Projímavě působí také kompotová šťáva. Ovoce ve sklenici raději vynechejte, pokud máte opačný problém a prohání vás průjem. I pokud už máte střevní potíže za sebou, zařazujte kompoty pozvolna.

Kompoty mají tu výhodu, že se – jsou-li dobře zavařené – rychle nekazí ani neplesnivějí. Pokud tedy nestíháte nakupovat pravidelně čerstvé ovoce, mohou být jistotou ve vaší spíži. Hodí se nejen jako doplněk k obědu či lehká svačina, zpestří i obilné kaše, zkusit je můžete do smoothie a rýžového nákypu.

Vedle vlákniny je ovšem v ovoci také cukr – a při zavařování pak do sklenic často míří další sladká porce kvůli konzervaci. „Nadměrná konzumace cukru způsobuje zubní kazy, vede k obezitě, může mít za následek metabolický syndrom nebo vznik srdečně-cévních onemocnění,“ říká nutriční specialistka Monika Bartolomějová z poradny Nutriadapt.

Řešením není kompoty nejíst, ale dopřávat si je rozumným způsobem. „Lidé s menší fyzickou aktivitou by se měli zaměřit na denní dobu, kdy cukry přijmou. Když si dají dávku v ranních či dopoledních hodinách, s největší pravděpodobností získanou energii spálí přirozeným pohybem,“ radí Michaela Ryglová.

Ideální je vsadit na kompoty s nižším či žádným množstvím přidaného cukru. Když se rozhodnete pro kupované výrobky, na etiketě zjistěte, čím jsou doslazované. „Zejména po glukózo-fruktózovém sirupu jde váha nahoru mnohem rychleji než po běžném cukru. Fruktóza má sice nízký glykemický index, ale v těle se může snadno přeměnit na tuk,” varuje Monika Bartolomějová.

Ze všech forem zpracování úrody je zavařování to nejméně šetrné, co se týče zachování živin. Protože prochází vysokými teplotami a vaří se dlouho, snižuje se zejména obsah vitaminu C. Jestli si chcete na zimu uchovat ovoce s větší dávkou vitaminů, je lepší část úrody nasušit nebo zamrazit. I kompoty ale prospějí. Na srdce a nervy platí díky obsahu draslíku zavařené švestky, třešně a višně se doporučují při záchvatu dny, meruňky zase astmatikům. Dýňový kompot pomůže regenerovat játra a uleví při ateroskleróze a revmatismu. Kompoty vždy konzumujte se šťávou – i do ní se cenné látky uvolňují.

Jak zpracovat úrodu na zimu? Využít můžete dokonce i myčku!