Kompostování v bytě? Méně odpadu a zdravější rostliny!

Ačkoliv je dlouhá léta doménou zahrádek, své místo si stále častěji nachází i v bytech. K domácímu kompostování si stačí pořídit takzvaný vermikompostér, tedy plastovou nádobu, kterou umístíte klidně i v kuchyni. A co byste měli vědět?

Vermikompostér je domovem pro kalifornské žížaly, které bioodpad pojídají a vytváří z něj kompost a tekuté hnojivo. Takový kompost obsahuje vysoké množství živin, enzymů, vápníku a hořčíku a je naprosto ekologický. Jím hnojené rostliny bývají zdravější a odolnější vůči nemocem, více kvetou a mají více plodů.

Kalifornské žížaly můžete pořídit přímo s vermikompostérem v hobby marketech i e-shopech, případně od komunitní zahrady či chovatelů. Základní varianta stojí kolem tisícovky, ale sehnat ho můžete i levněji, například na bazarových stránkách nebo si ho sami vyrobit podle návodu na internetu.

Vermikompostér má tři části. Spodní nádobu, nádoby na bioodpad a víko. Většina kousků bývá opatřená vyměnitelnými filtry proti zápachu. Do spodní nádoby stéká tekutina, která vzniká během kompostování. Říká se jí kompostovací nebo také žížalí čaj, a jedná se o velmi cenné tekuté hnojivo. Před jeho použitím ho zřeďte vodou, vhodný poměr je 1:1.

Do další nádoby, případně nádob vyskládaných do pater, se pak dává vlastní bioodpad. Nádoby mají na dně díry, aby jimi žížaly mohly pohodlně prolézat.

Vermikompostér si můžete objednat už připravený a rovnou do něj dávat odpad. Pokud si ho připravujete sami, tak na dno patří podestýlka, která odvádí nadbytečnou vlhkost, například kokosová vlákna, trhaný papír či proužky ze starých novin. Na ně se dává násada žížal, pro běžnou rodinu se jich doporučuje 300–500.

Protože se zhruba po měsíci začnou rozmnožovat, měla by vám ze začátku stačit násada o 300 žížalách. Řídit se můžete také jejich váhou. Zvažte, kolik bioodpadu průměrně za den vyprodukujete, toto číslo vynásobte dvěma a získáte přibližnou váhu potřebných žížal.

Začněte menšími porcemi bioodpadu a postupně přidávejte. Hlídejte, aby ho žížaly stíhaly zpracovat, případně na množství uberte. Jinak totiž může hrozit, že začne zapáchat. Pokud se chystáte mimo domov, nepanikařte. Žížaly vydrží bez stravy až 3 týdny.

Do vermikompostéru se hodí odřezky a slupky z ovoce a zeleniny, ohryzky, drcené skořápky od vajec a bramborové slupky, květiny a suché listy. Kompostovat můžete také kávovou sedlinu a sypaný čaj nebo ten v organických obalech. V malém množství můžete přidat cibuli, česnek, zázvor a citrusy. Žížalám nechutná maso, kosti, mléčné výrobky, pecky, tuky nebo olej.

Kompostování trvá 8 až 12 týdnů. Bioodpad přidávejte na jednu stranu nádoby a vzniklý kompost vždy odhrňte na druhou stranu. Žížaly se z něj přesunou k novému krmivu a vy tak snadno vyndáte kompost bez nich. Pokud se v nádobě dodělává zbytek kompostu, přidejte do vermikompostéru další patro, do něhož si žížaly samy přelezou, a začít další várku v něm.

Abyste žížaly nerušili každý den a neotevírali kompostér příliš často, můžete si pořídit koš na bioodpad, z něhož pak vše jednou nebo dvakrát týdně přidáte do kompostéru.

Při zajištění správných podmínek se bude žížalám dařit a nebudou se snažit vám z kompostéru utíkat. Okolní teplota by měla být kolem 20 °C. Neměla by klesnout pod 5 °C nebo vystoupat nad 25 °C. Vyhněte se jeho častému otevírání a umístění na přímé slunce. Vermikompostér můžete mít přímo v kuchyni, případně ho umístit na chodbu či do špajzu.

Nejčastější chyby při třídění odpadu: Kam vyhodit řasenku a kam tubu od zubní pasty?