Kompost. Jaký si pořídit a kam s ním? Postavte ho na zahradu nebo do kuchyně

Žádná zahrada není moc malá, aby na ní nemohl stát kompostér. Vlastně může stát i v bytě, pokud zahradu nemáte. Proč byste ho ale měli chtít a pořídit si ho?

Majitelé zahrádek díky kompostéru dost ušetří. Jednak nemusí plnit popelnice odpadem, který se dá ještě krásně zužitkovat, ale hlavně - z kompostéru získají materiál, který je skvělým hnojivem na vše, co na zahradě roste. Netřeba už pak kupovat žádné další. Kompost se hodí při rekultivacích a zúrodňování půdy, ocení jej ovocné stromy i keře, okrasné květiny i všechny druhy zeleniny.

Tyto argumenty platí i pro vás, kdo pěstujete rostliny na balkoně nebo terase. I vám se bude hodit to, co lze kompostováním získat.

Kompostér na zahradu můžete vyrobit sami. Lze samozřejmě koupit i ten skládací plastový, ale pokud máte volné vysloužilé palety, zvládnou to z nich i ti středně zruční. „U takového počítejte s omezenou životností, protože dřevo v kontaktu s kompostem začne rychle tlít. Většinou je omezena i jeho funkčnost a obsluha je méně komfortní než u kompostéru navrženého odborníky,“ vysvětluje specialista společnosti Hecht Petr Tichý.

Kompostér z palet je vlastně jen „kostka“, někdy s otevírací stranou (většinou přední, aby se dalo zajet kolečkem a kompost přehazovat). Je lepší ho zevnitř potáhnout alespoň králičím pletivem, aby z něj materiál nevypadával. Vyberte mu místo, kde nepálí slunce, ale ani tam není stále vlhko. Potřebuje takové podmínky, aby se v něm materiál jen nevysušoval, nebo naopak v přílišném mokru nehnil.

Kompostéry už nejsou jen na zahradu. Pořídit se dá i do bytu.

Jestliže si netroufáte kompostér postavit z palet, ale dřevo vám přijde jako materiál, který chcete na zahradě mít, pak se lze poohlédnout i v nabídce obchodů. Najdete tu i menší a levné kompostéry z neohoblovaných prken, které vyjdou zhruba nastejno, jako když si je uděláte z palet. Ovšem můžete se „rozšoupnout“ s kompostérem z kvalitního dřeva, které přece jen déle vydrží, nebo po tom s několika komorami – to je ale už větší investice.

Kompostér 100 × 100 cm z neohoblovaných prken lze koupit za cenu od cca 600 Kč, ty z kvalitnějšího dřeva stojí do dvou tisíc. Několikakomorové vás mohou vyjít přes 5 000 Kč, ale klidně i kolem 10 000 Kč, podle velikosti a materiálu.

Trvanlivějším materiálem než dřevo je plast - plastové kompostéry najdete asi na většině zahrad. Mohou mít různé tvary a velikosti. „Jsou vyrobeny z kvalitních plastů odolných vůči povětrnostním vlivům a UV záření. Jsou opatřeny víkem, aby do nich nepršelo. Nemají žádné dno, aby dovnitř z půdy mohly pronikat organismy, které urychlují tlení. Otvory v jejich konstrukci může do kompostu pronikat vzduch, který také urychluje proces tlení,“ radí Petr Tichý. Velikost, tedy objem kompostéru, se odvíjí hlavně od velikosti zahrady, záleží na množství odpadu a trávy, které do něj můžete dát.

Hitem posledních let je kompostování v bytě. Můžete si pořídit hned několik druhů kompostérů.

Do kompostu patří  pouze organický odpad. Jeho obsah by však měl být co nejrůznorodější, aby se mu dobře dařilo. „V kompostéru tak můžeme zpracovávat posečenou trávu, shrabané listí nebo drť z drtiče větví, stejně tak odpad z domácnosti, jako jsou slupky ze zeleniny a ovoce. Do venkovního kompostu můžete občas nalít menší množství oleje, ale rozhodně to s ním nepřehánějte.

Do kompostu rozhodně nedávejte žádný chemický odpad - barvy, ředidla a podobně. Nepatří do něj ani zbytky masa, kosti, pecky a slupky z tropického ovoce, plevel, kočičí či psí exkrementy, ale ani nedopalky z cigaret a cigaretový popel. Rozhodně tam nepatří listy nebo části rostlin, které byly napadeny chorobami.

Při pěstování rostlin můžete využít i mnohý odpad z kuchyně: Živiny z odpadu: Zužitkujte na zahradě lógr nebo skořápky