Článek
Diabetes mellitus je v médiích často označován jako „epidemie 21. století“. Je podle vás tato přezdívka oprávněná?
Ano. Počet diabetiků 2. typu celosvětově rychle roste. Souvisí to hlavně se zvyšující se životní úrovní, dostupností nezdravé stravy, nedostatkem pohybu a s prodlužující se délkou života. V Česku se s diabetem 1. typu léčí přibližně 50 až 60 tisíc pacientů, s diabetem 2. typu jich je přes milion.
Diabetes 2. typu je považován za nemoc, kterou si způsobíme sami. Je to pravda, nebo onemocnět lze i z jiných důvodů?
Diabetes 2. typu vzniká u geneticky vnímavého jedince. Pokud má rodič cukrovku 2. typu, je zhruba 50% šance v budoucnu onemocnět. Když se léčí oba rodiče, je pravděpodobnost téměř stoprocentní. Diagnostikováni jsou častěji starší pacienti, ale v posledních letech přibývá i mladých dospělých pacientů.
Liší se léčba u pacientů s diabetem 1. a 2. typu?
Základem léčby diabetu 1. typu je inzulin a glukózový senzor. U diabetu 2. typu by měl pacient užívat inkretinová analoga a další léky. Když léčba nemá požadované výsledky, lékař zahájí léčbu moderními inzuliny. V případě, kdy je diabetik 2. typu léčen několika injekcemi inzulinu denně, léčba se oproti 1. typu zásadním způsobem neliší. Součástí kompenzace obou typů je monitorace glukózy – nejlépe pomocí glukózového senzoru. Ten snižuje výkyvy glykemie a dramaticky i riziko komplikací.
Glukózové senzory zlepšují kompenzaci diabetuFoto: Adobe Stock
Náklady na senzor jsou zhruba 40 800 Kč ročně. Diabetikům 1. typu je hradí pojišťovna, na diabetiky 2. typu se však příspěvky nevztahují. Proč jsou podle vás znevýhodněni? Mohlo by se to změnit?
Před lety nebyl dostatek klinických studií u diabetu 2. typu. Zavedla se tedy úhrada, která se soustředila především na diabetiky 1. typu. Situace se ale radikálně změnila. Hlavním faktorem ovlivňujícím rozhodování pojišťoven o hrazení senzorů pro diabetiky 2. typu však stále zůstává cena. Do Sněmovny byl ovšem nedávno odeslán zákon z pera Ministerstva zdravotnictví ČR, který chce zajistit příspěvky pojišťoven na senzory i pro diabetiky 2. typu. Snad dopadne schvalovací proces dobře. Plná úhrada totiž pro velkou část nemocných není reálná.
MUDr. Jan Šoupal, Ph.D.
Diabetolog a internista na III. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který implantoval v roce 2018 jako první v Česku podkožní senzor pro kontinuální monitorování glykemie. Je autorem studie, která přispěla k úhradě senzorů pro pacienty v ČR i zahraničí. Podílí se na vzdělávání odborné a široké veřejnosti v oblasti moderních technologií v diabetologii.
