Kolik březnových mlh, tolik květnových mrazů! Jaké bude letošní jaro?

Lidové pranostiky vznikaly po staletí a vycházejí z pozorování našich pra pra pra babiček a dědečků, kteří byli většinou závislí na zemědělství a tak i na počasí. Podívejte se, jak by tedy v následujících týdnech mělo být podle jejich zkušeností.

Pranostika „můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich“ vyšla. Leden byl poměrně teplý a druhá polovina února přinesla pořádně velké mrazy. Nicméně, pokud bude platit i zkušenost že „když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží,“ měly by mrazy brzy polevit. To si však bohužel protiřečí s pranostikou, která říká, že „jaký mráz bude večer v noci na svatého Matěje (tedy 24. 2.), takový bude za 40 dní pořád.“ Podle toho by nás čekal hodně mrazivý březen. Tomu odpovídá i zkušenost říkající, že pokud mrzne o Kunhutě, tedy 3. března, mrzne ještě čtyřicet dní. No, to se máme na co těšit.

Jak by podle březnového počasí a pranostik mohlo vypadat jaro? Množství březnových mlh napoví, kolik přijde v květnu mrazů – měl by jich přijít stejný počet. Můžete také zkusit ověřit, zda platí, že „mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků (10. března), přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků“. Pokud bude v březnu foukat a v dubnu pršet, měl by být podle pranostiky „když v březnu fouká a v dubnu leje, máj se květinami směje,“ hezký květen. Sledujte také, kdy přijde první březnová bouřka, neboť podle rčení „přijde-li prvá jarní bouřka v postní dny (= 40 dnů před Velikonocemi), budou málo dojit krávy“, jež jde ruku v ruce s pověrou „březen hřmí – květen sněží“, by asi moc hezký květen nebyl. Ovšem další pranostika přímo říká „suchý březen, chladný máj – bude humno jako ráj“. Tak uvidíte.

No, otázka, na kterou je těžké odpovědět. Poznáte ho, až tu bude, aspoň tedy podle rčení „když šlápneš na devět sedmikrásek najednou, přišlo jaro“ a „dokud nepřiletí jiřička, nepůjdou krávy na pastvu“. Nicméně, moudra našich předků napovídají, že není radno se unáhlit aneb rčení „březen – na kamna vlezem, duben – ještě tam budem“ následuje „Nikdy neodhazuj šat, dokud není konec května“. Počítat však podle lidové moudrosti můžete s tím, že pokud „na svatého Františka (9. března) bude déšť – neurodí se brambory, a pokud bude na svatou Gertrudu (17. března) mrznout, bude mrznout ještě celý měsíc“.

Rozhodující může být také 19. březen, neboť „na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda“. Lidová moudrost také říká, že „je-li na sv. Josefa vítr, potrvá čtvrt roku“, a pokud vane na svatého Josefa vítr z Moravy – bude hodně trávy; a když z polské strany – bude zrní i dost slámy.

A pokud vás zajímá, jak bude v červenci, sledujte pozorně počasí 27. března. Neboť jedna z pranostik také říká, že „jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci“. Tak doufejte, že nebude 10 nad nulou a bláto.

A jak to máte s pranostikami vy?