Koktavost a zadrhávání: Vada řeči, co umí zkomplikovat život

Obvykle se problém s koktavostí projevuje opakováním první slabiky slova, k tomu se přidávají nepřirozené pauzy v řeči a různé pohyby – například hlavou. Je to velice nepříjemný stav, který ovšem nemá nic společného s inteligencí ani mentálním zdravím, jedná se „jen“ o poruchu řeči

V 7 letech se vývoj řeči ukončí, později je náprava vady obtížná

Koktavost má několik stupňů – od opakování a prodlužování počátečních hlásek či slabik až po praktickou neschopnost řeči spojenou s tiky v obličeji nebo pohyby končetin. Porucha mluvy se může projevit také změnami výšky hlasu, vyhýbáním se určitým slovům (někdo není schopen vyslovit slova začínající na konkrétní souhlásku), zrychleným tempem mluvení, pauzami a dýchacími potížemi. Často je doprovází i pocení, zčervenání v obličeji a samozřejmě nesnesitelné pocity studu a vzteku.

I Mojžíš byl balbutik! A dodnes je uctíván.

Kromě čtvrtého roku života, kdy se potíže obvykle poprvé projeví, je dalším rizikovým obdobím nástup do školy. Výjimečně se potíže objeví v pubertě. Platí přitom, že chlapci koktají až čtyřikrát častěji než dívky. Příčiny nejsou známé, pravděpodobně se jedná o poruchu podmíněnou jak dědičně, tak dalšími neuropsychologickými faktory. Někdy je koktání vyvoláno negativním (ale i pozitivním) šokem, ale jedná se pouze o spouštěč u člověka s již existujícími sklony ke koktavosti. Existuje i skrytá (latentní) koktavost, která se může spustit kdykoliv během života.

Náprava poruchy patří do rukou odborníků: foniatra, logopeda, psychologa, případně neurologa a psychiatra. Ti se snaží najít individuální příčiny potíží a zjistit, jaká je nejlepší cesta ke zlepšení. Léčbu většinou vede logoped, do terapie je třeba zapojit celou rodinu, okolí a školu, aby koktajícímu (= balbutikovi) pomáhali.

Někdy se zadrhávání, koktání či námaha při mluvení objeví pouze jako přechodný jev, který souvisí s vývojem řeči, příliš se nezhoršuje a sám za pár týdnů zmizí. Kdybyste začali panikařit při prvním zadrhnutí a ihned vedli dítě k logopedovi, mohli byste mu potíže jen zafixovat. V každém případě je vhodné dělat, jako by nic, na problémy nijak neupozorňovat a nejdřív se poradit s odborníkem třeba telefonicky bez vědomí dítěte.

Kdo viděl Královu řeč (2010), ví, jak těžký může být život s koktáním.

Pokud obtíže přetrvávají, případně výrazněji narušují komunikační možnosti, neotálejte a vyrazte k logopedovi. Vždy si ovšem dejte záležet, aby si dítě nepřipadalo postižené. Zásadní je ho existencí poruchy zbytečně nestresovat – už tak se pravděpodobně cítí dost bídně. Důležité je snížit hladinu stresu, být klidný a zpomalit – v mluvení, poslouchání i reakcích.

Buďte trpěliví. Nechávejte dítě domluvit, nedokončujte věty za něj a věnujte mu dostatek pozornosti a podpory, přitom ovšem nezdůrazňujte jeho problém! Odborníci s dětmi provádějí různá logopedická cvičení a tréninky řeči. Důležitá je také individuální či skupinová psychoterapie, která má posílit sebevědomí, a také zapojení třídního učitele, aby věděl, jak se má on i spolužáci k balbutikovi chovat.

Zadrhávání trápilo i Jakuba Koháka (46).

U většiny dětí se díky logopedii podaří potíže odstranit obvykle do věku sedmi let a jen polovině z nich to trvá déle než půl roku. U 20 procent potíže přetrvávají, pak se jedná o chronickou koktavost. Ta bývá velice stresující a významně narušuje kvalitu života – není-li člověk schopen spontánně a srozumitelně komunikovat s okolím a třeba ani telefonovat, pak je to opravdu veliký hendikep. Ovlivňuje sebepojetí, vztahy, výběr povolání, seznamování, pracovní zařazení atd.

Proč mají koktající lidé častěji vadné držení těla?

Vzhledem k tomu, že příčiny koktavosti nejsou známé a existuje jen mnoho teorií, je prevence v podstatě nemožná. V každém případě je dobré děti neděsit (například čertem a Mikulášem), protože u jedinců náchylných ke vzniku koktání může veliké leknutí fungovat jako spouštěč.

Těžší osud mívají i děti s diagnózou ADHD. Ani ony za svou poruchu nemohou a i ony vyvolávají v okolí negativní reakce.