Koitofobie není výmluva, jako když vás bolí hlava. Co dělat, když ve vás sex vzbuzuje paniku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Intimita není jen sex. Představuje prožívání štěstí s milovanou osobou, vzájemné porozumění, ale i intimní komunikaci a emocionální podporu. Pokud je postavená na kvalitních základech, partnerský i milostný život vzkvétá.

V opačném případě dochází ke snížení sexuálního zájmu, neplnohodnotným intimním prožitkům, absenci orgasmu i problémům s udržením vzrušení. To všechno mohou být důsledky strachu ze sexu. Signálům, které těmto stavům předchází, věnuje pozornost málokdo, a přesto jsou dostatečně výmluvné! Jak poznáte, že vás sužuje sexuální úzkost?

Strach ze sexuální intimity se klinicky označuje jako koitofobie (někdy také genofobie). Téměř každý má někdy obavy, když ho čeká milování s partnerem, zvlášť je-li to nový milenec. Koitofobní lidé se však sexu obávají neustále. Když jsou konfrontováni s intimní erotickou situací, často mívají až intenzivní záchvaty paniky. Třeba to zrovna není váš případ, nicméně i tak se radši otestujte, jestli k prohlubování traumatu ze sexu nemáte nakročeno.

Až se příště setkáte s nějakou atraktivní osobou, se kterou by bylo potenciálně možné mít sex, zaměřte se na reakce svého těla. Co ve vás její blízkost vyvolává? Pokud máte tendenci se od ní hned vzdalovat, pozorujete zvýšený srdeční tep a dušnost (dělá vám potíže nadechnout se), pravděpodobně se sblížení skutečně obáváte.

Mezi běžné příznaky strachu z intimity patří i pláč v momentě, kdy se máte před někým svléknout nebo se ho dotknout. Vše se přitom děje nepřiměřeně dané situaci, tedy abnormálně, iracionálně a silně. Tento aspekt odlišuje pouhou nervozitu nebo úzkost od skutečné fobie ze soulože. Ovšem pozor, ostatní funkce, jako třeba potřeba masturbace nebo dosahování orgasmu o samotě, bývají nezřídka zachovány. Asexuálové tedy tito lidé nejsou. Proč se to tedy vlastně děje?

Strach ze sexu má pochopitelně svůj důvod. „Sexualita, obzvlášť u ženy, se neodehrává jenom v oblasti genitálu, ale také, a řekl bych převážně, v rovině psychické. Hlava, mozek i duševní pochody rozhodují o tom, co prožíváme a jak sex vnímáme,“ zastává názor sexuolog a gynekolog Zlatko Pastor.

Z ordinací sexuologů a psychologů se ozývá, že často je na vině bolestivý sex, neblahé zážitky z dob dospívání nebo znásilnění. Tedy jedná se o jednu z nejvíce emocionálně traumatizujících událostí, která člověku může způsobit vážné emocionální nebo sexuální problémy.

K dalším spouštěčům patří trauma z dětství: sexuální obtěžování, napadání, ale i „pouhé“ ponižování nebo i přistižení rodičů při pohlavním styku. Vliv mívá také náboženská výchova, tedy názory, že je sex tabu. V neposlední řadě odborníci poukazují na nejistotu. Lidé, kteří mají strach ze sexu, mohou trpět nízkým sebevědomím, strachem z pohlavně přenosných chorob, mít komplex ze svého těla a podobně.

Neexistuje žádná kouzelná pilulka. Situace vyžaduje čas, trpělivost a hlavně odhodlání to změnit. Ideální je obrátit se na terapeuta, odhalit konkrétní příčinu a poznávat, co dělá tělu i duši dobře. Důležitá je i otevřená komunikace s partnerem nebo si najděte někoho, s kým můžete bez studu své pocity probírat. Mít blízkého, kterému můžete důvěřovat, znamená obrovský krok při zotavování se z minulých traumat.

Pokud je váš partner trpělivý a nenutí vás k sexuální aktivitě, která vám není příjemná, začnete se cítit bezpečně a pomalinku se odhodláte vyzkoušet nové aktivity.

Milování ve filmu versus realita? Ve skutečnosti nám to moc nesluší a po akci spěcháme do sprchy