Novodobá roubenka, kde se žije jen za 1200 korun měsíčně!

Asi nikoho nepřekvapí, když se profesionální tesař rozhodne postavit si dřevostavbu. V tomto Daniel Petříček nebyl výjimkou. Překvapit však může to, že jeho dům nedaleko Turnova patří mezi energeticky pasivní domy, které se vyznačují nízkými náklady na topení. Ale ono se to tak trochu dalo čekat. Majitel totiž se svou firmou postavil už několik takových staveb pro členy Sdružení Centra pasivního domu, například ve známém souboru pasivních domů v Koberovech. Dobře znal všechny výhody a pozitiva těchto staveb.

Daniel Petříček přiznává, že hlavní motivací byly jak úspory nákladů na vytápění, tak pozitivní zkušenosti s pasivními domy, které získal díky své práci. „To, že jsou v pasivním domě nižší náklady na bydlení, se nám potvrdilo takřka ihned. Za energie včetně vytápění, spotřebičů a ohřevu teplé vody platíme měsíčně přibližně dvanáct set korun,“ dodává spokojený majitel.

Vzhledem ke své profesi si navíc mohl dům postavit přesně podle svého návrhu. „Dá se říct, že téměř celý dům včetně nábytku mi při stavbě prošel rukama. Spolu s jedním kolegou jsme jej postavili za necelých sedm měsíců. Na elektroinstalaci nebo pokrývku střechy jsme ale samozřejmě využili firmy, se kterými běžně spolupracujeme,“ říká majitel, který zkušenosti ze stavby vlastního domu zúročil i ve svém podnikání. Kromě klasických dřevostaveb tak dnes jeho firma nabízí i pasivní a nízkoenergetické domy.

Profese majitele se projevuje na vzhledu i konstrukci celého domu. Jeho základem je dřevěná kostra a vnitřní opláštění z OSB desek. Mezi ně je potom nafoukána izolace – celulóza impregnovaná boritou solí. Ta zabraňuje vzniku plísní, napadení škůdci a izolace je díky ní nehořlavá.

Dřevo nedominuje pouze konstrukci a vnější fasádě, ale i interiéru. Centrem celého domu je obývací pokoj spojený s jídelnou a kuchyní, kde rodina se dvěma malými dětmi tráví většinu svého času. Ladění pokoje do modra se musela přizpůsobit dokonce i kuchyňská linka z IKEA. Historický příborník sloužil kdysi jako skříň na nářadí. Nový majitel ho zrenovoval, a nejen to. „Nejprve jsem ho zbrousil, potom natřel tak, aby ladil se zbytkem pokoje a nakonec dodal patinu. Poličky nad kuchyňskou linkou jsem pak vyrobil během jednoho odpoledne ze zbytkového dřeva, aby si měla manželka kam vybalit nádobí,“ popisuje Daniel Petříček.

Dřevěná podlaha, sama o sobě teplá a příjemná na dotek, si své vlastnosti uchovává i v těch největších mrazech, děti tady mohou lézt klidně po čtyřech nebo chodit bez přezůvek. Pod podlahou je totiž dvacet centimetrů široká izolace z tvrzeného polystyrenu. Přízemí domu doplňuje ještě pracovna, technická místnost a koupelna se sprchovým koutem. Pračka i myčka jsou přitom napojeny na zásobník teplé vody, nemusí ji proto již tolik ohřívat, a výrazně tak šetří náklady na energie.

V prvním patře se nacházejí dětské pokoje a ložnice rodičů. Vedle ložnice starší dcery je koupelna, která je na přání majitelky obložená dřevem. „Manželka chtěla mít v koupelně pocit jako v sauně,“ vysvětluje Daniel Petříček. Ložnice a pokoj mladší dcery jsou potom umístěny přímo nad technickou místností. Ani obří zásobník na teplou vodu ani systém řízeného větrání s rekuperací však nikoho nebudí.

Právě řízené větrání s rekuperací se přitom stará o stálé vnitřní klima domu. Teplý odpadní vzduch předává v rekuperační jednotce své teplo nasávanému čerstvému vzduchu, a šetří tak náklady na vytápění. Přitápět je proto nutné jen v opravdu mrazivých dnech. Zároveň je tím zajištěn neustálý přísun čerstvého vzduchu do domu. „Samozřejmě že můžeme větrat i okny, ale zbytečně bychom tím přicházeli o cenné teplo. Čerstvého vzduchu máme díky řízenému větrání dostatek. Okny proto větráme, jen pokud například zatápíme v krbových kamnech,“ vyvrací oblíbený mýtus o pasivních domech Daniel Petříček. Rekuperace najde své uplatnění i v létě, kdy slouží jako klimatizace a i při extrémních vedrech je v domě příjemných dvacet pět stupňů.

To však není jediná výhoda, které si rodina v energeticky pasivné roubence užívá. Méně se zde práší a například zde rychleji schne prádlo. A majitelé mají radost, že udělali něco příznivého pro životní prostředí. „I kdyby po započtení úspor na vytápění byly náklady na stavbu a provoz pasivního domu stejné jako u domu běžného, pasivní dům se určitě vyplatí. Už jen kvůli příznivému vlivu na životní prostředí. Kdyby takto uvažovali všichni, kteří stavbu domu plánují, byli bychom na tom mnohem lépe,“ dodává Daniel Petříček.

Pokud vás zaujalo bydlení v dřevostavbách, podívejte se i na tyto návštěvy:  Bydlete a vydělávejte bez práce. Díky domu!, Roubenky: Bydlení budoucnosti? nebo Bydlení ve srubu. Levnější než byt!

Zatímco někomu se bude líbit bydlení v roubence, jiní by asi dali přednost městským minimalistickým stavbám. Na to mohou být názory různé. Určitě ale panuje shoda v tom, že bydlet měsíčně za 1200 korun je úžasné!

A jak se líbí roubenka vám?