Článek
Apríl si nekompromisně užívá své typické počasí a my absolutně nedokážeme odhadnout, v čem ráno vyrazit, abychom večer nepřišli zmrzlí na kost nebo naopak ve slunečních brýlích se šálou a kabátem přes ruku. Už se těším, až přijde právě to jaro, kdy vyrazíte jen v saku a nebudete se bát toho, že začne chumelit.
Sako je kus, který k jaru neodmyslitelně patří! Jaro = sako, sako = jaro. Když začnou kvést prvosenky, tak hned radostně pomyslím na těch několik sak, který musely přes zimu odpočívat. Takový ty pěkný saka, co nechcete schovávat pod kabátem, ale ty, co si zaslouží být vidět!
Čas, kdy začínáme odebírat slupky a vyloupáváme se jak kuřátka z vajíčka, je tady. Ze sendviče tilko/triko/svetr/bunda se pomalu stává triko/svetr/bunda, až se konečně dostaneme na triko/svetřík/sako. Pak to samozřejmě dojde až do faze -jen triko-, ale to si ještě budeme muset chvilku počkat.
V mým oblíbeným oversized sakuFoto: Archiv Kláry
Tohle jarní období mi připadá na kombinování oblečení jako to úplně nejzábavnější. Když máte sako rozepnuté, můžete čarovat s tím, co pod něj natáhnete. Kombinací je mnoho, ale například vypasované sako končící u pásku se hodí k džínám do zvonu, naopak džíny střihu slim si zaslouží delší saka pod zadek jako z Pretty Woman.
Pro saka mám slabost. Když jsem poprvé potkala svého manžela, měl na sobě sako. Tohle hnědé manžestrové sako, zelenobílý pruhovaný svetr a jeho absolutně nedostupný výraz mi přišly děsně sexy.
Taky mám velice v oblibě mužský styl, a pokud chcete nahodit pěkný pánský look, je sako jasnou volbou. Právě proto často sahám do šatníku svého muže a natahuju na sebe nějaký model z řad jeho sak. Vím, že to zmiňuju často, ale když ohrnete rukávy a ukážete své krásné dámské zápěstí, bude vypadat i sako o pár čísel větší, skvěle!
V saku po dědovi před koncertem v DěčíněFoto: Archiv Kláry
V mém šatníku najdete saka od sametu až po flitry. Své první sako, které nikdy nedám z ruky, jsem nakoupila na svém několikaměsíčním výletu v New Yorku. Bylo mi devatenáct, milovala jsem módu ze sekáčů a tamní nedělní bleší trhy jsem procházela s pusou dokořán.
V mé látkové tašce přes rameno tenkrát přistálo retro zelené triko s basketbalovým míčem a právě to krásné, sametové, tmavěfialovomodré sako, vypasované, skvěle padnoucí na ramenou, s délkou do půlky zadku. Spokojená, s dobrým úlovkem jsem si kráčela z blešáku z East Side na Manhattanu.
Sako mám dodnes, je to můj oblíbený kus oblečení, a to i přes to nebo možná právě proto, že když jsem ho poprvé natáhla, bylo už propálené od cigarety. V tu chvíli mi to připadalo děsně beatnické, říkala jsem si, že v tom určitě nějaký spisovatel napsal v sedmdesátých letech báseň a propálil ho při večírku s Andym Warholem ve Studiu 54. Nebo že v něm Patti Smith skládala písničky v hotelu Chelsea. Tohle sako je láska na celý život.
Doufám, že každá z vás takové sako má! Moc si ho na jaře užijte, a hlavně to období neprošvihněte, protože ani nemrkneme a za chvilku budeme chodit jen v tílku a vaše saka... si rozhodně zaslouží pozornost. Třeba se potkáme na lavičce v parku, protože sako k saku sedá!
P.s.: Přeju vám všem lásku na celý život, ať už v podobě saka, manžela nebo čehokoli jiného!
