Klára a její modely: I doma u plotny můžete být kočka!

Pamatuju se, že už jako dítě jsem při každém výletě toužila po teplém obědě, proto odbýt mě chlebem se sýrem nebylo tak jednoduché. Ve škole jsem se vždy těšila na oběd, i přesto, že spolužákům nechutnalo. A ten pocit, že sedím v restauraci a pročítám si meníčko, byl pro mě už v dětství pocitem blaženosti.

Údajně jsem na tom tak špatně, že když někomu volám, první, co řeknu místo: „Jak se máš?“ je: „Co jsi měla dnes k obědu?“ Neuvědomuju si to, ale je to ve mně jak v koze :)).

Přesto, že mám k módě blízko, dala by se na mě aplikovat spíše věta – lepší šatit než živit. O jídle bych tu dokázala psát stati, ale holt je to jednou módní blog a pravidla jsou jasná.

A jak je na tom tedy móda do kuchyně? Upřímně to většinou mám tak, že na sebe natáhnu něco, co pak může jít rovnou do pračky. Pečení a vaření miluju, ale jsem chaotik, a to znamená, že jakýkoli model, který se mnou vstoupí do kuchyně, neodejde neposkvrněn (a teď opravdu mluvím o oblečení). Teď ještě navrch s břichem v devátém měsíci – všechno, co by při ochutnávání mělo případně kapat na zem, skončí na pupku.

Taková pěkná zástěrka je velice slušivý element a měly byste, holky, mít každá aspoň jednu doma. V podstatě jsou to šaty, ale jen ta přední část. Když dobře vyberete a pěkně uvážete, zvýrazní vám to pas a jste prostě kočka v kuchyni.

Já mám zástěrek několik, z nich jsou tři nejoblíbenější. Nejradši mám tu s barevným puntíkem, myslím, že jsem s ní už jako dítě pekla u babičky. Je vázací za krk a do pasu, má dvě kapsičky, a jako kdyby řikala: „Co já už jsem se navařila!“

Ta další je módní kousek – červená s černou krajkou od Lanvinu. Poslala nám ji asi před deseti lety teta, která dělala dlouhou dobu do módy v Miláně a hodně se pohybovala kolem módních přehlídek. Rozumíte, zástěrka od LANVINU! Přišlo mi jí do kuchyně škoda, tak jsem ji nosila na koncerty a před pár lety se mnou dokonce cestovala na Expo do Šanghaje. Tahle zástěrka viděla svět.

No a třetí moje zástěrka je ze svatby. Bílá s červeným puntíkem a srdíčkem na hrudníku. Ušily jsme je tenkrát s mámou pro kámošky, co nám pomáhaly roznášet kávu a koláče, děsně jim to seklo.

Kdybych si kupovala další, sáhla bych po červený, protože červená stimuluje k jídlu a všichni, co přijdou na večeři, budou mít děsnou chuť na to co, jste uvařily, hned jak se na vás podívají :-). Designů zástěrek najdete na internetu nebo v jakýchkoli domácích potřebách mraky. A že je jich spousta, co stojí za to. Není náhoda, že jsem ve svém oblíbeném Bistru No.19, což je spojení mých dvou milovaných věcí – designu a jídla, našla kolekci zástěrek, navrženou předními českými návrháři. Teď si představte, že jdete vařit... Já bych sáhla po tý od Jakub Polanka/Olo Křížová, je z hezkého materiálu s krásným vzorem. Taková romantika v kuchyni.

Nicméně, když už máte tu zástěrku imaginárně nebo možná už i reálně na sobě, musím vám tady přiložit recept na banánovou bábovku, je skvělá. A pokud máte děti školou povinné, nalejte těsto do formy na muffiny a dejte jim je do školy k svačině. Budou nadšený!

Potřebujete: 150 g másla, 200 g cukru krupice, 2 vejce, 4 banány, 100 ml vody, 300 g polohrubé mouky, 1 vanilkový cukr, 1 lžičku jedlé sody, 1 lžičku prášku do pečiva, špetku soli, 100 g vlašských ořechů (můžou být i lískové oříšky)

Postup: V míse ušlehejte cukr s máslem. Vmíchejte vejce a rozmačkané banány s vodou. Hmotu šlehejte minimálně 5 minut. Potom přidejte ostatní ingredience, nakonec nasekaná ořechová jádra a všechno promíchejte. Těsto nalejte do vymazané a vysypané formy. Pečte ve středně vyhřáté troubě asi 35–40 minut. Když vytáhnete z trouby, pocukrujte moučkovým cukrem.

P. S.: Většinou si k vaření pustím nějakou desku a užívám si to i s tancem, možná proto jsem vždycky tak upatlaná :-).

P. S. s.: Díky tomuhle sloupku jsem si vzpomněla na super video od STOMP, to budete koukat, co se dá v kuchyni vytvářet.