Článek
Jakou barvu, hustotu a odér má vaše stolice? Mít o tom přehled není nic úchylného. Jen tak poznáte, když se odkloní od normálu.
Zpozornět byste měli, pokud vás například až moc často trápí řidší stolice. Běžný, takzvaný akutní průjem, trvá nejdéle 14 dnů. Nejčastější příčinou je infekce, dále chyby ve stravování a pitném režimu, nervozita nebo některé léky, například antibiotika. Pokud obtíže trvají déle než dva týdny, jde o průjem chronický. A v tom případě je třeba navštívit lékaře.
Strašák první: Ulcerózní kolitida
Jde o chronický zánět sliznice konečníku a přilehlé části nebo celého tračníku. Je to onemocnění chronické a dlouhodobé, střídají se při něm období klidu a vzplanutí.
Průjem může být pouhou reakcí na nevhodnou stravu, ale také může signalizovat vážnější onemocněníFoto: VGstockstudio, Shutterstock.com
Strašák druhý: Crohnova nemoc
Jde o chronický zánět nejčastěji tenkého nebo tlustého střeva. Postihuje stěnu trávicího traktu v celé její tloušťce, střevo ovšem není postiženo souvisle.
Obě tyto nemoci patří do skupiny idiopatických střevních zánětů. Pacienti mívají obvykle bolesti břicha a průjem, trpí nechutenstvím, hubnou, může se objevit krev ve stolici. Idiopatické střevní záněty se vyskytují nejčastěji mezi 15. a 30. rokem věku, Crohnova nemoc pak častěji u žen.
Důvody vzniku se dosud nepodařilo prokázat. Zřejmě je zánět způsoben chybnou imunitní reakcí. „Za normálních okolností slouží imunitní reakce k obraně organismu. Objevují se ale případy, kdy se tyto reakce mohou obrátit proti vlastnímu tělu. V poslední době se tudíž hlavní pozornost při výzkumu vzniku chronických střevních zánětů ubírá k zjištění, co je příčinou změněných imunitních mechanismů,“ vysvětluje MUDr. Petr Blaťák z Nemocnice sv. Zdislavy společnosti Mediterra.
Lékaři doporučují ozdravit jídelníček, zejména ho obohatit o vlákninu a rybí oleje. Chybou je naopak přejídání a dráždivá jídla, kouření a dlouhodobý stres.
Při nemocech trávicího ústrojí pomáhá změna jídelníčkuFoto: Irina Bg, Shutterstock.com
V léčbě se používají salicyláty, imunosupresiva, kortikosteroidní hormony a antibiotika. „Nejúčinnější léčbu představuje léčba biologická. Léky působí přímo v místě zánětu a potlačují jej,“ popisuje MUDr. Karel Lukáš, CSc., primář Kliniky gastroenterologie a hepatologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„Pokud neuspějeme s konzervativní léčbou, nastupuje chirurgický zákrok. Každopádně čím dříve se nemoc začne léčit, tím lépe,“ doplňuje Karel Lukáš a dodává: „U většiny pacientů současná léčba umožňuje potlačit příznaky, zabránit komplikacím a zabezpečit dobrou kvalitu života.“
Strašák třetí: Kolorektální karcinom
Kolorektální karcinom neboli rakovina tlustého střeva a konečníku je jeden z nejčastějších zhoubných nádorů v ekonomicky vyspělých zemích. Z hlediska celosvětových statistik má v České republice bohužel nejvyšší výskyt i úmrtnost.
Na jeho vzniku se podílejí genetické faktory, mnohem více pak ale ovlivnitelné vlivy zevního prostředí – až z osmdesáti procent! Kouření, alkohol, zvýšený příjem červeného masa a tuku – tím vším si škodíte. K prevenci naopak vede zvýšený příjem ovoce a zeleniny, především s ohledem na obsah karotenoidů, kyseliny listové, vlákniny, kalcia a vitaminů C, D, B6 a B12.
Karcinom tlustého střeva vykazuje známky dědičnosti, proto má z hlediska jeho časného zachycení velký význam rodinná anamnéza. „Téměř 90 procent nádorů se zjišťuje u nemocných starších 50 let,“ upozorňuje na nejrizikovější skupinu MUDr. Tomislav Švestka, CSc. ze IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Zajímáte se o svá střeva? Myslíte na prevenci?
