Když tělo volá o pomoc: jaké signály nepřehlížet?

Tělo se nedá oklamat. Střádá a ukládá si nejen to, jak se k němu člověk chová, ale také to, o čem a jak přemýšlí a čím se trápí. A když ho nevnímáte a nesnažíte se mu pomoct, může vám to pěkně spočítat… Typickým voláním těla o pozornost jsou psychosomatické nemoci. Jaké jsou ty hlavní?

Budíte se, máte špatné sny, nemůžete hodiny zabrat? Poruchy spánku a neustálá únava patří mezi hlavní znamení, že něco není v pořádku. „Kvalita spánku i pocit odpočatosti nebo únavy hovoří o tom, zda umíte správně psychicky či fyzicky relaxovat, nepřetěžujete se a dodržujete psychohygienu a pravidelnost ve stravě, spánku a aktivitách. Nutkavé obtěžující myšlenky nebo noční můry mohou upozornit nejen na potlačený strach a starosti, ale i na změny krevního tlaku, krevního cukru nebo nervové soustavy,“ říká MUDr. Kateřina Cajthamlová.

Co s tím?

Jak se po ránu cítíte, ovlivňuje průběh celého dne. Odpočinek proto nepodceňujte – a to nejen pasivní, ale ani aktivní. Snažte se přijít svým potížím na kloub, vyrazte po práci na procházku se psem, jděte na lekce kreslení nebo do fitka, udělejte si čas na pěknou knihu. Najděte si něco, co vaši mysl zaměstná, a vy na chvíli „vypnete“, a naučte se dodržovat spánkovou hygienu.

Nepatříte k lidem, kteří zvládnou sníst tabulku čokolády na posezení, a najednou po čemkoli sladkém přímo prahnete? Nejste-li v jiném stavu nebo nemáte premenstruační syndrom, pak může být touha po cukru způsobena chronickým stresem. Ve vypjatých situacích se totiž do krve vyplavuje hormon kortizol, který zvyšuje chutě na sladké a nezdravé jídlo. Větší chuť na sladké mají také lidé s depresí.

Co s tím?

Jídlo (zvlášť nezdravé) vyvolává v mozku stejné pocity jako odměna nebo pochvala. Proto se po těle rozlije slastný pocit, když své chutě ukojíte dortíkem. Je to ale jen chvilkové uspokojení: za chvíli odezní, ale problémy nezmizí. Myslete na to a místo zajídání trápení se snažte přijít na jeho příčinu a pokuste se ji eliminovat nebo alespoň zmírnit. Pokud cítíte, že na to sami nestačíte, navštivte odborníka – někdy lidé zajídají třeba úzkostnou poruchu.

Další signál obvykle souvisí s předchozím bodem. Jedná se o náhlou změnu hmotnosti. Lidé často zahánějí psychickou nepohodu jídlem a tloustnou, jiní zase naopak nejedí skoro vůbec. Nevysvětlitelné tloustnutí nebo hubnutí je velmi často odrazem psychického stavu a může jít i o vážnou psychickou či fyzickou nemoc.

Co s tím?

Zaměřte se na hlavní jídla, soustřeďte se na kvalitní potraviny a vyhýbejte se hladovění či přejídaní – alespoň to zkuste. Pokud neznáte příčinu svého stavu, snažte se na ni přijít. Může se jednat o depresi, úzkost, záchvatovité přejídání, syndrom polycystických vaječníků nebo nádorové onemocnění.

Trápí vás opakované bolesti hlavy? Nesnažte se je přebíjet léky, ale zamyslete se nad možnou podstatou potíží. Nemáte z něčeho strach? Nekladete na sebe příliš velké nároky? Nebojíte se něčeho? Nebo jste třeba jen přepracovaní. Dlouhé sezení u počítače a neustálé „připojení“ k telefonu nepůsobí dobře na mysl, zrak ani páteř.

Co s tím?

Pokud to není skutečná migréna, ale jen „obyčejné“ bolesti, pijte víc vody, uvolňujte krční páteř, omezte pobyt u počítače na minimum a vyrazte do přírody. Najděte si alespoň dvě hodiny za týden, kdy se naprosto „odpojíte“. Příroda má zázračné zdravotní účinky. „Čerstvý vzduch, přirozený sluneční svit a kontakt s přírodou, která působí barvami, vůněmi a zvuky, výrazně přispívají k odreagování, snížení stresu, posílení imunitního systému i lepšímu spánku,“ potvrzuje Renata Štěpánová, výživová poradkyně programu Cambridge Weight Plan.

Existuje ale i dobrý stres. Který to je a jak poznat, že ho máte tak akorát?