Článek
Na internetu se především ze zahraničních zdrojů dozvíte o šedě (a jinak exoticky) zbarvených psech nejvíc, stačí si zadat do vyhledavače termín lilac dogs nebo merle (tygrovaná nebo skvrnitá barevnost). Ačkoliv zní přesný termín psi šeříkoví, ve skutečnosti se jedná spíše o světle šedý odstín do modra a týká se zejména ras, jako jsou labradoři, francouzští buldočci, mopsové, čau čauové nebo čivavy, případně angličtí stafordšírští bulteriéři. V Česku se podobně zbarvení psíci označují také termínem modrý.
Proč si nepořizovat šedé štěně
Ačkoliv vypadají šedomodří pejsci roztomile, je pravděpodobné, že budou během svého života dost nemocní. Barva jejich srsti byla vyšlechtěná mnohdy nelegálním křížením. Svědčí o tom i fakt, že například šedého francouzského buldočka s průkazem původu neseženete. Zodpovědní chovatelé vědí, že taková barva značí budoucí potíže.
„Skoro denně čtu o problematice jinak barevných jedinců, než je dáno standardem. Nerozumím a ani nechci chápat dnešní trend mít jinou barvu, než jaká je pro danou rasu přirozená. Pokud bude poptávka, bude i nabídka,“ říká Marie Mlčochová, majitelka chovné stanice Immortal Hond zaměřující se na chov plemen boerboel a francouzský buldoček.
„Je třeba vědět, že psi, kteří procházejí tímto typem chovu, trpí různými kožními potížemi a vypadáváním srsti, mohou mít také výrazně kratší život než tradičně zbarvení jedinci. Přidružují se i různé růstové a psychické problémy,“ doplňuje Petra Chramostová, majitelka chovné stance Pet-Pet Bull zaměřující se na chov francouzských buldočků a miniaturních bulteriérů.
Přitom jsou prodáváni velmi draho. Za francouzského buldočka s průkazem původu chtějí chovatelé i 40 tisíc korun. Inzeráty s merle nebo lilac buldočky ale často cenu ani neuvádějí, u nich najdete jen slovo Dohodou.
Odkud trend přišel
Ačkoliv se za šedá štěňata platí nehorázné sumy, zejména v posledních deseti letech, trend zažil své prvopočátky již v letech 80., a to v Americe. Američtí chovatelé tehdy začali křížit labradory s výmarskými ohaři, což vedlo ke zrození vůbec prvního šeříkového psa. Poté byl zaregistrován jako samostatná rasa a spustilo se šílenství, kdy chovatelé začali používat nálezy DNA k zefektivnění barvy a jejímu zpeněžování. A poté se vrhli na chov psů barvy tygrované neboli merle.
Jak se řeší situace modrých psů
Jakmile ale začala masivně růst poptávka po šeříkových a exoticky zbarvených štěňatech, chopil se britský Kennel Club (oficiální chovatelský klub ve Velké Británii dohlížející na různé psí aktivity) iniciativy a začal celou záležitost prošetřovat.
„Vadí mi přístup některých zastřešujících organizací, které mění své postoje. Ty totiž nechaly vzniknout těmto variantám v plemenech, často barvy původně správně vyřazující z chovu postupně oficiálně zařazovaly do standardu. A rozhodčí tyto psi vysoce hodnotili a dovolili jim uchovnění. Upřímně, kdo by nevyužil oficiální možnosti? A pak najednou ti, co vznik této situace dovolili, ji kritizují a zakazují,“ říká Iveta Skalická, kynoložka a psí trenérka ze ZKO Javorka v České Třebové.
Ať tak či tak, šedí psi s průkazem původu, kteří tuto barvu nemají v plemenném standardu, by nyní neměli být oficiálně k dostání. „Chovatelské stanice začaly dělat v posledních dvou letech genetické testy na barvy, aby případné uměle křížené jedince vyřadili z chovu. Aby se nestalo, že se například hnědému páru narodí modré štěně,“ vysvětluje Petra Chramostová.