Článek
Na to, že tátové leckdy odcházejí od rodiny, jsme bohužel celkem zvyklí. Jenže stejně se může zachovat i žena. A to je pro dětskou duši mnohem větší rána. „Máma nosí dítě pod srdcem, jsou spojeni pupeční šňůrou, máma je život. Je to silné pouto, tahle blízkost je tou největší,“ vysvětluje Lucie Mucalová, kouč partnerských vztahů a odbornice na výchovu dětí ze Školy pro ženy.
Matka je prostě nenahraditelná. „Některé věci jsou i při té největší a nejupřímnější snaze nezastupitelné, a to je právě rozdělení rolí matka a otec,“ potvrzuje psychoterapeutka Lucie Horníková.
Co hrozí?
Děti, které opustila matka, mohou mít psychické potíže a následky si mohou nést i do dospělosti. „Takové děti často velmi rychle dospějí, stávají se uzavřenějšími, navenek ale mohou působit tvrdě a bezcitně,“ popisuje Lucie Horníková.
U předškolních dětí hrozí následující:
- Pocit viny – Snaží se pochopit, proč se to stalo. Nechápou důvody dospělých, proto je v prvé řadě napadne, že chyba je v nich.
- Emoční strádání– Ztracené pouto s matkou dětem velmi chybí, proto se snaží upnout na někoho jiného. Vztah ale může doprovázet strach, že i tenhle člověk je opustí. Proto jsou úzkostlivější a těžko snášejí jakékoli odloučení.
I větší děti nesou odchod matky velmi těžce. Hlavním projevem je například uzavřenostFoto: Thinkstock
Starší děti pak jsou již schopny pochopit, proč matka odešla. Jejich bolest to ale nijak nesnižuje. Jen reakce mohou být jiné:
- Vzdor – Zlobí se na matku, zlobí se na celý svět. Proto jsou možná zlé na ostatní děti, na své příbuzné a podobně.
- Nedůvěra – Mohou se uzavřít do sebe, odmítat se s čímkoli svěřovat. Jejich nejbližší člověk je zklamal, proto teď nikomu už nevěří.
Co s tím?
Jedinou cestou je bolestivou situaci přijmout a naučit se s ní žít. „Dítě i táta to můžou zvládnout, když se nezacyklí v roli obětí a krédu, život je boj, opustila nás máma, litujte nás,“ tvrdí Lucie Mucalová.
Velkou chybou je přidělit matce nálepku bezcitné hyeny. Dítěti tím do podvědomí nahráváte nevhodné vzorce. „Z chlapce pak vyroste muž, který nebude ženám věřit, bude je vnímat jako ohrožení, dokonce se k nim může chovat nedůstojně. Holčička zase může být v dospělosti bez přátel a stýkat se jen s muži, protože ženy jsou přece zlé a podlé,“ vysvětluje Lucie Mucalová. U holčiček navíc hrozí i nízké sebevědomí, protože ony jsou také ženy, tedy ty špatné.
Je potřeba situaci přijmout a nezacyklit se ve smutku a sebelítostiFoto: Thinkstock
Nevyplácí se ani existenci matky tajit. „Je potřeba dítěti říkat, že maminka chodí po světě, že ho porodila a dala mu spolu s otcem ten nejkrásnější dar a tím je život. Ta žena, matka, existuje, není možné ji vymazat ze světa, její otisk je součástí dítěte,“ říká Lucie Mucalová.
Nová máma?
A objeví-li se v životě otce jiná žena? V tom případě je nutné nesnažit se dítěti nutit, že jde o novou maminku. Je potřeba danou ženu prezentovat jako někoho, kdo může jeho život obohatit, může být dalším člověkem, na něhož se může spolehnout, pokud o to bude stát.
Menší děti možná brzy nového člena rodiny přijmou, nebývá ani neobvyklé, že začnou ženu oslovovat „mami". U starších dětí to bude trvat nejspíš déle, ale trpělivost je jedinou možností. A pokud máte pocit, že to vy či vaše ratolest nezvládáte, není od věci vyhledat pomoc odborníka.
Znáte nějakou ženu, která odešla od dětí?
