Článek
Jakmile jste své dítě poprvé uviděly, zachvátil vás pocit štěstí a hrdosti. Po pár vyčerpávajících týdnech bez spánku vás prvotní nadšení možná opustilo, byly jste na pokraji sil, a občas vás dokonce napadlo, že pořídit si dítě nebyl úplně dobrý nápad. V jednu chvíli jste nezadržitelně plakaly, během minutky se zalykaly štěstím při pohledu na své miminko. Byly jste prostě divné! Rozhodně jste ale netrpěly laktační psychózou, ta vypadá úplně jinak.
Po porodu „šílí“ všechny
Určitými psychickými změnami totiž prochází po porodu v podstatě každá žena. Je to náročné fyzicky, hormonálně i psychicky. „Pocity, že je toho na čerstvou matku moc, pocity velké únavy a nápady, jestli by třeba dítě nešlo na chvíli vrátit nebo vypnout, obvykle laktačně-psychotickýmstavem nebývají,“ říká psycholožka Anita Michajluková z Centra zvyšování psychické odolnosti.
Odborníci rozlišují tři různé stavy mysli, kterými si ženy po porodu procházejí:
- Poporodní blues – postihuje 80 procent žen a nejde o nic závažného, co by bylo nutné řešit s lékaři. Jde o silnější výkyvy nálad, které jsou způsobeny hormonálními změnami a jsou v podstatě normální. Jakmile se hormony takzvaně zklidní, vše se samo vrátí do normálu.
- Poporodní deprese – ty se objevují u zhruba 10 procent žen. Jde už o náročnější psychický stav, ale pořád se není třeba děsit. Projevuje se nedostatkem energie, únavou, ale zároveň nespavostí. Návaly vzteku, lítosti, nezvladatelného smutku. „Často se objevuje u matek, které mají na sebe vysoké nároky, chtějí perfektně zvládat dítě, domácnost, vše mít jako ze škatulky a nedokážou nad některými věcmi mávnout rukou či požádat o pomoc,“ popisuje Anita Michajluková. S podporou blízkých, případně s pomocí psychologa se ale dají úspěšně zvládnout.
- Laktační psychóza – to je závažný duševní stav, který postihuje zhruba jednu až dvě ženy z tisíce. Jde o skutečně nebezpečný stav, který může skončit dokonce i vraždou miminka (ve čtyřech procentech případů) či sebevraždou matky (v pěti procentech případů). Tady je opravdu nutné vyhledat pomoc psychiatrů!
Děti umí dát maminkám pořádně zabrat! Není divu, že občas přemýšlíte, zda to vůbec stálo za toFoto: thinkstock
Laktační psychózu si matky neuvědomují
Nejnebezpečnější na laktační psychóze je fakt, že si samy matky problém v podstatě neuvědomují. „Matka skutečně o svém stavu vůbec neví, ztrácí se v realitě. Má zkreslené vnímání času, buď jí plyne extrémně rychle, nebo se naopak extrémně vleče. Výjimkou nebývá ani to, že taková žena třeba netuší, co je za den a podobně,“ popisuje psychoterapeutka Lucie Horníková.
Je tedy spíš na těch nejbližších, aby zaznamenali, že se něco děje, a ženu dostali k odborníkovi. Nejčastěji se laktační psychóza vyvine mezi druhým až čtvrtým týdnem od porodu, případně během šestinedělí. Mezi další projevy tohoto vážného stavu patří následující:
- Pocity silného rozrušení
- Vidiny či slyšiny (patří sem i případy, kdy mají ženy pocit, že je někdo sleduje, že jim chce někdo ublížit a podobně)
- Výpadky paměti (žena třeba neví, jak se jmenuje, který je den, má zkreslený pojem o čase a podobně)
- Nekontrolovatelné pocity úzkosti
- Neschopnost číst či sledovat děj (například neschopnost zachytit při sledování televize, o čem daný pořad je)
- Extrémní výkyvy nálad
- Neschopnost postarat se o dítě či s ním navázat jakýkoli vztah (v lehčích případech jsou ženy schopné zajistit dítěti základní potřeby, ale vnímají ho v podstatě jako věc, necítí k němu lásku. V horších případech nejsou schopny ničeho, dokonce cítí k dítěti nevysvětlitelnou nenávist a mohou ho v krajních případech připravit i o život)
„V podstatě existují dvě základní měřítka, která by blízcí měli v případě podezření na laktační psychózu u ženy sledovat. Zaprvé je to její schopnost orientovat se v realitě: zda ví, co je za den, zda je ráno, či večer, a podobně. Za druhé jde o její vztah s dítětem, jestli je vidět, že k němu má nějaký vztah nebo se ho snaží budovat,“ upřesňuje Anita Michajluková.
Jednejte rychle!
Pokud tyhle dvě věci nefungují, ostatní příznaky jen potvrdí diagnózu. V takové chvíli je nejdůležitější ženu co nejrychleji dostat k psychiatrovi. „U lehčích forem se ženám doporučuje navštěvovat specializované psychoterapeutické programy a také užívání farmak, nejčastěji antidepresiv a hormonálních léků. V těžších případech je nutná hospitalizace v psychiatrické léčebně,“ popisuje Lucie Horníková. Samotná léčba trvá několik týdnů až měsíců, podle toho, jak rychle žena vyhledala pomoc a jak silnou psychózu prožívá.
Každopádně nelze laktační psychózu podceňovat, může totiž skončit velkou tragédií a zároveň může postihnout v podstatě kohokoli. „Laktační psychóza je nevyzpytatelná, podle odborníků není ani dědičná a může potkat vlastně každou ženu. Vyšší pravděpodobnost je ale u těch, které už před dítětem trpěly například depresemi nebo nějakým jiným psychickým onemocněním,“ dodává Lucie Horníková.
Prevence tedy vlastně neexistuje. Jedině snad dobrý partnerský vztah, víra ve své blízké a celková pohoda a spokojenost, protože máte kolem sebe dostatek lidí, na něž se můžete v každé situaci spolehnout.
Jak jste se po porodu cítily vy? Zažily jste deprese? Nebo dokonce laktační psychózu?
