Když muži „zlobí“ aneb Čím nejčastěji ženy trestají a jak to (ne)funguje?

Neexistuje žena, která by to někdy neudělala. Je jedno, čím vás partner naštval: jestli přišel už podesáté pozdě nebo se někde opil a tropil ostudu nebo řekl něco, čím vás urazil. Jde o to, že v tu chvíli většina žen cítí potřebu to muži oplatit, dát mu za vyučenou, potrestat ho. A tohle jsou nejtypičtější tresty, ke kterým řada žen přistupuje, když jejich partner „zlobí“.

Když vás zlobí dítě, rozhodně mu v obchodě nekoupíte lízátko. Naopak – nějaký čas si nezamlsá. A když zlobí muž, v posteli může tak maximálně sledovat vaše záda, která k němu protestně otočíte. Jednoduše i on na nějaký čas přijde o svou „laskominu“.

Sex jako prostředek k trestání či odměňování partnera bohužel používá hodně žen. Je to ale snad ta největší chyba, kterou můžete udělat. Sex není přece žádná odměna, něco, co si musíte ve vztahu zasloužit či odpracovat, je to nedílná součást partnerství. Takhle ji zneužívat se nevyplácí, protože muž pak nabude dojmu, že s ním spíte (když zrovna funguje tak, jak vy si představujete) jen proto, že to baví jeho, nikoli vás. A s tímhle pocitem vám ve vztahu moc dobře není.

Tohle je další klasika. Tvoje trenky odteď neperu, zapomeň na večeři, a jestli chceš vyžehlenou košili na zítřek, vezmi si do ruky žehličku a makej.

Je sice lákavé vidět muže, který v životě nepral, jak zmateně kouká na pračku a neví, který čudlík zmáčknout. Pocit, že bez vás je ztracený a odsouzený strávit zbytek života ve špinavém spodním prádle, je možná opojný, ale ani tohle není správný způsob, jak dávat najevo svou nespokojenost.

Zaprvé, máte-li nějak rozdělené povinnosti týkající se domácnosti, není fér tuhle (byť nepsanou) dohodu měnit. Je to v podstatě stejné, jako kdyby on (v případě, že to takhle máte nastavené) přestal platit plyn a elektřinu, protože jste ho naštvala.

Zadruhé, nikdo není nenahraditelný. On možná v tuhle chvíli ani neví, kde máte žehličku (protože v rámci rozdělení povinností se o to starat nemusel), ale jistě to brzy zjistí. A poradí si, takže trest přestane být trestem, spíš jen hloupým plácnutím do vzduchu.

Urazit se a přestat mluvit samozřejmě umějí i pánové, ale fakt je, že ženy k tomuhle mají mnohem větší sklony. Někdo vydrží udržet tichou domácnost maximálně den, jiný ale třeba i týdny.

A to je samozřejmě peklo. Představte si, že se každý den vracíte domů (tam, kde má být bezpečná zóna, útočiště a místo, kde se všechny každodenní starosti a trable zmenší) a tam je dusno. Nemluví s vámi ani klika od dveří, není tam nikdo, kdo by vám řekl, ať se na toho protivného šéfa vykašlete nebo že tu důležitou pracovní schůzku druhý den určitě zvládnete.

Tohle mlčení ho možná v danou chvíli svým způsobem potrestá, ale vaše problémy zároveň prohloubí. Když o něčem nemluvíte, nemůžete to vyřešit. A čím častěji je u vás doma zlověstné ticho, tím víc se u vás neshody zabydlují. Nakonec jich může být váš domov plný a vy dva se tam už ani nevejdete.

Ať už se mezi vámi stalo cokoli, je to problém jen vás dvou. Tahat do toho kohokoli třetího není fér. Takže naschvály typu „když ty se chováš takhle, tak já zítra na oběd k tvé matce nejdu, vysvětli si jí to, jak chceš“, nejsou vůbec namístě.

Jeho matka (nebo kdokoli jiný) nemá s vaším problémem nic společného. Nevyřeší ho a vědomí, že je u své matky a je mu trapně, je jen chabá satisfakce.

Tak zaprvé, nemáte žádné právo svého muže trestat. Není to dítě, není váš podřízený, je to váš rovnocenný partner. To ale samozřejmě neznamená, že když dělá něco, co se vám nelíbí, zraňuje vás to a vadí vám to, tak to budete mlčky trpělivě snášet. Právě proto, že jste si rovni, můžete a měla byste mu zcela jasně říct, že takhle ne.

Základem je (jak překvapivé) komunikace. Jen málokterý muž (ztracené případy samozřejmě existují) bude chtít ubližovat ženě, kterou miluje. Ale jen když pochopí, proč a jak ji dané chování zraňuje.

A když není schopen přestat, změnit svůj přístup, a vám to opravdu tak moc vadí a nedokážete to tolerovat, není jiná možnost než jít od sebe. Protože pak se u vás doma budou neustále jen střídat jeho „prohřešky“ s vašimi „tresty“. A takový vztah nemůže uspokojovat ani vás, ani vašeho muže.

Co děláte vy, když vás partner naštve?