Když moc prší. Jak ulevit zahradě?

K letošním prázdninám se bezvadně hodí věta, kterou ve Vančurově Rozmarném létě pronáší majitel říčních lázní Antonín Důra: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“

Zatímco předchozí léta byla suchá až vyprahlá, to letošní je prozatím deštivé až přemokřené. A na zahradě je to vidět. Vlhká místa se hemží slimáky, daří se různým škůdcům, úrodu jahod umlátily mohutné kapky, rajčata chytají plíseň, jen plevel vesele roste a obráží zas a znova.

Tento způsob léta ale nemusí být tak nešťastný, pokud přidáme ruku k dílu a uděláme alespoň to, co udělat můžeme.

V první řadě sledujte, co se na zahradě děje a jestli vám po silném dešti nestéká na zeleninové záhony voda ze silnice nebo z pole. Jako první a nejlepší obrana poslouží pytle napěchované pískem, které přece jen představují pro vodu překážku. Pokud zahradu zaplaví bahno, může být i kontaminované, což samozřejmě bez rozboru nepoznáte. Jestliže máte pochybnosti, půdní rozbor je na místě, protože zelenina pak může být jedovatá.

Nánosy bahna odvezte, s poškozenou zeleninou se rozlučte a na prázdná místa můžete vysít rostliny určené k zelenému hnojení, které pomůžou půdě obnovit kondici. Příkladem je třeba hrachor, jetel, bob, vikev nebo oves. Až vyrostou, což bude někdy na sklonku léta nebo na podzim, zaryjte je do zeminy, protože se přes zimu rozloží a půdě vrátí živiny.

Po velkém dešti nebo záplavě můžete zachránit i trávník. Bahno nechte proschnout, velké nánosy odvezte a zbytek pak rozhrňte železnými hráběmi a zapracujte do travního drnu. Půdu tak zároveň provzdušníte. Velkým pomocníkem je v tomto ohledu vertikutátor.

Podívejte se, jaký vzor můžete na trávníku vykouzlit sekačkou. 

Při velkých deštích jsou velkými pomocníky vzrostlé stromy nebo keře. Dřeviny mají rozložitý kořenový systém a dokážou pojmout opravdu velké množství vody. Čím větší stromy, tím lépe. Pokud se deště opakují nebo máte problémy s podzemní vodou, zkuste vysadit dřeviny, které hodně pijí.

Příkladem je vrba, jež je ideální na podmáčené půdy, které pomáhá vysušovat. Navíc se velmi snadno pěstuje – ze vzrostlé vrby stačí seříznout proutek, nechat ho pár dnů ve vodě pustit kořeny a potom zasadit. Ovšem pozor, pokud máte doma alergiky – vrba je jedním ze silných alergenů.

Kromě vrby můžete na zahradě vysadit také jalovce nebo jasany. S podmáčenou půdou si dobře poradí rovněž borovice blatka. Hodí se také bříza nebo kalina.

Udělejte si test: Poznáte stromy na fotkách? 

Když hodně prší a ve vzduchu je vysoká vlhkost, některým druhům zeleniny – třeba rajčatům – se vůbec nedaří. Prudké deště navíc bičují drobné ovoce jako jahody, maliny nebo rybíz. Střídání horkých dnů a dešťů, které přináší vlhkost a teplo, pak vede k množení škůdců a nárůstu plísní.

Zkuste rostliny před deštěm chránit. Pokud pěstujete rajčata nebo papriky v nádobách, přeneste je pod střechu. Před kroupami pak mohou úrodu ochránit zahrádkářské fólie, které napnete (a velmi dobře upevníte) nad záhony nebo keříky s ovocem.

Plísně mohou chytat i plody na zahradě – například dýně nebo cukety, jež se přímo dotýkají půdy. Proto je vypodložte prkénkem, starou dlaždicí nebo cihlou. Zabráníte tak přímému kontaktu se zemí, což zmírní riziko chycení plísně.

Ve vlhku se daří i některým škůdcům. Například slimáků je letos plno a ožírají, co mohou. (Jak se zbavit slimáků?) Nejúčinnější zbraní je jejich ruční sběr a likvidace. Ve vlhkém prostředí se také rychle šíří padlí, což je nemoc, kterou rostlinám způsobují mikroskopické houby.

Padlí se nejčastěji projevuje na listech, které pak mají šedobílý povlak. Proti této nemoci můžete použít postřik z přesličky. Potřebovat budete kilo čerstvé přesličky nebo 150 gramů sušené byliny. Tu namočte do 10 litrů vody a nechte louhovat 24 hodin. Druhý den přiveďte k varu a povařte půl hodiny. Pak nechte vychladit a sceďte. Před použitím řeďte v poměru 1 díl výluhu na 5 dílů vody.

Déšť, který střídá teplo, přeje růstu plevelů. Jejich semena navíc může na zahradu přinést i voda. Některá vyklíčí hned, jiná až za rok. Proto se obrňte trpělivostí a vytahujte ze země nezvané hosty i s kořínky. Plevel nejdříve nechte proschnout a pak, až už nemůže znovu zakořenit, ho likvidujte na kompostu.

A pokud by naopak převládlo suché počasí? Potom se bude hodit každá kapka vody na zalévání. Proto dešťovku chytejte do sudů a nádob, jak jen můžete.

Triky, jak můžete opticky zvětšit malou zahradu.