Když chlap miluje svůj rozkrok. Co to o něm vypovídá?

„Před půl rokem jsem se seznámila s mužem, který se při sexu chová trochu zvláštně,“ říká sedmadvacetiletá Ester, pro kterou se stalo šokem, když zjistila, že chlouba muže je pro něho samotného důležitější než celý vztah.

„Pořád se kontroluje a hlídá, prohlíží si svoje nádobíčko ze všech stran,“ vzdychá mladá manažerka rockového klubu. Jak vypadá její běžný sexuální zážitek? „Pozor na něj, ať ho nekousneš! Tohle se mu bude líbit! Můj brabec je prostě třída!“ „Jako kdyby fanaticky uctíval Boha,“ kroutí očima Ester, která dodává, že je rozhodnutá vztah co nejdříve ukončit. Říká, že nebude spát s někým, kdo se do svého rozkroku doslova zamiloval.

I když pro ženy je možná hůře pochopitelné, co pro muže znamená jejich „přívěsek“, je nad slunce jasné, že přehnaná péče a zájem o vlastní přirození trochu zavání egocentrismem.

„Je to pouze zástěrka, která má skrýt to, čeho se nedostává uvnitř, stejně jako to, čím strádá partnerský vztah,“ vtipně glosuje Paul Joannides, odborník na výchovu americké mládeže, ve své knize Sex je umět, chtít a vědět. Před čím varuje?

„Jestli se muž soustředí pouze na své přirození jako na symbol své mužnosti a vyžaduje pro něj od své partnerky nepřiměřenou míru pozornosti, pak nedokáže s ženou plnohodnotně žít. Takoví někdy chovají něžnější city ke svému automobilu nebo počítači než ke své manželce,“ popisuje expert, který není jediný, kdo zaregistroval fenomén upřednostňování penisu.

V pokročilejším stadiu této šílenosti může „choulostivý“ penis sloužit dokonce jako záminka k milenčinu vydírání, na což poukazují Val Sampson a Julia Cole, autorky knihy Jak si zajistit skvělý sex po zbytek života.

„Trestat partnerku odmítáním sexu nebo využívat tělesný kontakt jako nástroj vyjednávání je zrádné a dvojsečné,“ říkají tyhle dámy s tím, že to ruinuje ženské vnímání sexu. Která by taky chtěla slyšet v posteli tohle? „Ne, tohle mu nedělej. Takhle se chovat nebudeš, nebo už se nepostaví a ty přijdeš o sex. Pak si ale nestěžuj, můžeš si za to sama. Já tě varoval, že na něj se musí citlivě!“

Podle Paula Joannidese spousta žen vyrostla v přesvědčení, že povýšený, nadutý a sobecký typ muže soustředěného jen na svůj penis představuje tu pravou esenci mužnosti.

„Ten, který se svým přirozením zase tak moc nezabývá, dokáže být laskavý, pečující a nevymlouvá se, když jde o mytí nádobí, nákupy nebo přebalování miminka. Má nejrůznější koníčky, často sport, hudbu. Milování s ním je organickým doplňkem přátelského vztahu, pro který stojí za to žít,“ dál vysvětluje odborník. Ale co s těmi „postiženými“?

U „léčby“ mužů závislých na svém penisu je naděje na úspěch mizivá. „Můžete se snažit sebevíc, ale ještě žádný člověk na světě se nezměnil jen proto, že to po něm chtěl někdo druhý. Přítelkyně nebo milenka může někdy pomoci, když takového chlapíka upozorní na nesmyslnost jeho chování, ale onu proměnu za něj absolvovat nemůže,“ uzavírá Paul Joannides.

V první řadě je tedy nutné kontaktovat psychoterapeuta, který takovému muži pomůže k náhledu na vlastní sexualitu. Tohle totiž není porucha postelového charakteru, ale osobnosti…

A jaký vztah má ke svému penisu ten váš?