Když bolí klouby: jaký je rozdíl mezi revma, artrózou či dnou a jaká je pomoc

Zdravý kloub nebolí. Dlouhodobé potíže mohou být způsobeny opotřebením, které souvisí s věkem, zvýšenou námahou či genetickými predispozicemi. Často také provázejí autoimunitní choroby, například lupénku. Na vině může být ale i některá z nemocí, které napadají přímo klouby. Takzvané revmatické choroby se týkají čím dál tím více lidí.

Za ztuhlými, zdeformovanými a oteklými klouby, které bolí zejména v klidovém režimu nebo po ránu, stojí autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida, lidově revma. V kloubech, ale nejen v nich, vyvolává bolestivý zánět. „Většinou přichází pacienti s bolestivostí malých kloubů na rukou, ale výjimkou nejsou ani problémy s velkými klouby, jakými jsou kyčle, kolena a páteř,“ vysvětluje doktor Michal Burian z Ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka.

Nemoc postihuje častěji ženy, bez ohledu na věk, udeří klidně i v dětském věku a vést může až k invaliditě. Bohužel lékaři neznají příčinu ani účinnou léčbu, a tak se zaměřují na mírnění potíží farmakoterapií a fyzioterapií a dobré výsledky má i fototerapie a elektroléčba.

Elektroléčba, záření, cvičení i ultrazvuk: Co pomáhá na bolest v 21. století?

Typem metabolického revmatického onemocnění, které postihuje nejčastěji palce u nohou, je dna. Postihnout může ale také třeba kotníky kolena nebo klouby na ruce. Dříve se jí přezdívalo nemoc králů, jen vyšší vrstvy si totiž mohly dovolit maso, paštiky a přemíru alkoholu, což jsou dnes prokazatelné spouštěče nemoci. Nevhodný jídelníček bohatý na tzv. puriny způsobuje hromadění kyseliny močové v kloubech prstů na nohách. Otok a bolest těchto kloubů může znemožňovat chůzi.

K nemoci přispívá i cukrovka, vysoký tlak, zanedbaný pitný režim a přejídání. Nejčastěji postihuje muže čtyřicátníky. Dieta, pravidelný pohyb a udržování si zdravé váhy může postup nemoci zásadně zpomalit.

Jídelníček, který uleví bolavým kloubům 

V případě artrózy nejde o zánět, ale o bolest v důsledku měknutí a opotřebení chrupavky, což může vést i k deformitě kloubu. Týká se nejčastěji starší generace, po sedmdesátce jí trpí tři čtvrtiny populace. Přispívá k ní ale i obezita a nedostatek pohybu, diabetes nebo jednostranná zátěž, ať už při sportu, nebo v profesním životě. V prevenci může být nápomocná kloubní výživa s kolagenem.

Artrózou postižené klouby jsou ztuhlé, bolí a komplikují pohyb. Nejčastěji trpí kolena, ramena a kyčle, může ale postihnout i páteř nebo ruce. Vedle medikace přinese úlevu elektroléčba, magnetoterapie, rázová vlna, masáže i vhodná fyzioterapie. „Artrotický kloub nelze uzdravit, bolest ale lze zmenšit posílením okolní svaloviny. Naopak když svaly ubývají, bolesti se zvyšují. Velmi dobře působí i podpůrné techniky jako lymfodrenáž, která snižuje otoky již artrotických kloubů, ulevuje od bolesti a napomáhá krevnímu průtoku dolních končetin,“ vysvětluje Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Bolavé nohy: Co způsobuje haluxy či ploché nohy?

Bechtěrevova choroba postihuje častěji muže, zpravidla udeří ještě před třicítkou (trpěl jí i Karel Čapek). Nemoc postihuje hlavně obratle, napadnout ale může i jiné klouby. Pružné tkáně kloubů a chrupavek při ní tuhnou, až postupně nemůžete vůbec ohnout páteř. Provází ji velké bolesti, otoky a zánět, bolest se postupně přenáší do celých zad a hrudníku. Ani bechtěreva bohužel neumí medicína vyléčit, průběh nemoci lékaři pouze zpomalují pomocí léků, biologické léčby a intenzivní fyzioterapie.

Nové metody, které pomáhají při bolesti páteře

Pokud vás bolí klouby, s návštěvou lékaře neotálejte. „Včasným odhalením nemoci zabráníte pokročilé destrukci kloubů. Následky onemocnění můžete také zmírnit zdravým životním stylem,“ zdůrazňuje doktor Burian.

Vyšetření se bát nemusíte, lékaři zpravidla stačí rentgen a laboratorní vyšetření krve. Je-li nemoc odhalena pozdě, často už není prostor na medikaci a rehabilitaci, ale je nutné postižený kloub ošetřit tzv. měkkotkáňovou plastikou či výměnou celého kloubu.

Víte, která jsou nejméně příjemná vyšetření u lékaře a jak probíhají?