V kolik chodíte spát? Správné načasování předchází infarktu a odstraňuje plevel z mozku

Kvalitní spánek je nezbytný předpoklad pevného zdraví, silné imunity, dobré fyzické kondice i psychické pohody. Výkyvy ve spánkovém režimu totiž dokážou zásadně rozhodit celý organismus a rozkolísání spánkového hormonu melatoninu, stresových hormonů i hormonů štěstí může mít dalekosáhlé důsledky. Spánkové poruchy se tak řadí mezi možné spouštěče cukrovky, nemocí srdce nebo rakovinného bujení.

Důležitý je nejen počet hodin, které strávíte v posteli, ale i čas, kdy se uložíte. Odpočinek by totiž měl respektovat přirozené cirkadiánní rytmy a střídání světla a tmy. Podle nedávno zveřejněné britské studie je ideální čas k ulehnutí desátá až jedenáctá večerní. „Nejrizikovější je naopak jít spát až po půlnoci,“ vyjádřil se jeden z autorů studie David Plans z univerzity v Exeteru. Jdete-li totiž spát později, v čase ranního rozbřesku jste ještě v hlubokém spánku, místo aby se organismus začal přirozeně probírat vlivem rozednívání.

Kolik hodin spánku lidé opravdu potřebují?

Špatně nastavené vnitřní hodiny hrají velkou roli v mnoha tělesných procesech. Mohou rozhodit hormony, vyvolat návaly, nebo naopak pocity neustálého chladu, zhoršují i stav srdce a cév. Správný spánek přitom může být narušen nepravidelným uléháním, rušivými světelnými podněty, ale i častým probouzením během noci.

To vše vědci odhalili výrazně častěji u lidí, kteří chodí spát před desátou večerní, podle jejich závěrů tedy příliš brzy. Zbytečně dlouhý pobyt v posteli nepřináší větší osvěžení, ale jen nepravidelný a neklidný spánek. A právě takový zvyšuje nebezpečí kardiovaskulárních chorob.

Podle průzkumu, do kterého se zapojilo 88 tisíc lidí, souvisí špatné načasování odchodu do postele s kardiovaskulárními potížemi jinak u mužů a jinak u žen. Zatímco u mužů se potíže nejčastěji objevovaly v případě, že chodili spát ještě před desátou hodinou, u žen škodí jak příliš časné ulehnutí, tak usínání až po půlnoci.

„Zřejmě existuje zásadní rozdíl v tom, jak mužský a ženský hormonální systém reaguje na narušení cirkadiánního rytmu,“ vysvětlil David Plans. Špatné načasování spánku dokáže rozkolísat nejen jeho kvalitu, ale i hladinu cukru a krevní tlak. Dlouhodobé nedodržování spánkové hygieny tak může zhoršovat průběh diabetu a přispět k mrtvici či infarktu.

Rozhozený spánek a především jeho nedostatek může také vyvolávat úzkosti a vést k depresím – a i těm propadají častěji ženy než muži. Možná i proto, že si do postele často berou nedořešené resty a sumírují nové úkoly, což jen vyvolává další stres.

Máte problém zklidnit mysl před usnutím? Vyzkoušejte bylinky. „Pro zlepšení spánku se odedávna využíval kozlík, také třezalka je účinná. Důležité je i naladění psychiky, na což pomáhá vrbka,“ radí bylinkářka Jarmila Podhorná. Pro podporu zdravého spánku můžete využít také lípu, bakopu, levanduli a šišák bajkalský.

Probouzíte se uprostřed noci a nemůžete usnout?

Spánek potřebuje nejen srdce, ale i mozek. „Například paměť se vytváří, pouze když spíte. Myšlenky se totiž v mozku integrují a odstraňuje se takzvaný plevel,“ vysvětluje neurolog Martin Jan Stránský z Polikliniky na Národní v Praze. Kvalitní spánek pomáhá k lepšímu učení, koncentraci i produktivitě, vede ale i k lepší emoční a sociální inteligenci. Dobře vyspalí dokážete snáze číst ve tvářích druhých a lépe reagovat i na vypjaté emoční podněty – zkrátka budete k druhým mnohem empatičtější.

Spánek je důležitý i pro pevný imunitní systém. A to nejen preventivně, ale pomůže organismu lépe bojovat i s už probíhajícím infekčním zánětem. Pokud vás dostihla chřipka, dostatek odpočinku zrychlí návrat do normálu. Spánek je podle výzkumů účinný pomocník obzvlášť při zánětlivých onemocněních ve střevech.

Je možné ve spánku pracovat na zlepšení paměti?