Článek
Měla hodně pih. V Praze se živila jako prostitutka, ale nevalně. Stačilo za ni zaplatit útratu a dát jí napít alkoholu a už byla ochotná k lecčemu. Fakt je, že si pořád myslela, že udělá partii, že si ji některý z pánů, jimž dělá dobře, vezme za manželku. Všem vykládala, jak je hodná a poctivá holka.
Její otec byl metař, matka věčně nezaměstnaná. Otylka strávila tři roky v polepšovně. Z domova utekla prvně v jedenácti a už v osmnácti letech seděla pro potulku.
Otylka nakonec nebyla Pěkná
Zkoušela sloužit u pánů v Žilině, ale vždycky ji skoro hned vyhodili. Byla totiž velmi líná a nespolehlivá.
V Praze si, kromě mnoha jiných chlapů, nabrnkla staršího muže – účetního rotmistra Josefa Pěkného. Pěkný měl hezký byt v Nuslích, s velkou koupelnou a pořádnou vanou. Také jeho plat z armády byl dobrý. Myslela si, že tohohle muže musí získat, vzít si ho a co nejdřív mu porodit nějaké děti, aby už jí neutekl.
Ten s ní nějaký čas spával, ale pak se na ni vykašlal a nabrnknul si její slovenskou kolegyni a kamarádku Koklesovou. Otylka ji jednoho dne potkala zavěšenou do rotmistra na Václavském náměstí u Koruny. Skočila po ní a holky se bily. Ještě u toho stála jedna lehká žena – Velingerová, která nevěděla, co má dělat. Rotmistr od sebe holky oderval a všecky je dotáhl do hospody U Kupců na pivo. Sice se tam hádaly, ale aspoň se nepraly.
Když vyšli všichni v jedenáct večer z hospody, vnucovala se Vranská Pěknému do bytu s tím, že nemá kam jít. Že domů takhle pozdě nemůže, protože bytná by ji vyhodila. Koklesová se jí vysmívala a navrhovala jí, aby si nabrnkla nějakýho kořena, a ten že se už postará, aby měla kde spát. A zase už se holky rvaly a mlátily do sebe pěstmi. Pěkný je opět uklidňoval. Velingerová už toho měla po krk a šla si hledat amanta.
Zbývající trojice pak došla na Karlovo náměstí, kde Koklesová nabídla Vranské klíče od svého bytu, aby se jí zbavila a aby se netlačila k Pěknému. Rotmistr zase navrhoval, aby šli všichni tři k němu domů a tam to rozumně vyřešili. Otylie se urazila a utekla pryč od nich směrem k Václavskému náměstí.
Chvíle před vraždou
Koklesová cestou do Nuslí vyhrožovala Pěknému, že si něco udělá, že klidně skočí z mostu, když s Vranskou neskončí. Načež s ním spadla do studené postele a společně ji zahřáli.
Vranská zkoušela někoho sbalit v Rokoku a pak U politické mrtvoly a u Šmelhausů, ale nevedlo se jí. Byla špinavá a ucouraná. A tak se vydala do Nuslí, ochotná rotmistra třeba na kolenou prosit o přespání. Koklesová zatím Pěknému v pelechu vykládala, jak si spolu zařídí bezvadnou budoucnost.
A najednou zazvonil zvonek. V půl třetí ráno. Rotmistrovi bylo hned jasné, která bije. Koklesová navrhla, aby se na ni vykašlali a nevšímali si jí.
Ale to nešlo, Vranská by udělala čoro moro a Pěkný by měl v domě peklo. A tak ji vzal do bytu. Koklesová se zavřela v ložnici.
Rotmistr poslal Otýlii do koupelny, aby si pustila horkou vodu a vykoupala se, to že jí udělá dobře. Vypadá zmrzle. Načež šel uklidňovat Koklesovou do ložnice.
Vranská se zatím v koupelně svlékla do naha, pustila vodu a čekala, jestli přijde Pěkný a bude ji chtít ohnout. Těšila se na to.
Poslední a děsivé dějství
Měl jich dost obou, ale Otýlie ho vysloveně otravovala. Vzal si v kuchyni sekáček na maso. Když přišel do koupelny, stála k němu Otylka zády a špulila na něj zadek. Věděla, že si na její pozadí potrpí.
Docela by si za normálních okolností dal říct, ale teď už ne. Praštil ji sekáčkem velkou silou do hlavy. Jedinou ranou se jí zbavil navždy. Pro jistotu ji majznul ještě dvakrát do stejného místa.
Vrátil se do ložnice pro Koklesovou, která si myslela, že si s Vranskou v koupelně užil. Vysvětlil jí, že Otýlii zabil kvůli ní, a že teď mu s ní musí pomoct. Spolu ji ti dva ve vaně rozřezali a části jejího těla naskládali do dvou starých a velkých kufrů. Ještě při práci Koklesová hodnotila tělo své sokyně a tvrdila, že ona má hezčí prsa.
Potom odnesli kufry na Masarykovo a Wilsonovo nádraží... a dál už je to notoricky známé. Včetně toho, jak policie zklamala a nikoho nepolapila. A to měl Pěkný v armádě zdravotnický kurz a věděl tedy o lidském těle dost na to, aby ho uměl rozporcovat.
Samozřejmě má tenhle případ více řešení. Mohlo to být i jinak. Někteří dnešní kriminalisté dospěli k názoru, že vraždila Koklesová a Pěkný pak jenom pomáhal. Je to možné, ale copak by měla žena takovou sílu, aby Vranskou zabila jedinou ranou? A otáčela by se k ní nahá Vranská zády a špulila na ni zadek?
V každém případě je víc než jasné, že Otýlie Vranská zemřela v bytě účetního a rotmistra Pěkného, a že u toho byli, kromě ní, ještě dva další lidé.