Kde naděluje dárky čarodějnice a kde se vzal stromeček?

Vánoce jsou křesťanským svátkem, oslavují narození Ježíše Krista. Mají ale kořeny v pohanských oslavách slunovratu a dnes se tyto svátky po celém světě slaví i ti, kteří v křesťanského Boha nevěří. Zdobí stromeček, jedí ryby, rozkrajují jablka a těší se na dárečky. A tohle jsou zajímavosti o vánočních svátcích a zvycích.

Podle křesťanské tradice se Ježíš Kristus narodil 25. prosince. Tohle datum ale nejspíš není pravdivé. Shodli se na něm římští křesťané zhruba ve 3. století, ale v novodobých dějinách se začali ozývat vědci a liturgisté s tím, že je to nejspíš nesmysl. Podle nich si tehdy křesťané toto datum vybrali z čistě zištných důvodů – snažili se tím přebít kult pohanských oslav slunovratu. Někteří vědci dokonce tvrdí, že je vysoce nepravděpodobné i jen to, že by se Ježíš Kristus narodil v zimních měsících, prý to bylo spíš na podzim.

Ať je to ale, jak chce, oficiální a tradiční verze je ta, podle které se Ježíš narodil 25. prosince. Tento den je nazýván Božím hodem vánočním. U našich předků ale den nezačínal půlnocí, ovšem už po soumraku dne předchozího. A tak vznikl Štědrý večer, předvečer samotné slavné události, který je ale dnes mnohde považován za vrchol Vánoc.

Hodně verzí není jen ohledně toho, kdy se Ježíš narodil, tak trochu „zmatek“ panuje i v tom, kdo na Štědrý večer naděluje dárky. Jiný kraj, jiný mrav, chtělo by se říct. Češi mají jasno, tady naděluje Ježíšek, tedy malý Ježíš Kristus. Ten naděluje i Rakušanům. Horší už to má Německo, Christkind neboli Ježíšek obstará jen část, na severu za něj obchází domácnosti Weihnachtsmann, muž se zrzavými vousy i vlasy v dlouhém plášti s kapucí.

I v Polsku je to složitější, záleží na tom, v kterém regionu Vánoce slavíte. Někde je to Ježíšek (Dzieciątko), jinde Hvězdička (Gwiazdka), svatý Mikuláš (św. Mikołaj) nebo dokonce i Andílek (Aniołek) či Stařec s holí (Gwiazdor).

Ve Francii dárky naděluje Père Noël (čili Otec Vánoc), v USA samozřejmě Santa Claus a v Rusku Děda Mráz. Ten navíc nepřijíždí 24. prosince, ale až na Nový rok, a to za doprovodu Sněhurky.

Ve Finsku pak naděluje Joulupukki, muž oděný do kozlí kůže, který přijíždí až z Laponska. V poslední době se ale čím dál tím víc podobá Santa Clausovi. Vousatý muž obstará také nadílku v Dánsku, tam mu ovšem musí pomoct vánoční skřítci. Zajímavá je pak verze Apeninského poloostrova. V některých částech naděluje Babbo Natale, tedy zase fousatý muž, jinde hodná čarodějnice Befana, ale protože ta chodí až 6. ledna, čím dál víc tam sílí moc Santa Clause.

Stromeček je nejtypičtější symbol Vánoc, tradice, bez níž by to nešlo. Přesto se dá říct, že ve srovnání s historií Vánoc je ozdobený stromeček v obývacím pokoji poměrně moderní výdobytek. Legenda o prvním ozdobeném stromku sice sahá už do 6. století, kdy jeden misionář trávil Vánoce na dvoře u burgundského krále, jemuž ozdobil jedli. Ve středověku ovšem nejsou o stromcích zmínky žádné, objevují se až v druhé půlce 16. století, pořád je to ale spíš výjimečná záležitost. Doma si lidé začínají stromky ve větším zdobit až tak v polovině 17. století, ale opravdu masovým symbolem Vánoc se stromeček stává až v 19. století.

Koneckonců v Česku poprvé stromek pro své blízké nazdobil až v roce 1812 tehdejší ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich ve své vile v Libni. Více se začal objevovat v rodinách bohatých měšťanů až tak ve 40. letech 19. století, jeho cesta na venkov byla ale ještě dlouhá. Katolická církev velmi dlouho odmítala stromek jako součást Vánoc přijmout, ve Vatikánu se nazdobený vánoční strom objevil až v roce 1982!

I tady platí, že jiný kraj, jiný mrav. Češi si 24. prosince pochutnávají na rybí polévce, smaženém kaprovi a bramborovém salátu, jak je to ale u našich blízkých i vzdálených sousedů?

Anglie

Původně se jídávala pečená husa, ale postupně ji nahradil pečený krocan. Hlavní tradicí je ale vánoční pudink, který s tím naším nemá nic moc společného. Připomíná spíše bábovku, hlavní součástí je sušené ovoce, koření a brandy. Připravuje se dlouho před svátky a zraje nejméně měsíc, někdy ale i klidně rok.

Španělsko

Tradice se ve Španělsku hodně liší podle regionu. Někdy bývá na slavnostním stole polévka z darů moře, malí úhoři, královské krevety a pečené ryby všeho druhu, jinde se podává krocan nebo jehněčí pečeně.

Polsko

Všechna jídla na Štědrý den v Polsku mají být postní, jejich večeře je ale velmi bohatá, měla by mít dvanáct chodů podle počtu apoštolů. Na slavnostní tabuli se může objevit boršč s chlebem a pak sledi, gratinované ryby s vejci natvrdo a bramborami, zelné závitky s jáhlovou kaší a pirohy s různými náplněmi. Nechybí ani sladké chody.

Filipíny

Vepřové s bramborem a nudle smíchané s mrkví, zelím a další zeleninou, to je sváteční menu na Filipínách.

Austrálie

O bílých vánocích si Australané snad nemohou ani nechat zdát, naopak prosinec je pro ně jedním z nejteplejších měsíců v roce. Takže v Austrálii se na Vánoce griluje!

Rumunsko

Rumuni na Vánoce v podstatě pořádají zabijačku. Kolem 20. prosince se tam poráží prase a kusy vepřového masa jsou pak základem sváteční večeře. K tomu se podávají například závitky ze zelných listů s kořeněným mletým masem, rýží a cibulí.

Mysleli jste si, že házení pantoflem a pouštění ořechových skořápek po vodě jsou ujeté tradice? Ve světě narazíte na mnohem zvláštnější!