Každý den 5 Čechů! Hrozí nebezpečný lymfom i vám?

Maligní lymfom je nádorové onemocnění lymfatického systému. Existuje několik desítek druhů lymfomů, které se liší jak průběhem, tak i léčbou a prognózou. „Charakteristické je postižení mízních uzlin, které jsou zvětšené, ale nebolestivé. Celkové příznaky se nejčastěji projevují únavou, hubnutím, pocením, horečkou. Lymfomy se také mohou prezentovat bolestí břicha, zhoršeným dechem nebo kašlem,“ vysvětluje MUDr. David Belada ze 4. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové.

V naší zemi žije v současnosti více než jedenáct tisíc lidí, kterým byl lymfom diagnostikován, průměrný věk, kdy je choroba objevena, je asi 60 let. Onemocnění se dělí do dvou skupin: častější jsou tzv. non-hodgkinské lymfomy, které postihují spíše starší pacienty, jsou závažnější, agresivnější, mají rychlejší průběh a jsou hůře léčitelné. Hodgkinův lymfom naopak cílí na populaci mladší, nejčastěji mezi dvacátým a třicátým rokem, a léčba bývá úspěšná.

Příčiny onemocnění nejsou dosud zcela známé, proto lze jen těžko radit, jak se vhodně bránit. Na rozdíl od nádorů tlustého střeva, plic, prsu a dělohy k jejich vzniku zřejmě nepřispívá životní styl a také dědičnost hraje jen minimální roli. Lymfomy však relativně často provázejí některé virové nákazy, například virus HIV nebo EB virus, který způsobuje infekční mononukleózu.

Nádory z lymfatických tkání se zpočátku většinou nijak dramaticky neprojevují. Důležité je neignorovat na pohmat tuhé, zvětšené uzliny, které může provázet i tupá bolest, vyrážka či svědění pokožky. K celkovým příznakům patří zvýšená teplota anebo horečka, která se nečekaně objevuje a mizí, únava, noční pocení, bezdůvodný úbytek váhy a chudokrevnost.

Mízní uzliny se po napadení lymfomem zvětší z několikamilimetrové velikosti až na deset centimetrů, a to klidně v řádu pár týdnů. Právě to by vás mělo varovat. K nejčastěji napadeným patří uzliny na krku a v podpaží, nádor ale může vzniknout i ve vnitřních orgánech, například v plicích či střevech, pak na nemoc mohou upozornit bolesti zad, kašel, dušnost, zlomeniny „bez příčiny“, pocity „plného břicha“, střevní obtíže...

Protože nemoc napadá lymfocyty, což je druh bílých krvinek, který pečuje o imunitu, postupně devastuje nejen lymfatické tkáně, ale celkovou obranyschopnost organismu. I když je lymfom správně diagnostikován a léčen (či alespoň zpomalen), může oslabené tělo ohrozit na životě jiné onemocnění, kterému se organismus nedokáže bránit.

Na lymfom se často přijde během vyšetření či léčby jiných onemocnění, s jistotou ho odhalí biopsie zasažených uzlin (vyšetření vzorku tkáně). Diagnóza pacienta samozřejmě vyleká, ale i agresivní lymfomy jsou dnes úspěšně léčitelné, pravděpodobnost vyléčení je kolem osmdesáti procent. Bohužel jako u jiných rakovinných onemocnění i zde je určitá pravděpodobnost návratu potíží.

Dříve se především ozařovalo, současné možnosti jsou širší. Někdy stačí jen léky, využívá se také transplantace kmenových buněk a biologická nebo protonová léčba. Při protonové léčbě se zářením zasahuje menší oblast, proto se hodí mimo jiné pro pacienty, kteří již v minulosti absolvovali chemoterapii nebo transplantaci kostní dřeně a je u nich vyšší riziko vedlejších účinků mimo jiné kvůli narušené imunitě. „Vhodná je například i pro mladé ženy s nádory v podpaží, kde více šetří prsní žlázu," prozrazuje MUDr. Kateřina Dědečková z pražského Proton Therapy Centra. Tím se předchází nežádoucímu vzniku karcinomu prsu, který by mohl vlivem ozařování v zasažené tkáni vyrůst.

Jak poznáte pět nejčastějších rakovin, které hrozí ženám?