Karty znají budoucnost

Neviděla jsem na těch kartách nikdy nic divného, natož aby mě upoutaly. Za několik let později mě jednou kamarádka pozvala k sobě domů na návštěvu. Když jsem se tak procházela po bytě, zaujalo mě cosi poházené na posteli v ložnici. Kupička mariášových karet a mnoho papírků s poznámkami, jak se které kartě říká a co značí.

Chvíli jsem si tak pročítala ručně psané taháky, protože budily mou zvědavost. Vyrušil mě kamarádčin hlas: „Zajímavý, co? Našla jsem na půdě knížky po babičce a mezi nimi i příručku na vykládání karet. Mě ti to tak chytlo, že už týden řeším, co která karta a jejich vzájemné kombinace znamenají. Předevčírem jsem dokonce prvně vykládala sousedce a její švagrový. Nechceš si to taky vyzkoušet?"

Řekla mi základní významy karet a jak mám při výkladu postupovat. Vzala jsem balíček, zamíchala ho, rozprostřela karty a s vnitřním hlasem a intuicí, která mi napovídala, co cítím z té či oné karty, předříkávala jsem nahlas předpověď své udivené kamarádce. Nevím, kde se to ve mně vzalo, a dokonce ani to, co všechno jsem stihla za těch pár minut napovídat.

Myslím, že během výkladu neřekla ani slovo, hrobové ticho okolo nás jsem zaregistrovala až ve chvíli, kdy jsem jí s díky podávala karty zpět. Bylo mi řečeno, že mám nejspíš talent od samotného boha. Zajímavé. Nikdy jsem necítila nic zvláštního, co by mi naznačovalo nějakou tu výjimečnost, ale nejspíš se tohle nikdy předpovědět nedá. Buď se to v někom najde, nebo ne, nic víc.

Položila jsem si otázku: Já a kartářkou? Už to tak vypadá. I když nevlastním předlouhé drápy a černou kočku na zádech, jak jsem si vždycky takovouto osobu představovala, podala jsem již desítky a desítky výkladů, na které se mi zpětně vracejí kladné odezvy. Jsem velmi ráda, že mohu pomoci v problémech a rozcestích, na srdci mě hřejí i děkovná přání.

Jestli jsem před sebou samotnou měla do určité doby skrytu tuto schopnost, či jestli zasáhla nějaká „vyšší moc", nikdy nebude jasné, každopádně bych svůj dar neměnila, protože můj život obohatil neskutečným způsobem a za to jsem vděčná. Přestože povídám o věcech budoucích a nahlížím tam, kam oko laika nedohlédne, sama se karet na nic neptám, já svůj osud dopředu znát nechci.