Článek
Kapénky fungují jako takový taxikář mnoha virů a bakterií. Okem je sice nemáte šanci zahlédnout, jejich přítomnost v těle vám ale může připravit krušné chvíle. V tom lepším případě vám poteče pár dní z nosu nebo vás jen zaženou na týden do postele. Existují ale i takové, které mají těžké dopady na lidské zdraví, a to i s velmi kritickým scénářem.
Kapénky buď kolují ve vzduchu, nebo ulpívají na předmětech, na které infikovaný kýchl nebo na ně sáhl rukou, kterou si dal před pusu při zakašlání. V každém případě se k nám dostávají tou nejjednodušší možnou cestou, což v kombinaci s oslabenou imunitou, byť je to jen střídání přechodů z vedra do klimatizovaných prostor, představuje potenciální nebezpečí pro každého z vás. Podle toho, jaké klinické projevy způsobují, je dělíme na:
- Infekce dýchacích cest
Snad nejčastější kapénkovou nákazou je například rýma. Kapénky ale stojí i za různými virózami, záněty dýchacích cest, anginou, laryngitidou nebo třeba chřipkou.
V zásadě platí, že virózy, tedy všechna onemocnění virového původu musíte vyležet, bakteriální infekce (angina, zánět průdušek, bakteriální rýma) si žádá často léčbu antibiotiky, které bakterie vyhubí. Vaše kroky by tím pádem měly směřovat v prvních dnech od propuknutí onemocnění k praktickému lékaři. Více jsme se běžným kapénkovým infekcím věnovali v článku Chodí do práce nemocní kolegové? Víme, čím vás můžou nakazit.
Zejména rýma, a to nejen alergická, trápí i v teplých dnech spoustu lidíFoto: Profimedia
- Infekce mimo dýchací cesty
Jejich závažnost spočívá v tom, že se šíří krevním řečištěm do celého těla a napadají více oblastí. Jedná se onemocnění, která mnohdy mají trvalé následky a neodhalená a neléčená mohou končit i smrtí.
„Nákazy jsou často nebezpečné pro děti. Nejtěžší jsou formy, které napadají mozkové pleny,” říká pediatr MUDr. Kamil Kuchler. Patří sem například diftérie (záškrt), tuberkulóza, příušnice, nebo hemofilová infekce, dále pak pneumokok a meningokok, neštovice, které mohou být obzvlášť nebezpečné hlavně v pozdějším věku, a takzvaná pertuse.
I když k těm MUDr. Zuzana Blechová z Infekční kliniky FN Na Bulovce uvádí, že je více než 90 % případů je hlášeno z rozvojových zemí. U nás se děti proti pertusi, dávivému kašli, očkují povinně, ale vakcína časem ztrácí účinnost. Přeočkování je ale dobrovolné.
Při meningokokové infekci nedokážete takto předklonit hlavu. Je to jeden ze zásadních příznaků těchto velmi závažných onemocněníFoto: Profimedia
Jak jsme chráněni?
Před mnoha těžkými infekcemi nás chrání očkování. Už v útlém věku jsou nám podávány vakcíny proti záškrtu, příušnicím nebo hemofilové infekci. „Očkovací kalendář hlídá pediatr u každého svěřeného pacienta. Tato očkování jsou povinná a též plně hrazena státem,“ upozorňuje Kamil Kuchler.
Pneumokok, meningokok nebo plané neštovice patří mezi očkování dobrovolná. Pokud chcete své dítě nebo sebe ochránit, doporučujeme si o vakcinaci zažádat u praktického lékaře. Na řadu z nich přispívá pojišťovna. Výše příspěvku i rozsah se ale liší instituci od instituce.
Před lehčími nákazami nás ochrání pouze vlastní obezřetnost a maximální zvýšení hygieny nejen sebe samých, ale i předmětů (včetně jídla), se kterými přicházíte do styku a hlavně posilování imunity, jak jen to jde. Protože právě ona vás může od kapének uchránit nejvíce. Tipy si přečtěte v článku Jak posílit imunitu, abyste nebyli nemocní teď ani na podzim.
Nechali byste sebe a děti naočkovat proti pnemonii a meningititě?
