Článek
Milovnice i milovníci všeho zeleného jásejte, sezona je v plném proudu. Stále však můžete vysazovat okrasné i užitkové rostliny – stačí si pořídit pár šikovných květináčů. Uplatníte je všude; na terase, u pergoly, u vchodu do domu, na velkém i malém balkoně.
Z čeho budou
Mezi známé materiály na výrobu květináčů či jejich obalů patří keramika, kov, kámen, dřevo a plast. Nevybírejte jen podle zvyklostí nebo toho, co je dnes takzvaně módní, ale i s ohledem na praktickou funkci daného materiálu. Víte například, který ze jmenovaných nabízí vlastnosti nejvíce podobné zemině? A který se na slunci rychle zahřeje? To vše i něco navíc se dozvíte v článku: Krásné květináče pro vaše rostliny: Vyberte si podle designu i velikosti.
Další možnosti
Venkovní květináče či jejich obaly si však můžete pořídit třeba i z betonu, zajímavé řešení nabízí rovněž sklolaminát. K vidění jsou i výrobky s kovovou kostrou a umělého ratanu a pro milovníky extravagantnějších variací se nabízí třeba kortenový plech (používá se například při stavbě lodí). Aby toho nebylo málo, mnohé materiály se povrchově upravují tak, že věrně imitují jiné, například plastový připomíná dřevěný, keramický zase betonový…
Pro koho jsou jako stvořené
Pokud trváte na tom, že v nádobách chcete jehličnany, volte zakrslé kultivary (zakrslé borovice a půdopokryvné jalovce, do nádob 50 cm vysokých i širokých).
„Lepší však jsou letničky – některým, jako lobelkám a petúniím, stačí malé, 15 cm široké a hluboké nádoby. Vybrat si lze i z trvalek, pro ně volte květináče alespoň 30 cm vysoké i široké, pěstování dobře snáší třeba rozchodníky. Nebo zkuste menší keře typu buxusy, skalníky, rododendrony, skimie; těm dopřejte květináč o minimální šířce 25 cm a hloubce 30 cm,“ vysvětluje zahradní architektka Julie Reicheltová z Fire Garden.
Ale v nádobách se bude dařit i bylinkám nebo zelenině. Vždy si však předem ověřte, jak velký prostor vámi vybraná rostlina skutečně potřebuje.
Aby se nepřevrátily
Volně postavené menší květináče na balkonovém parapetu zadrží zábrana (některé je třeba přivrtat, jiné stačí rozepřít), ale co na zahradě? „Před výsadbou rostliny nasypte na dno květináče štěrk či oblázky, případně jiný těžší materiál v takovém množství, aby výsledná celková váha neumožňovala snadné převržení,“ uvádí jednoduchý trik Julie Reicheltová.
Stěhovavé rostliny
Mnohé takzvaně středomořské druhy se naopak u nás pěstují výhradně v nádobách, což platí pro citrusy, palmy, oleandry, hořcové stromky, olivovníky… „Pro ně jsou ideální květníky třeba 40 cm na šířku i výšku, či větší,“ říká Julie Reicheltová. Nyní ve druhé polovině května je vyndejte ven a domů vraťte v září. Ale pozor, stěhování ven i dovnitř je třeba provádět postupně. Více se dozvíte v článku: Stěhování rostlin z balkonů začíná! Jak na to?.
Jak si ušetřit práci
Většinu rostlin, jež lze pěstovat venku v květináčích, můžete vysadit do samozavlažovacích nádob. Jediným limitem je optimální velikost. Běžně se prodávají nádoby, u nichž je samozavlažovací systém vložený přímo do květináče nebo do vyjímatelné vložky. K dostání jsou i květináče, které lze pořídit jak s vyjímatelnými nádobami, tak i bez nich, nebo najdete i truhlíky se speciální zavlažovací podmiskou.
Ale v obchodech jsou i květináče v řadě několika nad sebou, a pak si snadno vytvoříte vlastní květinový sloup. Což platí nejen pro samozavlažovací nádoby.
A v čem pěstujete květiny vy?