Na pár dní do Belgie. Gent je plný historie, Antverpy kaváren a Bruggy lidí. Za vidění stojí i další města

O této zemi se, s výjimkou hlavního města Bruselu spojeného s Evropskou unií, v českých médiích moc nemluví. Není vlastně důvod: žádné zvláštní průšvihy, kterými by se zviditelňovala, nevykazuje. Je součástí pohodové aliance Benelux, jejíž název tvoří počáteční písmena trojice zemí: Belgium, Netherlands, Luxembourg. Benelux je dlouhodobě považovaný za jedno z nejlepších míst k životu v Evropě.

Jak člověka napadne udělat si do Belgie šestidenní výlet? Byla jsem sice kdysi na otočku v Bruggách, ale vzpomínky jsem měla už dost mlhavé, přesto i po tolika letech velice příjemné. A tak manžel přinesl v den našeho výročí svatby dvě letenky s tím, že poletíme sice až za čtvrt roku, ale že bude mít alespoň čas cestu do Brugg pořádně naplánovat. A plánování, to je jeho! A jak plánoval, počet měst se trošku rozrostl.

Do Belgie se létá z Prahy buď přímým letem do Bruselu, nebo na letiště do Charleroi. To je sice také uváděné jako letiště Brusel-jih, ale ve skutečnosti leží od hlavního města země skoro padesát kilometrů. My letěli do Charleroi.

Do Brugg je to sice trošku dál než z Bruselu, ale rozhodla cena letenek pouhých 4 053 Kč. V Charleroi jsme si vybrali pro první přespání hotel přímo v centru na náměstí Place Verte. Ideální poloha nejen na prohlídku města, ale i kvůli blízkosti hlavního vlakového nádraží Charleroi Centraal. Od této naší první zastávky jsme nic moc nečekali. V okolí Charleroi se roky těžilo černé uhlí a dodnes kolem něj leží struskové haldy. I proto je tato lokalita na turistických webech označovaná jako Pays Noir - Černá země. K našemu milému překvapení se z toho všeho nakonec vyklubalo milé historické město.

Největší naděje jsme sice vkládali do Brugg, ale rovnou prozrazuji, že to u nás na celé čáře vyhrál Gent. Z Charleroi sem cesta trvala hodinu a půl i s přestupem v Bruselu a pro představu lístek pro jednoho stál téměř 20 €.

Náš přechodný domov byl součástí historického centra - a to doslova. Dobře vybavený hotel včetně prostorné kuchyně byl zbudován přímo ve starém klášteře. Hodili jsme věci do pokoje a hurá na špacír.

Po prvních krocích se nám Gent okamžitě zadřel do srdce. Už ve 13. století byl důležitým obchodním centrem, ve kterém se většina obyvatel věnovala buď výrobě, nebo obchodování se suknem. Podle architektury městu tenhle byznys ukrutně sypal a bylo tehdy se svými 65 000 obyvateli po Paříži druhým největším městem Evropy na sever od Alp. Kromě úchvatných památek, jako jsou Tři regentské věže, katedrála sv. Bavona, zvonice nebo kostel sv. Mikuláše, vás uhrane nábřeží Graslei.

Stojí na něm zachovalé cechovní domy, z nichž některé pocházejí již z 12. stol. Gent navíc nezůstal „historickou konzervou“, ale díky univerzitám tu potkáváte obrovské množství mladých lidí.

Belgie vůbec působí jako země, kde si se stárnutím populace nemusí lámat hlavu. Z Gentu mimochodem pocházel i jeden z nejslavnějších belgických malířů Jan van Eyck (1385–1441). A také bylo neuvěřitelně příjemné, že v centru města jezdí minimum aut. Genťané a turisté se přepravují tramvajemi a masově ekologicky na kolech, koloběžkách a pěšky.

Bruggy leží necelou půlhodinku vlakem z Gentu a přezdívá se jim Benátky severu. Což o to, malebné jsou, a to velmi. Největší rozkvět město zažilo ve 14. a 15. století, za vlády burgundských vévodů.

Turisty lákají na úzké starobylé uličky, plavební kanály, historické štítové domy a umělecké poklady v chrámech a galeriích, to vše zachovalé v téměř středověké podobě. Už cestou z nádraží do centra, zapsaného na Seznam světového dědictví UNESCO, mi ale naskakovalo v hlavě: „Takové by to bylo boží místo, kdyby tu nebyly ty davy.“ Hlava na hlavě.

A pak už následovalo naše poslední město: Antverpy. Jestli je v Belgii něco opravdu symbolem prosperity minulých časů, jsou to nádherná, výstavní, historická nádraží. Krásná měli i na předchozích místech, ale to v Antverpách je z nich nejhonosnější a dá se okukovat donekonečna.

Antverpy mají dvě přezdívky. Jeruzalém západu, protože zde v 16. století žila a prosperovala velká židovská komunita, a Rubensovo město. V 17. století zde totiž maloval, i nehorázně hýřil, jeden z nejzámožnějších obyvatel Flander, slavný barokní vlámský malíř Peter Paul Rubens. Antverpy jsou, s půlmilionem obyvatel, největším belgickým městem. Ale díky tomu, že disponují širokými a vzdušnými třídami, vůbec vám to nepřijde.

Mimochodem sedět v pouliční kavárně a pozorovat pestré zjevy okolojdoucích jsem vydržela dvě hodiny a ani na vteřinu se nenudila. Nepanuje zde ležérnost jižních zemí, ale ani hysterický chvat. Obyvatelé Antverp se sice neustále neusmívají jako třeba Američané, ale evidentně ani netrpí „blbou náladou“. Prostě taková moc příjemná umírněnost.

Že i v případě Antverp šlo o nekřesťansky bohaté křesťanské město, dokazuje jeho dominanta. Ohromující gotická katedrála zasvěcená Panně Marii. Její stavba trvala 269 let a povedlo se ji dokončit v roce 1523. Má 7 lodí, 14 kaplí, zvonkohru se 49 zvony.

Severozápadně od ní dojdete na bývalé hlavní tržiště Grote Markt. Zde stojí 67 m dlouhá renesanční radnice a cechovní domy ze 16. a 17. století. V Antverpách narazíte přímo uprostřed města i na jednu z nejstarších zoo na světě. Výše vstupného nás ale odradila, a tak jsme ji okukovali jen z vnějšku.

Duch Rubense obchází Antverpami dodnes. Napojení města na nejlepší umělce po staletí se nikdy nezpřetrhalo a od devadesátých let minulého století je uznáváno jako město módy a designu. Výtvarníky zde nikdo neposílá, jako někdy v Česku, aby dělali něco užitečnějšího za kasou v samoobsluze, ale velmi je respektují. Milujete-li estetično a pocit uvolněnosti, tohle město je přesně pro vás!

Příjemné hospůdky a kavárny jsou na každém kroku, ale počítejte, že půllitr piva vyjde okolo 7 €. Pokud ale nemáte potřebu denně obědvat a večeřet v belgických restauracích a odbudete se úlovkem něčeho do ruky ze samoobsluhy, finančně vás tato minidovolená vyjde nastejno jako doma.

Víc než francouzština vám bude okolo uší znít vlámština, ale naprosto bez potíží se všude domluvíte anglicky. Jste-li milovníci přístavů, historie a umění, čokolády, hranolek ale i pestrosti multikulturní společnosti, parádně si to tu užijete. Beneluxu se totiž daří slaďování soužití obyvatel různých původů z různých kontinentů lépe než zbytku Evropy.