Šest nádherných míst na Šumavě, kde nepotkáte davy. Vystoupejte na Plechý nebo „Prsa Matky Boží“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na Šumavě je spousta nádherných míst, po kterých se lze donekonečna toulat a stále je co obdivovat. Pokud se ale snažíte vyhýbat davům a nechcete chodit po turistických stezkách v průvodu, zkuste pro změnu méně populární místa, která ale mají neuvěřitelný genius loci. Vezmeme vás na horské pastviny, rašeliniště, do hlubokých lesů i na vrcholy s kouzelnými výhledy.

Horskou skupinu Jeleních vrchů tvoří Perníkový vrch, Hvozd a Joštův vrch neboli Jelenská hora, které se rozprostírají ve výšce zhruba tisíc metrů nad osadami Černý Kříž a Nová Pec. Z obou vesnic sem vedou značené stezky. Přes Jelení vrchy vede tzv. Medvědí stezka (spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda), na které budete míjet rašelinné louky, pastviny a mnohá krásná zákoutí, mimo jiné třeba údolí Hučivého potoka.

Za prohlídku stojí též dřevařská osada Jelení v údolí Jeleního potoka, kde je k vidění půl kilometru dlouhý umělý vodní tunel Schwarzenberského plavebního kanálu. Má téměř třímetrový klenutý strop a jeho obě ústí s větracími šachtami jsou zdobena žulovými portály, které se nad kanálem tyčí jako středověká hradní cimbuří.

>>>Tipy na nejhezčí místa v horách od Šumavy po Beskydy

Nejvyšší vrchol české části Šumavy se nachází na česko-rakouské hranici, nad romantickým Plešným jezerem a měří 1 378 metrů. Svůj název získal patrně z německého názvu Pleckhenstein, což v překladu znamená „lesknoucí se kámen nebo skála“. Toto pojmenování podle některých zdrojů lidé zvolili podle třpytící se hladiny ledovcového jezera.

Na úpatí hory najdete památník básníka Adalberta Stiftera, rodáka z nedaleké Horní Plané, který je někdy nazýván „spisovatelem Šumavy“. Právě odsud si vychutnáte nádhernou vyhlídku. Na Plechý se dostanete z vesničky Nová Pec po značené turistické trase, vydat se sem můžete též po hřebenech z osady Nové Údolí.

Na hoře Javorník se nachází Klostermannova rozhledna, jejíž základní kámen byl položen již v roce 1914 z iniciativy slavného spisovatele a místního rodáka Karla Klostermanna. Klostermann se její výstavby bohužel nedožil, dokončena byla až těsně před druhou světovou válkou, roku 1938. Zajímavostí je, že za protektorátu sloužila rozhledna jako protiletadlová pozorovatelna. V dnešní podobě je vysoká 39 metrů a na její vrchol vede 197 schodů. Z vrcholu si užijete kruhový rozhled nejen na šumavské hřebeny. Otevřeno je tu denně do 19 hodin a dojdete sem po značených cestách z Javorníku nebo Nicova.

Většina návštěvníků Šumavy se vydává na známější rašeliniště, jako je Tříjezerní nebo Chalupská slať, nedaleko Volar ale najdete také jedno a nebudete rozhodně pochodovat v davu. Revitalizovaným Soumarským mokřadem vede zhruba kilometr a půl dlouhá naučná stezka s povalovými chodníčky, na jejímž konci čeká odměna v podobě devítimetrové vyhlídkové věže. Své jméno získalo rašeliniště podle tzv. soumarů, kteří na Šumavě kdysi na tzv. Zlaté stezce překračovali Vltavu, když do Čech vozili sůl. Stezka začíná u Soumarského mostu u hlavní silnice mezi Volary a Lenorou.

>>>Kam v Česku na výlet za nejhezčím západem slunce

Někdejší dřevařská horská osada leží v údolí Studené Vltavy a je skvělým výchozím bodem pro pěší nebo cyklovýlety ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu, na Lipno, do Nového Údolí nebo pro túry na vrcholy Třístoličník, Trojmezí či Plechý. V lesích nad městečkem se nachází roubená kaple Panny Marie, známá jako Stožecká kaple (zrenovovaná na konci 80. let minulého století), kterou v roce 1791 postavil nad pramenem léčivé vody kovář z Volar. Zmíněný pramen má údajně blahodárné účinky na zrak a oči, nedaleko pak nepřehlédněte také zbytky strážního hradu.

Dvojvrchol Ostrý, podle své siluety někdy nazýván „Prsa Matky Boží“, najdete přímo na státní hranici s Německem a patří k nejromantičtějším šumavským vrcholům. Pamětníci možná vědí, že až do roku 1989 bylo možné vypravit se sem jen z bavorské strany. Dnes si sem vyšlápnete hned z několika směrů. Nejsnazší je to z osady Hamry, čeká vás asi sedm kilometrů chůze dechberoucí horskou krajinou, mimo jiné kolem ruin starých mlýnů na Bílém potoce.

Delší výšlap je možný z Hojsovy Stráže, tato trasa měří něco přes 12 kilometrů. Výchozím bodem pro výlet na Ostrý může být i Špičácké sedlo u Železné Rudy, tato cesta vás ze začátku povede velmi frekventovaným úsekem kolem Černého jezera. Čím ale bude výše, tím větší klid se kolem vás rozprostře. Počítejte s tím, že výstup na Ostrý vám dá trochu zabrat, výhledy ale za tu námahu určitě stojí.

Top 10 míst, kam musíte s dětmi (nejen) v létě rozhodně vyrazit