Článek
Tato krásná místa rozhodně stojí za vidění, a navíc vám tam možná naskočí husí kůže. Mnozí lidé mívají chuť objasnit atmosféru tajemna a zjistit, zda jsou pověsti, které se k nim pojí, pravdivé. Přitahují i vás nevysvětlená tajemství, máte rádi záhady a strašidelné příběhy, chcete nechat pracovat svou fantazii a zároveň se rádi trochu bojíte? Vydejte se na následující výlety.
Jeskyně Býčí skála: Děsivé pravěké obřady
Jeskyni Býčí skálu najdete v dolní části Křtinského údolí v Moravském krasu a skrývá se tu veliké tajemství moravského pravěku. Dodnes se vedou spory, co se tady skutečně událo, stejně jako o tom, kdy vznikl název: prý se tak jeskyni říkávalo dlouhá léta před vzácným nálezem bronzového býčka v roce 1869. Koncem 19. století tu archeologové objevili velké množství kosterních pozůstatků, šperků a dalších předmětů, které napovídají, že místo pravděpodobně kdysi sloužilo jako významná pohřební svatyně. Ale jak to bylo doopravdy, nikdo neví…
A jeskyně stále nevydala všechna tajemství. Historky o řevu a dusotu, který se odtud ozývá, se tradují už od středověku. Další pověstí spojenou s Býčí skálou je ta o ukrytém pokladu nebo o světle, které v noci ozařuje mohutné skály nad vchodem. V temných chodbách prý lze také potkat ducha německého vojáka, který se tu měl na konci druhé světové války oběsit. A řada lidí, kteří místo navštívili, připouští, že je zde cítit negativní energie.
- Dostat se sem ale není jen tak! Jeskyně je přístupná jen několikrát do roka: termíny prohlídek najdete na stránkách byciskala.cz.
Zřícenina Templštejn: Místo ukrytých pokladů
Zřícenina Templštejn se vypíná nad údolím řeky Jihlavy nedaleko Ivančic. Hrad vybudovali ve 13. století templáři a po nich dostal také jméno. Pojí se s ním hned několik pověstí. Jedna vypráví o družině mnichů, kteří hledali nocleh a šli lesem za světlem. Došli až k hradu – brána se před nimi sama otevřela, na nádvoří se objevily bílé postavy s červenými kříži na pláštích, postaraly se o koně a uvedly unavené pocestné k štědře prostřené večeři. Když se hosté ráno probudili, byly tajuplné postavy ty tam. Další pověst je o tajemném rytíři, který se prý na hradě zjevuje. A tak při návštěvě této památky můžete pocítit zvláštní energii či mít neobvyklé dojmy.
- Nejsnadnější pěší cesta? Půlhodinka od zastávky Jamolice lesovna po žluté. Anebo je možné jít na krásný výlet z Dukovan přes Rabštejn až na Templštejn.
Svatý kopeček: Léčivá energie krajiny
Svatý kopeček u Mikulova patří do Pavlovských vrchů, je vysoký 363 metrů, stojí na něm zvonice a kaple sv. Šebestiána a patří k významným poutním místům. V minulosti tudy vedla slavná obchodní cesta – jantarová stezka, traduje se, že staroslovanské kněžky využívaly místní energii k ozdravným obřadům a poutníci tady odpočívali během svých cest. Když vystoupali na místní výrazný kopec a podívali se do okolní krajiny, mohli vnímat její až nadpřirozenou moc.
Svatý kopeček je považován za místo, které vás nabije pozitivní energií a načerpáte tu novou sílu a chuť do života. V polovině 17. století olomoucký biskup dal vystavět na vrchu kapli a zvonici a založil křížovou cestu.
- Na Svatý kopeček se vydejte z Mikulova – vede tam krásná naučná stezka.
Hrad Buchlov: Tajemná černá paní
Jeden z nejstarších moravských hradů ukrývá řadu záhad a tajemných jevů. Provázejí jej legendy o přízracích černé paní a černého rytíře. V roce 1582 byl nedaleko buchlovského hradu nalezen mrtvý hradní pán. Jindřich Prakšický ze Zástřizl ležel probodnutý vlastní zbraní a dodnes není jasné, kdo ho má na svědomí. Podle jedné pověsti to však byla jeho žena Kateřina, která se proto na hradě zjevuje každou noc jako černá paní. O půlnoci projde zdí pokoje, kde byli dříve vystavováni zesnulí, a pohybuje se chodbami. Dávný zločin připomíná pomník U Kamenného kříže. A pokud se na hrad Buchlov vypravíte, můžete nahlédnout i do vzácné barokní černé kuchyně. Možná i ona ukrývá nějaké tajemství…
Obří skály: Souboj obrů
Zajímavý kousek přírody najdete jen pár kilometrů od Jeseníku. O tento mimořádný skalní útvar se údajně přičinil jistý obr Amík, když se vsadil s jiným obrem, kdo dál dohodí velikánské skalisko. Jenže Amík prohrál, rozzlobil se a skálu vzteky rozpůlil. Novější příběh zase říká, že Obří skály jsou ve skutečnosti dračí hřbet a z draka, který se tu usídlil, se stal vegetarián. Která pověst je pravdivá, těžko říct, ale prý je tu možné cítit zvláštní mrazení a občas i mírné chvění půdy. Někteří návštěvníci zase mluví o pocitu, jako by tu nebyli sami. Že by tu opravdu číhal obr nebo drak?
Obří skály byly dlouhá léta schovány v hustém porostu, ale na konci 70. let minulého století zničila les silná vichřice a nádherné skály odkryla a ukázala v celé jejich kráse. Mohou tak do dáli vyzařovat svoji silnou energii.