Článek
Vodáctví je v Česku velmi populární – dokonce se traduje, že je u nás největší počet vodáků na metr čtvereční na celém světě. První kánoe se u nás objevila v roce 1875: tehdy ji slovutný roudnický občan Ferdinand Zinke získal od anglických obchodníků s koňmi, a stal se tak známým průkopníkem vodní turistiky v našich zemích.
V Česku najdete jak klidné řeky, které jsou vhodné pro úplné začátečníky, tak i divoké toky, kde si užijí zkušení vodáci. A vybírat lze i mezi frekventovanými „vodními dálnicemi“ s bohatým společenským životem a klidnými říčkami, které zvou romantickým klidem a pohodou.
Berounka: „volej“ Oty Pavla
Tuto řeku proslavil spisovatel Ota Pavel ve svých povídkách. Sjíždění Berounky je populární – zkušení vodáci jí říkají „volej“, protože je to řeka s téměř stojící vodou. Přesto má rozhodně co nabídnout! Místy je obklopená vysokými skálami, jinde zase travnatými břehy a tichými tůňkami. Výhodou vodácké Berounky je, že je vhodná i pro začátečníky a díky její délce na ní můžete strávit klidně celý týden: krásná a pohodová trasa pro děti je třeba z Roztok do Račic.
Jeden z nejhezčích úseků je ze Zvíkovce do Nižboru, zvládnete ho i za prodloužený víkend. A pokud se sem vydáte, okolní Křivoklátsko vás odmění překrásnými výhledy – třeba na Čertovu skálu. Dalším velmi pěkným úsekem je plavba z Berouna k Praze, na této trase zase můžete obdivovat skalní útvary Českého krasu.
Jizera: divoká řeka na severu
Dříve nebylo sjíždění Jizery tolik populární, ale dnes už to tak úplně neplatí: od června do září za pěkného počasí je tu vodáků poměrně hodně. Vodácká Jizera je divoká, obzvláště v horním úseku, a proto je vhodná jen pro zkušené. Pokud k nim nepatříte, začněte plavbu až z Malé Skály (jsou tu dvě velké půjčovny lodí a raftů).
Z lodě můžete na trase obdivovat například pískovcové skalní sruby u Mnichova Hradiště, které trochu připomínají křídové útesy v britském Doveru. Řeku obklopuje řada krásných historických památek, kde si můžete udělat přestávku: například rozvaliny hradu Zbirohy nebo zřícenina zámku Zásadka.
Lužnice: krásné meandry na jihu
Toužíte po okouzlující přírodě? Pak je pro vás to pravé sjíždění Lužnice. Zpravidla začíná v Suchdole nad Lužnicí. Až k Majdaleně poplujete překrásným meandrovým pískovým korytem, kde se můžete kochat spadlými stromy i krásnými lagunkami, které vábí ke koupání. V blízkém okolí řeky je také několik bývalých pískoven – i tam si lze zaplavat.
Na Třeboňsku nabízí Lužnice klidnou vodu s četnými jezy – mezi nimi je jez Pilař, jeden z nejnebezpečnějších u nás. Nebezpečné jezy nesjíždějte! Je-li dostatek vody, lze doplout až na Rozvodí a dále se vydat po Staré řece, tedy původním korytem Lužnice. Třešničkou na dortu pak bude přeplutí rybníku Rožmberk. Anebo jeďte po Nové řece, dá se sjet celá a je to opravdu romantické.
Morava: po řece až do města
V létě je obvykle vodácká řeka Morava sjízdná až z Postřelmova, kde je také půjčovna lodí. Vyplujete krásným přírodním korytem, které lemují bohaté stromy, a cestou si můžete užít i místní folklor v některé z vesniček, jež leží od břehu, coby kamenem dohodil. A z přírodních krás stojí za návštěvu třeba Mladečské jeskyně.
U jezu v Hynkově pak musíte loď přetáhnout do Mlýnského potoka – plavba korytem řeky Moravy je zakázána kvůli ochraně přírody. Pak už můžete v plavbě pokračovat do historického centra Olomouce – a tady také většina vodáků plavbu končí. Domů ale nespěchejte: Olomouc nabízí řadu historických památek, které stojí za zhlédnutí.
Vodácký slovník
- AHOJ či AHOOOOJ – vodácký pozdrav
- CVAKNOUT SE / UDĚLAT SE – převrátit se do vody, zvrhnout se
- DEBL – loď pro dvě osoby
- HÁČEK – člen posádky, který sedí vpředu, dává dobrý pozor na cestu, a navíc pádluje a pádluje…
- LOĎÁK – vodotěsný pytel či vak na věci; nepotopí se a nenateče do něj, takže se snadno zachytí a věci v něm zůstávají suché, i když se posádka cvakne
- PORCELÁN/PORCULÁN – člen posádky, který sedí uprostřed a většinou se jen veze
- VOLEJ/OLEJ – stojatá voda, která vodákům vůbec nepomáhá v cestě kupředu, a oni musejí víc máknout
Ohře: opravdové peřeje na Hubertusu
Nejkrásnější úsek vodácké Ohře je z Lokte přes Karlovy Vary až do Dubiny. Ve starobylém Lokti se určitě vyplatí navštívit hrad a přírodní amfiteátr. Další cesta po řece vám přinese nejeden zážitek, a když je dobrý stav vody, vytvoří se místy i větší vlny a jejich šplouchání vás pěkně osvěží. Zastávku si určitě dejte na úžasných Svatošských skalách. Z nich pak po řece doplujete až do Karlových Varů, a jestli chcete pokračovat, rozhodně neprohloupíte!
Na další trase stojí za to projet cvičnou peřejí na Hubertusu, a když to dokážete, budete si připadat jako zkušený vodák. Doplout můžete až k jezu do Radošova, ale v žádném případě se ho nepokoušejte sjet! Je mimořádně nebezpečný a tonoucím často nepomohou ani házecí podkovy – nemají kudy jez opustit. Vypravit se však můžete na radošovský krytý most, který patří k nejstarším dřevěným mostům v Evropě.
Vltava: vodácká dálnice
Vodácká Vltava je nejpopulárnější a nejnavštěvovanější řekou v Česku. Sjíždění Vltavy je velice oblíbené a v létě tu je tolik plavidel a lidí, že připomíná tak trochu dálnici. Vodáci ji ale milují. Má svižný proud s dostatkem peřejí a jezy, které se dobře sjíždějí.
Hned na startu ve Vyšším Brodě můžete navštívit slavný klášter, po pár kilometrech hrad Rožmberk a asi nejvíce si užijete při proplutí Českého Krumlova. Je na vás, zda vystoupíte a zavítáte do historického centra. Většina vodáků tady plavbu končí. Je to však škoda, protože když se vydáte dál, odmění vás na trase i další památky, třeba středověký klášter ve Zlaté Koruně nebo zřícenina hradu Dívčí kámen.