Nejkrásnější výšlapy v Jizerských horách. Kudy na Smrk, Černou Studnici, Špičák nebo Černou horu

Jizerské hory leží na severu České republiky, mezi Libereckým a Ústeckým krajem, a své jméno získaly podle řeky Jizery. Jde o velmi lesnaté pohoří, přičemž lesy střídají rozlehlé horské louky, rašeliniště a bystřiny. Objevíte zde téměř 20 rozhleden, z nichž mnohé jsou unikátními historickými památkami. Nejvyšší horou Jizerek je Wysoka Kopa (1126 m n. m.), která leží v polské části pohoří.

Se svou výškou 1124 m n. m. je Smrk nejvyšší horou české části Jizerských hor. Svůj název získal vrchol podle obrovského smrku, který zde dlouhé roky rostl, dokud nebyl vyvrácen při silné bouři roku 1790. Nachází se tu hraniční přechod pro pěší do Polska a rozhledna se zajímavou historií. Ta původní byla postavena v roce 1892 ze dřeva a vydržela až do 60. let 20. století, kdy se rozpadla.

V roce 2001 zde byla započata výstavba nové, ocelové rozhledny, která byla otevřena v roce 2003. Na samotném vrcholu objevíte také Körnerův pomník (v podobě kamenného obelisku) na počest 100. výročí výstupu německého básníka Karla Theodora Körnera. Na jihovýchodním úbočí Smrku pramení řeka Jizera, na západním svahu se pak nachází přírodní památka Klečoviště na Smrku.

Nejkratší cesta na vrchol vede z Nového Města pod Smrkem. Odstartujte z Mírového náměstí po modré turistické značce až k rozcestí U Spálené hospody a U Kyselky. Zde se napojte na zeleně značenou pěší trasu, cesta vás po zhruba 250 metrech zavede doprava do lesa. Pokračujete dále, kolem vrchu Měděnec až na rozcestí Streitův obrázek, odkud po modré značce kolem Pramene mládí doputujete až na vrchol.

Pokud se nechcete vracet stejnou cestou, můžete se od rozcestí Streitův obrázek vydat po žluté značce, kolem štol až na rozcestí Smuteční cesta. Zde odbočíte doleva a po Hornické naučné stezce dojdete zpět do centra Nového Města pod Smrkem.

Vyrazte z centra lázeňského městečka Lázně Libverda, od Kristiánova pramene, po červené turistické značce směrem ke studánce U Piktychovy chalupy a kolem Vyhlídky Hájníkova kohouta až k turistické chatě Hubertka (možnost občerstvení a odbočka k vyhlídkovému místu Kočičí kameny). Od Hubertky pokračujte stále po červené kolem pramene hraběnky Marie k rozcestníku Tišina a dále k rozcestí Nebeský žebřík. Zde se napojíte na modře značenou trasu a čeká vás finální, téměř kilometrový výstup k vrcholu. Vrátit zpět do Libverdy se můžete přes Streitův obrázek a Měděnec.

>>>Nejhezčí místa v horách od Šumavy po Beskydy: Výlet na vodopády, rozhledny i jezera

Od autobusové zastávky Bílý Potok - Poledník (Hejnice) se vydejte po žluté turistické značce, která vás dovede na rozcestí Bartlova bouda. Odtud budete stoupat dále po žluté, minete Hájený vodopád a zhruba kilometr za ním, u studánky U Hájeného potoka, odbočíte na neznačenou stezku, jež vyústí na červeně značenou trasu.

Po ní budete pokračovat na rozcestí Nebeský žebřík, kde odbočíte vpravo a vystoupáte poslední kilometr k rozhledně na Smrku. Pokud se nechcete vracet stejnou cestou, zvolte trasu přes Nebeský žebřík, odkud dojdete po červené na rozcestí Na Písčinách, kde se napojíte na modrou, jež vás dovede na vrchol Paličník, ze kterého pokračujete po žluté přes Bartlovu boudu zpět do Bílého Potoka.

Druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor měří 1122 m n. m. a najdete ji na Hejnickém hřebenu. Na vrcholu Jizery je mohutná členitá žulová skála, která je volně přístupná a slouží jako upravená vyhlídka do širokého okolí. Dohlédnete třeba až na Ještěd i vrcholky Krkonoš. Kolem vrcholu se pak rozkládá přírodní rezervace Prales Jizera, která chrání zbytky původních smrčin.

Výlet můžete odstartovat od centrálního parkoviště u chaty Smědava, odkud se po červeně značené turistické trase (která je zároveň hřebenovkou) dostanete kolem vodopádu Bílé Smědé k rozcestí Paulova paseka, kde je i odpočinkové místo s posezením. Dále pokračujte lesní cestou na rozcestí Pod Jizerou (minete několik řopíků, což bude bavit zejména děti), kde odbočíte na žlutou značku, po které vás čeká zhruba kilometrové stoupání na vrchol. Cesta je poměrně nenáročná, obtížnější může být jen závěrečný vrcholový výšlap, není však dlouhý.

Od parkoviště Josefův Důl – Nádraží (Josefův Důl – Sklárna) vyrazte po modré (nebo žluté) turistické značce směrem na Antonínov, dojdete k rozcestí Josefův Důl – Lesní brána. Zde se napojte na modře značenou trasu (Naučná stezka Jedlový Důl), po které dojdete kolem Pekelného vodopádu k Vodopádům Jedlové.

Dále vás čeká delší pozvolné stoupání (stále po modré) až na rozcestí Pod Čihadlem. Odsud budete následovat červenou značku až na rozcestí Pařízkův kříž a dále na křižovatku U Knejpy. Zde odbočíte doprava a pokračujete k rozcestí Na Knejpě, odkud půjdete stále po červené kolem přírodní rezervace Klečové louky až na rozcestí Pod Jizerou, odkud je to na vrchol přibližně kilometr do kopce po žluté značce.

Třetím nejvyšším vrcholem v české části Jizerských hor je Černá hora. Jde o dvojvrchol, ten hlavní nese název Černá hora kristiánovská (1084 m n. m.), nižší vrch se pak jmenuje Černá hora hejnická (1055 m n. m.). Na vyšším vrcholu jsou žulová skaliska a zajímavé skalní útvary, jako například Čertův odpočinek nebo Sněžné věžičky. V sedle mezi oběma vrcholy najdete rašeliniště Vánoční louka, které je, stejně jako zdejší smrkový les, chráněno jako Přírodní rezervace Černá hora.

Od centrálního parkoviště v Bedřichově vykročte směrem k penzionu Lesní chata a dále podél silnice, zhruba po 350 metrech červená značka odbočí doprava a povede vás dále lesem. Na rozcestí Bedřichovská pětka se k červené přidá ještě zelená značka, pokračujte podle nich k rozcestí Červený potok, od kterého se budete držet zelené značky, po níž vystoupáte k rybníku Blatný.

Na rozcestí Blatný rybník vyměníte zelenou značku za modrou a půjdete kolem Tetřevího kamene k rozcestí Kristiánov. Zde se napojíte na červenou (Koralova cesta), která vás dovede k pramenu Kamenice, kde odbočíte doprava na žlutě značenou trasu (Hřebenovka, úsek Stezky Českem), po níž vás čeká závěrečný, asi dvoukilometrový výšlap na vrchol Černé hory.

Zpět do Bedřichova se můžete vrátit také tak, že sestoupáte po žluté na Rozmezí, odkud vás dovede modře značená cesta do osady Kristiánov, kde odbočíte na červenou, po které dojdete na Červený potok, zbytek cesty je pak již stejný.

>>>Výlety ve středních Čechách. Po stopách trampů nebo za blanickými rytíři

Černá Studnice měří 869 m n. m. a nachází se na Černostudničním hřebeni Jizerských hor, necelých pět kilometrů od Jablonce nad Nisou. Na jejím vrcholu najdete, kromě řetězem zajištěné vyhlídkové plošiny a fotogenických skalních útvarů, 26 metrů vysokou kamennou rozhlednu a turistickou chatu z roku 1905. Dohlédnete odsud na Jablonec, Liberec, část Krkonoš i Český ráj.

Výchozím bodem je autobusová zastávka Jablonec nad Nisou – Vrkoslavice, kde se napojíte na modrou turistickou trasu (Hřebenovka), po které dojdete do obce Dolní Černá Studnice. Na rozcestí Pěnčín odbočíte doleva a po zelené značce pokračujte (asi 300 metrů po silnici, pak se cesta stáčí doleva do lesa) a stoupejte do Horní Černé Studnice. Zelenou značku následujte i nadále a stoupejte po ní až k rozcestí Černá Studnice–Smržovka, odkud je to k vrcholu už jen pár metrů.

Od železniční stanice Smržovka–střed se vydejte po modré turistické značce (vede Občanskou ulicí) směrem do Střední Smržovky k rozcestníku Vrchůra, odkud půjdete dále po červeně značené Hřebenovce kolem skalního útvaru Buchta a vrchu Pustina na rozcestí Berany a dále přes Černostudniční hřbet až na vrchol.

Tanvaldský Špičák, vysoký 812 m n. m., se nachází mezi Tanvaldem a Albrechticemi nad Jizerou a na jeho vrcholu, odkud je kruhový výhled na Jizerské hory i Krkonoše, stojí kamenná rozhledna, postavená roku 1909, a jen o rok mladší turistická chata. V zimě je Tanvaldský Špičák rájem zejména pro lyžaře, zdejší skiareál nabízí více než osm kilometrů sjezdovek.

Výlet začněte v Tanvaldu, kde začíná ozubnicová železniční trať, která vás (v sezoně) vyveze přes Kořenov až do Harrachova. Vyrazit můžete od nádraží Tanvald po modré značce (Tanvaldský okruh), která kopíruje železniční trať a vede podél říčky Kamenice ven z města. U základní školy v Údolí Kamenice trasa odbočí doprava, Kostelní ulicí dojdete ke kostelu sv. Petra a Pavla a dále pokračujete k rozcestí Horní Tanvald.

Přejdete silnici a stále po modré vyšlápnete ke kříži truhláře Tobše a k rozcestí Špičák – jižní sedlo, kde se k modré připojuje zelená trasa. Pokračujte až na rozcestí Pod Špičákem, další úsek pak vede po zelené značce kolem Ski chaty a restaurace Špičák až k rozhledně na vrcholu.

Začněte výšlap u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Desné, odkud půjdete po žluté značce ven z města. Přejdete po mostě na druhý břeh říčky Bílá Desná a pokračujete k rozcestníku Pod schody, kde trasa opustí silnici a odbočí do lesa. Vystoupáte k Mariánským schodům a putujete dále po žluté (nebo zelené) k rozcestníku Albrechtice – u zvoničky a dále do Albrechtic.

U parkoviště Skiareálu Tanvaldský Špičák opusťte žlutou, odbočte doleva a jděte ke stanici horské služby. Kousek za ní se napojíte na zeleně značenou trasu, která vás povede asi 200 metrů po silnici, poté odbočí po levé straně mezi stromy a začne stoupat k vrcholu. Většinu cesty půjdete přímo pod lanovou dráhou. Kolem vyhlídky Fanterova skála dorazíte až k rozhledně.

Nejkratší cesta na vrchol Tanvaldského Špičáku vede z Jiřetína pod Bukovou. Výšlap zahajte u železniční stanice, odkud vyrazte po zelené značce kolem Muzea výroby dřevěných hraček a obecního úřadu Údolím Kamenice. Po levé straně po zhruba 900 metrech minete stanici horské služby a u dolní stanice vleku Přibližovák II se zelená značka stočí doleva a bude kopírovat lanovou dráhu. Po asi půl kilometru pak odbočí doprava a lesem dojdete kolem Fanterovy skály až k vrcholu.

Šest nádherných míst na Šumavě. Vystoupejte na Plechý nebo „Prsa Matky Boží“