Dušičkový výlet na nejzajímavější hřbitovy. Vyrazte za českými mumiemi, mrtvými psy i milou atmosférou

Hřbitovy nejsou jen smutná místa plná truchlení a vzpomínek. Na mnoha našly poslední odpočinek velké české osobnosti, jiné jsou opředené legendami a spojené se zvláštní ponurou energií, kterou mohou citlivější lidé pocítit na vlastní kůži. A krásně je tu obzvlášť o Dušičkách. Kam se v listopadu vydat za funerální turistikou?

V hlavním městě najdete hřbitovů hned několik. Olšanské hřbitovy jsou největší místo odpočinku v Česku, a leží tu navíc mnoho osobností naší historie. Za návštěvu stojí i Malostranský hřbitov, a to zejména kvůli hrobu svaté holčičky, která podle legend plní nejtajnější přání, pokud je u jejího hrobu vyslovíte nebo necháte napsaná na lístečku. Pražskou raritou je hřbitov bláznů u bohnické psychiatrické léčebny, kde skončili nejen místní pacienti, ale i sebevrazi a různí nepohodlní lidé.

Za hroby slavných i za architektonickými skvosty rozhodně zamiřte na hřbitov na Vyšehradě. Na šest set básníků, malířů, skladatelů či politiků je pohřbeno v blízkosti chrámu sv. Petra a Pavla, společným místem posledního odpočinku velikánů naší historie je pak zdejší monumentální hrobka Slavín.

Podívejte se na náhrobky Jana Kotěry na Olšanech a na Novém židovském hřbitově.

Nevelký hřbitov ve Velharticích na Klatovsku je častým cílem návštěvníků, a to díky legendám, které ho obestírají. Na štítu kostela vystupují skvrny připomínající dívčí tvář a nikdy se je nepodařilo zakrýt žádnou další vrstvou nátěru. Může jít o tvář mladé ženy, kterou měli na hřbitově umučit satanisté, nebo o obličej zdejší hradní paní.

V jihovýchodní části hřbitova zas lidé pociťují mrazení a úzkost – prý tu v minulosti došlo k oživení mrtvého. Padlý voják vstal z hrobu a vrátil se pro svou milou, kterou s sebou odvlekl na hřbitov a zamkl ji v márnici. Je-li vám tento příběh povědomý, nemýlíte se. Inspiroval i Karla Jaromíra Erbena, jenž místní legendu literárně zvěčnil v baladě Svatební košile ve sbírce Kytice.

Město Třebíč je prostoupeno židovskou kulturou a historií a během jeho návštěvy byste neměli minout ani místní židovský hřbitov. Najdete tu téměř tři tisíce náhrobků v barokním, renesančním i klasicistním stylu – nejstarší je z roku 1625. Zajímavostí místního hřbitova jsou chyby v některých hebrejských textech na náhrobcích, tesali je totiž křesťanští kameníci, pro které byla hebrejština velká neznámá.

Zvířecí hřbitovy jsou dodnes v Česku spíše raritou, přitom nejstarší pohřebiště pro domácí mazlíčky vzniklo zřejmě již kolem roku 1890. Nechali si ho vybudovat pánové z Kunštátu na svém panství, aby měli kde pochovávat své psy. Dodnes najdete v zámeckém parku šestnáct náhrobků. Zámek Kunštát je sice od listopadu až do konce března zavřený, Panskou zahradou, zámeckou oborou i parkem Habrůvka, kde se kunštátský psí hřbitov nachází, se můžete projít i v zimním období.

Mrtví nenalezli místo posledního odpočinku vždy na venkovních hřbitovech, odpočívají i v různých kryptách a katakombách. Nezvyklou funerální památku naleznete například v západočeských Klatovech v katakombách pod jezuitským kostelem na náměstí. Krypta z druhé poloviny 17. století sloužila jako pohřebiště pro členy zdejšího jezuitského řádu i významné měšťany a šlechtu.

Dodnes obdivovanou technickou zajímavostí je speciální ventilační systém, díky kterému těla postupně vyschla a změnila se v mumie. Nebožtíků tu bylo na dvě stě, bohužel necitlivá rekonstrukce kostela ve 30. letech 20. století větrací šachty ucpala a těla, která tu přečkala bez újmy staletí, se začala rozpadat. Dnes jsou zde vlhkost a teplota opět přísně monitorovány a několik desítek těl, která se povedlo zachránit, tu můžete obdivovat stále.

Na hřbitov s sebou o Dušičkách nezapomeňte vzít svíčku či věnec, vyrobit stylovou dekoraci zvládnete i sami.