Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když pánbůh rozdával krásu, do Jižního Tyrolska zavítal aspoň třikrát. Celý kraj je tak podmanivý, že se vám okamžitě zaryje pod kůži. A už nepustí. „Tenhle pohled mám moc rád,“ říká mi místní usedlík Toni Lanz, na jehož farmě v půvabném městečku Toblach (italsky Dobbiaco) bydlíme. Zapřáhl koně (kromě početného stáda krav i koz jich chová šest) a vyvezl nás na projížďku kolem Toblachského jezera.
„Jezdím sem i několikrát do týdne a stejně vždycky žasnu. No, jen se podívej, není to krása?“ Nezbývá než souhlasit. Vysoké vrcholky Dolomit se ve slunečních paprscích zrcadlí v naprosto průzračně blankytné vodě… A to neuvěřitelné ticho! Zdejší obyvatelé jsou na svou zemi právem hrdí a podle toho se k ní také chovají. Ekologie a ochrana životního prostředí tu nejsou prázdné pojmy, ale naprosto přirozený styl života.
Mix národností i jazyků
Toni mluví německy s docela silným akcentem, a když se ptám na italštinu, jen tak mávne rukou. Pro něj je rodnou řečí němčina, stejně jako pro generace jeho předků. V každé rodině to tu je ale trochu jinak. Běžně se tu hovoří třemi jazyky, německy, italsky a ladinsky, což je řeč původních obyvatel zdejších horských údolí. Je směsí prastaré lidové latiny, němčiny, francouzštiny, italštiny… Vyučuje se tu i ve školách a zdejší obyvatelé jsou na svůj ladinský původ velmi hrdí a stále udržují jeho tradice. Což platí i pro jihotyrolskou gastronomii.
Co ochutnat v Jižním Tyrolsku?
Pokud milujete dobré jídlo, pak je zdejší kraj pro vás zemí zaslíbenou. Jihotyrolská kuchyně je založená především na prvotřídních a vesměs lokálních surovinách. Hojně se tu pěstují jablka, sady tu najdete i ve výšce kolem 1 000 m n. m., protože slunce, které tu prý svítí víc než 300 dnů v roce, dokáže strmé svahy jihotyrolských údolí krásně vyhřát. To platí i pro vinohrady, zdejší vína jsou opravdu vyhlášená, ostatně například odrůda tramín (Traminer Aromatico či Gewürztraminer) má svůj původ právě tady v obci Tramin. Z červených odrůd rozhodně ochutnejte tu nejvyhlášenější – lagrein. Skvěle se hodí ke zvěřině i dalším dobrotám z hovězího masa, ty tu umí připravovat naprosto dokonale.
Milovníky chřestu bude určitě zajímat, že jeho sezona tu začíná už na konci března. Příznivé klimatické podmínky dovolují pěstitelům mnohem časnější sběr než například u nás. Čerstvé výhonky chřestu putují okamžitě ke spotřebitelům a do restaurací, proto je tak lahodný. Jí se tu tradičně s vařenými brambory, vařenou šunkou a bolzanskou omáčkou připravenou z vajec, másla, hořčice, kapky octa, soli a pepře. Je opravdu skvělá a jemnou chuť chřestu skvěle doplňuje.
Rady na cestu
- Cesta do Jižního Tyrolska trvá, podle vybraného cíle, přibližně 6-7 hodin, pokud vyjíždíte z Prahy. Jet se dá přes Rakousko na Salcburk, ale příjemnější a konkrétně z Prahy rychlejší je trasa přes Německo na Mnichov.
- Ubytování se nebojte hledat v soukromí, v naprosté většině se jedná o prvotřídní a dokonale vybavené apartmány poskytující veškerý dostupný komfort. Skvělé pro rodiny s malými dětmi je bydlení na farmách, kde majitelé nabízejí kromě čerstvých produktů, a třeba i ještě teplého štrúdlu či školy vaření, i možnost nahlédnout ke zvířatům a poznat zdejší život blíže. Ty nejlepší jsou sdružené pod značkou Roter Hahn (červený kohout), která přísně dbá na kvalitu poskytovaných služeb i nabízených produktů.
- Pokud nevíte, co si z Jižního Tyrolska přivést domů, zamiřte do jakéhokoliv obchodu s potravinami. Zdejší sýry, sušené šunky a víno jsou přesně tím, co vám chutě a vůně tohoto kraje doma připomene ze všeho nejvíc.
Na lyže, kolo i po svých
Letos byla zima k milovníkům lyžování v Jižním Tyrolsku přívětivá, a tak tu některé skiareály (Kronplatz, Sulden) prodlužují sezonu do poloviny až konce dubna. Ale i po ukončení lyžařské sezony tu je rozhodně co dělat.
Kromě skvělých tras pro milovníky cyklistiky i pěších túr můžete navštívit například Bolzano, půvabné město s nádherných centrem i muzeem, kde je vystavená mumie legendárního muže z ledu, pojmenovaného podle zdejších hor Ötzi. Za výlet stojí určitě i Brixen spojený s Karlem Havlíčkem Borovským. Sice tu pobýval nuceně, ale jídlo mu nosili z luxusního hotelu, kde na začátku vyhnanství také bydlel. S chutí bych tu trpěla s ním. Přívětivá nálada Jižního Tyrolska je totiž značně návyková a vracet se sem se zdá jako ta nejpřirozenější věc na světě. Prostě víte, že musíte.
