K čemu může být užitečný nepořádek?

Říkali vám doma či ve škole, že musíte být pořádní? Údajně to pomáhá uspořádat si věci lépe v hlavě a uklidnit mysl. Podle moderní psychologie je však mírný nepořádek prospěšný. Všechny ty drobné okamžiky, kdy něco hledáte a přitom zvládáte chaos, totiž stimulují mozek k lepšímu výkonu.

Udržet perfektní pořádek vyžaduje čas. A drobní nepořádníci se místo přehnaného úklidu věnují jiným věcem: například se mohou pustit do práce okamžitě, zatímco jejich spořádaní kolegové čistí klávesnici a třídí papíry. Výzkumy ukázaly, že vlastníkům uklizených kanceláří překvapivě trvá více než o třetinu času déle, než najdou své věci. Co to znamená? Psychologové nenabádají k neorganizovanému lajdáctví, ale spíše vyzdvihují schopnost neulpívat na zbytečnostech.

Slavnou knihu Báječný chaos: Skrytý půvab nepořádku (česky 2008) uvádějí Eric Abrahamson a David H. Freedman Einsteinovým citátem: „Pokud je přeplněný stůl známkou přeplněné mysli, jakou mysl tedy představuje prázdný stůl?“ Podle autorů je možná lepší mít kancelář zavalenou novinami, hrnky a papíry, protože to mozek nutí překonávat konvenční stav (= pořádek) a tak se trénovat k většímu výkonu a kreativitě.

Svědčí o tom například kancelář Steva Jobse (†56) – bývala zavalená papíry a fascikly. Podle studie vědců z minnesotské univerzity publikované v časopise Psychological Science podporuje chaotické prostředí tvůrčího ducha. Uklizený stůl naproti tomu pomáhá mysli soustředit se na plnění pokynů a úkolů.

Že nepořádek může posilovat kreativitu, tomu věří i americká psycholožka a ekonomka Kathleen Vohs, která zkoumala, jak na lidi působí určité uspořádání věcí na stole. Svoji teorii ověřila na skupině 48 dobrovolníků: polovina musela pracovat v uklizeném pracovním prostoru a druhá v kanceláři plné nepořádku. Poté účastníky podrobila testu kreativity. Zatímco obě skupiny přišly se zhruba stejným počtem nápadů, jednotlivci z chaotických podmínek měli kreativnější a odvážnější řešení. Jejich návrhy byly dokonce pětkrát důmyslnější než nápady poskytnuté jejich protějšky.

Lehký chaos v životě přináší neočekávané situace: setkání s cizími lidmi, náhlé změny plánů a nepředvídané události. To vše vytváří nejen nové příležitosti a živnou půdu pro nápady, ale působí to také regeneračně na různé mozkové funkce. Nepořádek je tedy dobré trochu pěstovat, protože působí jako motor na nervové přenosy a tím podporuje zdravou funkci mozku až do vysokého věku. Naopak pedantský přístup – ať už v profesionálním, nebo soukromém životě – může skrývat oslabující křehkost, která brání žít pružně a svobodně postupovat v životě.

Nic se ale nemá přehánět a to ani s nepořádkem! V nadměrné míře může škodit dokonce i víc než puntičkářská důkladnost. Existuje několik příčin chaosu, které kreativitě moc neprospívají a člověka spíš brzdí. Problémy mohou mít třeba ti, kdo mají potíže s rozhodováním či prokrastinací. „Tvorba nepořádku může znamenat potřebu upozornit na svou existenci či způsob, jak označit své území. A může to představovat i nevědomou nechuť ponechat prostor druhému, tedy škodlivý egocentrický přístup,“ upozorňuje francouzská psycholožka Laurence Einfalt. Tak se nad svou nepořádností zamyslete!

Nepořádek v bytě může narušit romantiku ve vztahu!

A teď, když máte perfektní výmluvu, abyste nemuseli uklízet, nezapomeňte svůj nepořádek pěkně udržovat. Čas ušetřený tím, že necháte věci být, jistě naplníte něčím zajímavějším než poklízením. A ve dnech, kdy nebudete moci jinak a trošku věci okolo sebe porovnáte, najdete nepochybně příjemný způsob, jak si během několika okamžiků svůj nepořádek znovu sjednat!

Děsí vás uklizený stůl? Nevadí, jste kreativní! Ale udělat si pořádek v životě, to je něco jiného. Jak na döstädning – úklid před smrtí?