Článek
Dělej! Proč ti to trvá tak dlouho? Ježíšmarjá, nezdržuj! Podobné hlášky se na naši čtenářku Lucii snášejí několikrát denně. Při obědě ještě sedí nad talířem, zatímco ostatní už dopili kávu a chtějí platit. Ráno musí vstávat nejméně hodinu před odchodem do práce, aby se stačila obléknout a nalíčit (pokud chce zvládnout i snídani, potřebuje ještě půlhodinu navíc).
Nejhorší je, kdy má někam jít s manželem: zatímco ještě polonahá pobíhá bytem, on už deset minut oblečený a obutý stepuje v předsíni.
Životní tempo máte od přírody
Kdo má pravdu? Je Lucie neschopná a líná, nebo jsou ti druzí zrychlení pošuci? Jak asi tušíte, odpověď na tuhle otázku neexistuje. Osobní tempo je vrozené, stejně jako barva kůže nebo očí. A projevuje se už od dětství. Mnozí rodiče si zoufají – dostat jejich dítě do školky včas je nadlidská námaha a úkoly se píšou celé odpoledne. Určité zlepšení může přinést promyšlená organizace dne, zásadní změnu ale nečekejte.
„Temperament lze výchovou ovlivnit jen velmi málo. Měli byste respektovat, že každý je jiný. S pomalostí je lepší se smířit než investovat množství času, energie a nervů do změny. Výsledek rozhodně neodpovídá vynaloženému úsilí,“ říká psycholog Václav Mertin.
Tenhle svět je pro rychlé
Rychlost a efektivnost je základním požadavkem moderního světa. Kdepak jít jako Malý princ jen tak pomalu ke studánce! Pomalost je synonymem neschopnosti. Co na tom, že Lucie nikdy neudělá v součtu chybu. Zpracovat účty jí trvá déle než kolegyním, a proto nikdy nedostane odměnu. A kamarádi ji s láskyplným, ale přesto posměchem přezdívají Žíznivá čára.
Bohužel, tohle společenské nastavení vede k tomu, že se mnozí šneci zoufale snaží svoji přirozenost překonat. Nutí se do rychlého tempa, a tím si zadělávají na stres, neurózy a psychosomatická onemocnění.
Oba jsou potřeba, šnek i závodník!
„Nedá se jednoznačně říct, že pomalu je správně a rychle je špatně. Jde vám na nervy zrychlený manžel, který málem exploduje, když paní před ním ve frontě nemůže najít peněženku? Až budete doma malovat a on bude hotový dřív, než by jiný chlap stihl roztáhnout na podlahu igelit, možná ho oceníte,“ podotýká rodinná poradkyně Ludmila Jandová.
A naopak – kolegyně, kvůli jejíž rozvážné pečlivosti věčně nestíháte termíny, zase může být uklidňující „vrbou“, která vás trpělivě vyslechne, když budete mít starosti.
„Důležité je nepřemáhat se a nejít proti své vlastní přirozenosti. Samozřejmě, v práci se musíte do jisté míry přizpůsobit, ale to můžete hodně ovlivnit už jejím výběrem,“ doplňuje Ludmila Jandová. Hektický rtuťovitý typ, zaměstnaný jako ostraha v supermarketu, asi brzy zešílí a pomalý snílek jako hasič asi také neobstojí.
Zkuste se někdy podívat na svět očima toho druhého. Sprinteři by se měli občas zastavit a rozhlédnout, aby neproletěli životem jako šrapnel. A šneci by se aspoň mohli sunout po straně silnice, aby ty ostatní nebrzdili. Je-li opačný „živočišný druh" vaším životním partnerem, zkuste spolu nebojovat a nepředělávat se navzájem.
Vašich odlišností přece můžete skvěle využít! Ten rozvážnější bude ochranou před neuváženými nákupy a zbrklými rozhodnutími – a ten rychlejší zase zajistí, že se vůbec k nějakému rozhodnutí dohrabete.
Co jste vy, v čem se poznáváte? Jste šnek, nebo fretka? Medvídek, nebo závodní kůň?