Jste sami a nic vám nechybí? Omyl! Hrozí vám tato rizika

Snažit se být zadaný, jen proto, aby člověk nebyl single, je samozřejmě hloupost. Navíc jsou situace, kdy je absence partnera v podstatě ozdravná. „Po dlouhodobě vyčerpávajícím soužití či po sérii neúspěšných vztahů to velmi doporučuji. Je potřeba nejdřív do hloubky poznat sebe sama, své bolesti, potlačené stránky a podobně. Mít partnera jen proto, aby člověk nebyl sám, nebo proto, že ve dvou se to lépe táhne, může být opět jen cesta ke zklamání,“ tvrdí vztahová koučka Míša Zdráhalová.

Z dlouhodobého hlediska to ale není ideální. Člověk je tvor párový a ke spokojenosti a psychické i fyzické pohodě prostě parťáka pro život potřebuje. Pokud se vám ho nedaří najít a už roky žijete sami, číhají na vás tyto nástrahy.

Většina lidí dlouhodobou samotu nenese příliš dobře. Partnera samozřejmě mohou v mnoha ohledech „zastoupit“ přátelé či rodina, ale pokud ani takových lidí kolem sebe nemáte dost, dolehne to na vás. „Samotu a odloučení člověk těžce nese. Pociťuje prázdno, psychické i fyzické. A pokud s touto emoční zátěží neumí pracovat, může dlouhá samota způsobovat depresivní a úzkostné stavy,“ podotýká vztahová koučka ze Školy pro ženy Hana Wolf.

Roky jste sami, nedaří se vám navázat milostný vztah, jakoby o vás nikdo neměl zájem. To je situace, při níž velmi snadno začnete pochybovat sami o sobě. Sami sebe se ptáte, co je na vás špatně. A to už je jen krůček k sebeobviňování (jsem moc tlustá, nejsem dost vtipná, nejsem hezká, nejsem dost chytrá…) a nepříjemným pocitům méněcennosti. Jenže čím nižší máte sebevědomí, tím víc se uzavíráte do své ulity, bojíte se druhým otevřít, což jsou věci, které navázání vztahu znemožňují.

A pozor, nebavíme se jen o sexu! Jde o všechna ta obyčejná objetí, polibky na přivítanou či rozloučenou, tulení se pod jednou dekou na gauči, když sledujete film. Tohle všechno je fyzický kontakt, který je běžnou součástí partnerství, a bez něj člověk strádá. „Ženy mají tendenci nedostatek fyzického kontaktu zajídat, muži se naopak potřebují fyzicky vybít,“ varuje Hana Wolf. Dámy tedy tloustnou a pánové se vrhají do adrenalinových sportů, nebo v nich narůstá agresivita. Ani jedno šance na seznámení nezvyšuje, právě naopak. „Navíc chybějící tělesné teplo se může rovněž projevovat úzkostmi, nebo přílišnou vznětlivostí,“ dodává Hana Wolf.

Čím déle jste sami, tím víc ve vás bují obavy a strachy. Že už se to nikdy nepodaří a vy budete navždy sami. Že nestihnete mít děti, že vám ujíždí vlak a nikdo o vás už nebude mít nikdy zájem. Výsledkem je, že se toho, po čem vlastně toužíte (po vztahu), začnete bát. Podvědomě se uzavřete a nikoho k sobě nepustíte. „Takové chování opět vede k prohloubení samoty, snížení sebevědomí a následně pak mohou vznikat úzkostné stavy,“ popisuje Hana Wolf.

Je to takový nepříjemný syndrom staromládenectví, který se rozhodně netýká jen mužů. Už velmi dlouho jste sami svými pány, veškeré jednání přizpůsobujete jen sobě a svým potřebám, nemusíte dělat v podstatě žádné kompromisy. Koukáte na film, který se líbí vám. Uvaříte si, na co vy máte chuť. Jedete na dovolenou tam, kam se chce vám. Vlastně tak ztrácíte schopnost ustupovat, čas od času se přizpůsobit, dělat kompromisy. „Lidé, kteří jsou dlouho sami, se mnohdy odnaučí spolupráci a nejsou pak ve vztahu schopni fungovat společně. Vyzařuje z nich chlad a okolí to  cítí,“ uzavírá Hana Wolf.

Byli jste někdy dlouho sami?