Jste osamělí? Na vašem zdraví se to odrazí hůř než obezita!

Osamělost je velkým problémem dnešní doby. Ohroženi jsou hlavně starší lidé, ale týká se to i mladší generace. Lidé se čím dál víc uzavírají do sebe, „soukromničí na vlastním písečku", jen tak někoho si do života nepustí, většina komunikace se odehrává přes internet. Výsledkem není ale jen samota, smutek, úzkostné pocity a další psychické obtíže, přímý dopad to má i na lidské zdraví.

Vědci z chicagské univerzity zkoumali muže a ženy starší padesáti let a zjistili, že u lidí, kteří uvedli, že se cítí velmi osaměle, byly aktivnější geny, které potlačují schopnost imunitního systému reagovat na nejrůznější viry a infekce. Nejde ale jen o oslabení imunitního systému, pocity osamělosti totiž zvyšují i krevní tlak, a tedy i riziko různých srdečních příhod a onemocnění.

Tato psychická nepohoda se odráží i na spánku, proto řada osamělých lidí dokáže spát jen s pomocí prášků. Logické je i vyšší riziko rozvinutí depresí. Shrnuto a podtrženo, vědci tvrdí, že osamělost je pro lidské zdraví dvakrát nebezpečnější než třeba obezita.

Výzkum amerických vědců se sice zaměřil na lidi starší padesáti let, podle jednoho z vědců Johna Cacioppoa má ale osamělost neblahý dopad na lidské zdraví bez ohledu na věk. Jednoduše řečeno, když jste sami a necítíte se milováni, je jedno, kolik vám je let, vašemu zdraví to prostě neprospívá.

S výzkumem jednoznačně souhlasí i kouč partnerských vztahů Aleš Kalina. „Lidé jsou nastavení dávat lásku, přijímat ji, objímat, milovat a sdílet. Samota se může mnohdy zdát jako bezpečná věc, protože když jste sami, nikdo vám nemůže ublížit, ale je velmi nebezpečná. Mnoho výzkumů ukazuje například uzdravující vliv objímání a líbání. Když jste sami, tyto přirozené léčby nemáte,“ říká Aleš Kalina.

Navíc je to začarovaný kruh. Pokud jste osamělí, necítíte se dobře, ztrácíte motivaci, je pro vás čím dál těžší se nějak začlenit do společnosti, vytvořit si přátele a podobně. Nevěříte sami sobě (nejsem dost dobrý, proč by mě měl mít někdo rád) a nevěříte ani ostatním lidem (proč by mě měli mít rádi, určitě mě chtějí jen využít). Proto je pro mnoho lidí téměř nemožné svůj životní styl změnit, otevřít se okolnímu světu.

Přitom řešení není tak složité, jak by se mohlo na první pohled zdát. Chce to jen začít pozvolna, nechtít hned zázrak. „Nemusíte hned hledat lásku svého života, stačí když se budete snažit zpočátku jen o malé změny,“ radí John Cacioppo.

Ideální je podle něj pořídit si psa, ten umí s osamělostí zatočit ze všech domácích mazlíčků nejlépe. „Především vám dodá lásku a pocit, že jste potřební,“ souhlasí Aleš Kalina. Navíc se psem musíte chodit pravidelně na vycházky, kde se setkáte s jinými pejskaři, s nimiž budete muset čas od času zapříst hovor. A i to pro začátek bohatě stačí.

Stejně tak může pomoci chodit třeba stále do stejného malého obchodu a s tamní prodavačkou navázat určitý druh vztahu. Obyčejné přání hezkého dne od někoho, koho pravidelně vídáte, je fajn. Malý pokec se sousedkou, obědy s kolegyní místo housky snědené o samotě u počítače, kurz angličtiny. Prostě cokoli, co vás donutí nežít jen vedle lidí, ale opravdu s nimi. A pak třeba přijde i ta láska!

Zažili jste někdy trýznivé pocity osamělosti?